Dojemný příběh českého univerzála Sojky. Na peníze z fotbalu nikdy nemyslel

Příběhy pozdních průlomů mají ve fotbale zvláštní váhu, právě proto, že se nedají naplánovat. Sojkova cesta z Klatov přes plzeňskou akademii, druholigové Táborsko, hostování v Hradci Králové a zpátky do Viktorie až na soupisku pro světový šampionát trvala víc než deset let. A po většinu té doby řešil jediné: aby vůbec pravidelně hrál. Ne smlouvy, ne výplaty. Minuty na hřišti.

Kluk, který slavil titul jako fanoušek

V roce 2011 bylo Alexandrovi Sojkovi osm let. Viktoria Plzeň právě získala svůj historicky první ligový titul a malý kluk z Klatov stál na trávníku a slavil s hráči. Táta Jindřich, advokát a tehdejší předseda klatovského fotbalového oddílu, ho na stadion přivedl. Ten moment Sojka dodnes popisuje jako okamžik, kdy věděl, že chce být na hřišti jako hráč, ne jako divák. „Oslavy chci zažít i jako hráč,“ řekl pro Sport.cz letos v březnu.

Jenže cesta z fanouškovského snu k profesionální kariéře nebyla přímá. Prošel plzeňskou akademií, ale místo prvního týmu zamířil na hostování do druholigového Táborska. Tam sbíral starty, zkušenosti a hlavně herní praxi, kterou mu Plzeň nedávala.

Muay Thai není jen doplňkem k MMA. 10 otázek o historii thajského boxu odhalí, jestli o něm víte víc než jen název

MMAmag.cz

36 m

Odchod, který nebyl útěkem

Na jaře 2025 měl Sojka v plzeňském A-týmu téměř nulovou minutáž. Dvaadvacetiletý záložník stál před rozhodnutím, které definovalo jeho kariéru: zůstat v zázemí velkého klubu, nebo jít tam, kde bude hrát. Vybral si Hradec Králové. „Potřebuju se vyhrát, být týmu přínosný,“ vysvětloval po přestupu v létě 2025 pro iSport.cz. Hradecký sportovní ředitel Jiří Sabou ho tehdy popisoval jako pracovitého hráče s velkým akčním rádiem a potenciálem.

Za Hradec odehrál 18 ligových zápasů. A pak přišel leden 2026, Plzeň aktivovala předem sjednaný zpětný odkup. Žádný konflikt, žádné drama. Hradec poděkoval za služby, Sojka se vrátil domů. Trenér Miroslav Koubek přitom už v létě vyjadřoval nesouhlas s jeho odchodem. Zimní návrat vypadá jako korekce, která dávala smysl oběma stranám.

Jaro, které změnilo všechno

Po návratu do Plzně Sojka naskočil do jarní části sezony a začal hrát. Pravidelně, výrazně, s progresem, kterého si všimli i v reprezentaci. Koubek ho zařadil do širší nominace na MS a veřejně vysvětlil proč: „Udělal obrovský progres a je univerzální, umí zaskočit na více pozicích.“ Právě ta univerzalita, schopnost nastoupit ve středu zálohy, na kraji i níž v sestavě, z něj dělala ideálního kandidáta pro turnajovou soupisku, kde každé místo musí mít víc než jeden účel.

Přednominační analýzy ho řadily mezi hráče na hraně. Koubek dal nováčkům šanci v přípravném utkání proti Kosovu s jasným vzkazem: odehrajte minimálně poločas a řekněte si o místo výkonem. Sojka si řekl.

Na soupisce FIFA vedle jmen, o kterých snil

4. června 2026 zveřejnila FIFA konečné soupisky všech účastníků mistrovství světa. Na české stránce stojí: Alexandr Sojka, MF, FC Viktoria Plzeň, narozen 2. dubna 2003. Vedle něj z Plzně ještě Lukáš Červ a Denis Višinský. A taky Pavel Šulc, odchovanec stejného klubu, dnes v Olympique Lyonnais, hráč, se kterým se Sojka sám srovnává, ale jehož kariérní křivka vypadá úplně jinak. Šulc je zavedené ofenzivní jméno. Sojka je překvapení.

V New Jersey, kde se český tým připravoval, řekl pro ČT sport: „Jdu správnou cestou.“ A přiznal, že sní o gólu na šampionátu. Reálně? Základní sestava je pro něj spíš nepravděpodobná. Ale jako žolík do více rolí má minuty na dosah, přesně ten typ příležitosti, kvůli které před rokem odešel do Hradce.

Sojkův příběh nefunguje proto, že by byl vyumělkovaný. Funguje proto, že je obyčejný: kluk z Klatov, který chtěl hlavně hrát, a když nemohl, šel tam, kde to šlo. Že ho ta cesta dovedla na mistrovství světa, je věc, kterou si naplánovat nedokázal nikdo.