Šilhavý zůstává: Plivnutí do tváře fotbalovému národu, důkaz nekompetentnosti FAČRu

Tristní hra bez systému, mdlá energie na rozhovorech a zdánlivá nechuť ke změně. Trenér Jaroslav Šilhavý v posledním reprezentačním turnusu jasně ukázal, že již nemá národnímu týmu co nabídnout. Po ostudné porážce v Albánii dokázal národní tým zvítězit v domácím prostředí proti Faerským ostrovům jen díky pokutovému kopu a zdálo se jasné, že kritizovaný trenér musí kormidlo opustit. V sázce totiž bylo víc než jen postup na evropský šampionát.

Samotný svaz totiž hraje o více než čtvrt miliardy korun, který v případě postupu inkasuje. Prodlužování Šilhavého agónie navíc ještě více poškodí reprezentaci v očích fotbalové veřejnosti a českých fanoušků. Národní tým má totiž dlouhodobé problémy s nezájmem sportovních příznivců o reprezentační fotbal. A to navzdory zvyšující se popularitě domácí soutěže a rostoucí zaplněnosti ligových stánků.

iZdroj fotografie: Česká fotbalová reprezentace

Špatným výkonům totiž nasadily korunu mediální výstupy trenéra Šilhavého v pozápasových rozhovorech. Ač nejde upřít bývalému kouči pražské Slavie, Liberce nebo Jablonce férovost, zdálo se, že před kamery míří jako zlomený člověk. Bez nadšení, odhodlání nebo vášně bojovat či něco změnit. O to více je jeho pokračování plivnutím do tváře fotbalovému národu. Tomu, který jej takřka bez vyjímky v posledních kritizoval a žádal jeho odvolání. Tomu, jehož obyvatelé platí za vstupenky na reprezentační zápasy a míří na výjezdy pod českou vlajkou.

Svaz ukázal nekompetentnost a neobratnost

Vina však nepadá na hlavu samotného kouče. Je pochopitelné, že ten chce svou smlouvu dodržet: přeci jen jde o jeho živobytí. Viníkem je v tomto případě svaz v čele s předsedou Petrem Fouskem, který jen dokazuje svou neobratnost a nekompetentnost ve sportovních otázkách. Výmluva, že celá změna by byla příliš unáhleným řešením je v současné situaci směšná. Fouskova slova navíc naznačují, že blamáž a herní úpadek vedení svazu nevnímá.

„Zajíci se počítají po honu, jsme zaměřeni na to, jaké uděláme výsledky v listopadu,“ prohlásil a naznačil tak, že o budoucnosti Jaroslava Šilhavého na reprezentační lavičce rozhodne až následující turnus. Situace je však kritická již nyní, agónie se prodlužuje a přízeň fanoušků se navzdory silné generaci hráčů ztrácí. V ohrožení jsou pak i sponzorské smlouvy, které závisí na přízni diváků. Svaz tak šlápnul vedle, což může mít dalekosáhlé následky. Větší, než si sám jeho předseda dokáže představit.