Anglická továrna na peníze: Brighton vydělal za dvě sezony na prodeji hráčů přes 10 miliard korun, nejvíc z celé Premier League

Kde se vůbec zrodil úspěch Brightonu? Není jednoduché to určit. Gól Robbieho Reinelta do sítě Herefordu v květnu 1997 musí být na jednom z předních míst. Tato trefa udržela klub ve fotbalové lize na úkor Herefordu. Seagulls přitom v té době hráli domácí zápasy téměř 100 kilometrů daleko na stadionu Priestfield v Gillinghamu. Důležité byly také příchody majitele Tonyho Blooma v roce 2009, Chrise Hughtona (2014), Grahama Pottera (2019) nebo Roberta de Zerbiho (2022). Samozřejmě také postup do Premier League v roce 2017.

I v Norsku se dá najít poklad

Ze strategického hlediska se věci skutečně změnily v létě 2017, kdy se Seagulls přiklonili k novému typu přestupů. V té sezoně byl průměrný věk podepsaných hráčů 24 let, v následující už to bylo 23 let. Dva ročníky předtím? 28 a 30. Pryč navíc byly doby, kdy se klub zaměřoval na hráče vyzkoušené na ostrovech. V sezoně 2017/18 nepodepsal Brighton na přestup ani jednoho hráče z anglického klubu. Místo toho lovil ve vodách Bodo/Glimt, Brommapojkarny a Brugg. Od té doby se Brighton snaží napodobit řada menších týmů.

iZdroj fotografie: Creative Commons / James Boyes / CC BY 2.0

Tato politika v podání Brightonu ovšem nebyla ze začátku zisková. Od léta 2017 do léta 2021 utratil Brighton podle portálu Transfermarkt za přestupy 208 milionů liber. Přitom na tržbách vydělal klub jen 37 milionů liber. Pravda, některé nákupy se týkaly zavedenějších hráčů, aby Seagulls okamžitě posílili své postavení v Premier League. Třeba za Adama Webstera zaplatili Bristolu City 20 milionů liber.

Výprodej za 10 miliard

Postupně se jim začalo dařit. Za poslední dvě sezony utratili Seagulls za hráče přibližně 199 milionů liber a na prodejích vydělali 248 milionů liber. Navíc si připočtěte 115 milionů liber za Caicedův přestup do Chelsea a dostanete se na 363 milionů liber, tedy více než 10 miliard korun. To znamená zisk 164 milionů liber. Chelsea navíc v září 2022 zaplatila za manažera Grahama Pottera 21,5 milionu liber. A když už byli Blues u toho, přetáhli také velkou část týmu. Očividně na ně udělal dojem.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Model skautingu Brightonu je ohromující. Seagulls mají úžasnou schopnost najít talenty připravené pro Premier League v hlubinách méně okouzlujících lig. Řadu pokladů odhalili na jihoamerickém trhu. Caicedo přišel z ekvádorské ligy, Julio Enciso z Paraguaye a Alexis Mac Allister z Argentiny. Jak ale odhalili nevybroušené diamanty a proč se to ostatním klubům nedaří zopakovat?

Skauti pro každou pozici

Jednou z odpovědí je Bloom, majitel a předseda představenstva. V roce 2006 založil společnost Starlizard. Jde o globálního giganta v oblasti poradenství při sportovním sázení s rozsáhlým souborem dat a Brighton je jeho klientem. Společnost má velkou síť analytiků, skautů a jednotlivců se specializovanými znalostmi různých klubů, kteří navštěvují tréninky.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Od roku 2020 mají Seagulls specializované skauty pro každou pozici. Podle serveru The Athletic jim posílají seznam fotbalistů, které mají sledovat na základě jejich statistických výkonů a používají systém semaforu pro hodnocení toho, jak se jednotliví hráči hodí. To znamená, že ostatní kluby mohou jít snadno v jejich stopách. V kouzelném lektvaru Brightonu tedy musí být více přísad.

V Brightonu dostaneš prostor

Brightonu pomáhalo mimo jiné postavení ve střední části Premier League. Až do uplynulého ročníku se v pěti předešlých sezonách pohyboval mezi devátým a sedmnáctým místem. A v čem je výhoda? Hráči z méně prestižních lig viděli, že u Seagulls dostanou herní prostor a politika klubu funguje. Jednoduše řečeno: Brighton funguje jako odrazový můstek do špičkových klubů a hráči to vědí.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Podobně úspěšná je Benfica s oceňovanou akademií a záviděníhodnou globální skautskou sítí. Ne, že by měli super zrak, který jim umožní odhalit talentované hráče, které jiné velkokluby nemají. Portugalský klub jim ale dává výrazně větší prostor, a to i na pohárové scéně, kde postupně získají neocenitelné zkušenosti. Z Benfiky se odrazili do velkého fotbalu třeba Angel Di Maria, David Luiz, Nemanja Matič, Alex Witsel, Ederson a v poslední době třeba Enzo Fernandez (Chelsea) nebo Darwin Nunez (Liverpool).

Bloom sice prohlásil, že zlepšování Brightonu bude odměřené a metodické, při možných ambicích proniknout mezi nejlepší čtyři týmy Premier League se ale může rychleji vyčerpat trpělivost a objevit se poptávka po známějších talentech s vyšší cenovkou. Odpovídal by tomu i nákup Joaa Pedra z Watfordu za 30 milionů liber. „Brighton sice v minulé sezoně skončil na šestém místě, ale jsme dostatečně vyrovnaní na to, abychom si uvědomili, že nepatříme mezi šest největších klubů v Anglii,“ uvedl pro DailyMail Nigel Summers, předseda Klubu příznivců Brighton a Hove Albionu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nebudou ale fanoušci časem frustrovaní, že jejich nejoblíbenější hráči odchází do větších klubů? Nigel Summers si myslí, že ne. Řada fanoušků podle něj s politikou klubu souhlasí a těší se další obrovské talenty. „Loni touto dobou většina z nás nikdy neslyšela o Juliu Encisovi, a přesto vstřelil proti Manchesteru City gól sezony Premier League,“ dodal Summers.

Caicedo, Mac Allister, Trossard, White…

Samozřejmě se najdou i hráči, kteří přišli do týmu s velkým potenciálem, ale nakonec ho nenaplnili. Třeba jako produkt akademie Aaron Connelly. Dosavadní úspěšnost politiky Seagulls je ale obdivuhodná. Do velkého fotbalu se z Brightonu odrazili třeba Caicedo, Mac Allister, Burn, Leandro Trossard, Ben White, Marc Cucurella nebo Yves Bissouma. Proto hráči věří, že z nich Seagulls udělají další v této řadě. Fanoušci Brightonu si tuto jízdu podle všeho užívají.