Kaňka v kariéře vítěze Zlatého míče: Po vítězství na MS se stal nejhorší posilou AC Milán

Na přelomu tisíciletí patřil k nejlepším hráčům světa. Legendární Rivaldo prokázal svůj um v barvách Barcelony, v jejímž dresu se stal legendou. Ve 235 utkáních na Camp Nou nasázel 130 branek a v roce 1999 si svými výkony vysloužil také zisk Zlatého míče. V létě 2002 však bylo jasné, že z klubu po světovém šampionátu odejde. Tehdy třicetiletý kanonýr však upoutal zájemce snadno.

Na mistrovství světa totiž doslova zářil. V sedmi utkání svého týmu nasázel hned pět branek a výrazně se podepsal pod brazilský triumf na turnaji. Kouč kanárků Luis Filipe Scolari jej dokonce nazval nejlepším hráčem celého turnaje, ač si tuto individuální trofej nakonec odvezl z Japonska jeho spoluhráč Ronaldo. Uplynul pouhý měsíc a Rivaldo se poprvé představil v novém působišti – upsal se italskému AC Milán.

Fanoušci na San Siru byli u vytržení a věřili, že brazilská hvězda pomůže jejich celku k návratu mezi evropskou smetánku. O Rivalda přitom stálo více než dvacet klubů včetně Liverpoolu, Chelsea, Tottenhamu či Newcastlu. Brazilec se rázem stal jedním z nejlépe placených hráčů Serie A. „Nikdo není lepší než on,“ prohlásil tehdy majitel klubu Silvio Berlusconi. „Je to fenomenální hráč a je pro nás poctou, že takový kalibr zamířil k nám,“ dodal.

Zhoršující se výkony a vypadnutí ze sestavy

Po krátké aklimatizaci se zdálo, že pro milánské mužstvo byl vhodnou posilou. Po zranění Andreje Ševčenka pravidelně nastupoval a po prvních dvou měsících měl na kontě tři branky a dvě asistence, které nasbíral v pěti utkáních. Jenže v průběhu zimních měsíců se Brazilec začal výrazně trápit a jeho výkony se signifikantně zhoršovaly. Italští komentátoři spekulovali, zda nejde o následek tehdejšího tuhého defenzivního stylu italských mužstev.

iZdroj fotografie: AC Milán

Problémy však Rivaldo zažíval i v osobním životě: během ročníku se téměř nestýkal se svou rodinou a procházel náročným rozvodem. Ukázal sice záblesky své kvality, jenže v tehdy nabitém kádru AC Milán zkrátka nedokázal konzistentně podávat dobré výkony. „S Ancelottim jsem neměl problém, je to skvělý chlapík. Jenom mě zkrátka nenechal hrát. To byl problém, ale já neznám důvod,“ prohlásil tehdy.

Ve finále Ligy mistrů neodehrál ani minutu

Jeho minutáž se nadále zužovala a nespokojenost rostla. Milánskému celku se však dařilo a postupně dokráčel až do finále Ligy mistrů. Bez Rivaldova přičinění. Hrdina posledního světového šampionátu zápas sledoval jen z lavičky a neodehrál ani minutu. O to méně poté slavil penaltový triumf svých spoluhráčů. „Další rok bude jeho rok. Netuším, proč by to mělo být jinak,“ ujišťoval tehdy italská média Ancelotti.

Jenže po půlroce, kdy jen ke dvěma utkáním klub opustil a vrátil se do Brazílie. Italská média ho dokonce vyhlásila nejhorším hráčem Serie A roku 2003 hned za synem diktátora Muammar Kaddáfího a po Zlatém míči tak získal i nechvalně známou cenu Bidone d’Oro. Rivaldo poté působil v Řecku, Uzbekistánu či Angole. Na nevydařené působení v AC Milán, svůj jediný triumf v Lize mistrů a nenaplněné očekávání však dodnes vzpomíná.