To se nepovedlo! Nejhorší nákupy útočníků v podání pražské Sparty (3. část)

Máme tu pro vás předposlední díl našeho povídání o nejhorším investicích pražské Sparty do útočných řad. Pamatujete si ještě na neskutečné propadáky, které by vedení letenských nejraději vymazalo z historie fotbalu?

7. místo – Miloš Lačný

Kdo v roce 2010 čekal, že bude Miloš Lačný lačný po gólech, musel se záhy přiznat k fatálnímu omylu! Nyní jednatřicetiletý rodák ze Slovenska patřil k největším nadějím tamního fotbalu, mnozí v něm viděli budoucí hvězdu Premiere League. Kolem fotbalisty Ružomberoku bylo ve zmíněném roce opravdu rušno. Toužil po něm slavný Celtic Glasgow a také vícero klubů z Ruska. Lačný se však trestuhodně rozhodl, že ve Spartě jej čeká lepší výchozí pozice. Výsledek?

Nejlepší kanonýr slovenské ligy v Praze nastoupil jen do patnácti ostrých zápasů, jen zřídkakdy navíc přicházel jako člen základní sestavy. Na střelecké konto si nepřipsal ani jednu jedinou branku, takže se nikdo nedivil, když jej Sparta raději poslala na hostování. Ani tam se frustrovaný fotbalista příliš nepředvedl, takže naděje slovenských fanoušků definitivně vyhasla. Lačný nyní působí Žilině a do zahraničí už se pravděpodobně nepodívá.

6. místo – Alexander Prudnikov

Odchovanec Spartaku Moskva ani na domácí scéně neplatil za kdovíjakého kanonýra. Proto se mnozí fanoušci Sparty divili, když na něj poslala Rusům nabídku. Ti ji samozřejmě přijali, protože se neproduktivního útočníka do poštu chtěli rychle zbavit. V Praze se zázrak také nestal. Prudnikov nastoupil ke čtrnácti zápasům, z nichž vyšel gólově naprázdno a následně se vrátil zpátky do Ruska.

Prudnikov je takovým fotbalovým cestovatelem, nikde nevydrží déle než jednu sezónu. Není to však rozhodně z toho důvodu, že by o něj všichni stáli – spíše naopak. Ve třiceti letech stále ještě hraje, nikdo by se ovšem nedivil, kdyby svou spornou kariéru raději předčasně zabalil.

5. místo – Mauro Lustrinelli

Švýcarský střelec Mauro Lustrinelli prakticky ve všech svých anabázích zanechal výraznou stopu. Výjimku zpravidla pro něj ovšem představovala pražská Sparta, kde se hrubě neosvědčil. V Bellinzoně nastřílel 109 branek, ve Wil 1900 jich přidal 22, za Thun rozvlnil síť soupeřů šestatřicetkrát. A Sparta? Tam se představil ve 25 zápasech, které korunoval pouhými pěti brankami. To bylo na jeho poměry skutečně málo, proto se po roce vydal zpátky do Švýcarska, kde ostatně působí dodnes, už jen ne na profesionální úrovni.

Ačkoli mu angažmá v Praze opravdu nevyšlo, přeci jen neodešel úplně naprázdno. S týmem totiž dokráčel pro titul mistra 1. české ligy získal také dva Poháry České pošty. Nyní je mu třiačtyřicet let a fotbalu se věnuje už jen amatérsky.

4. místo – Igor Gluščevič

Útočník původem z Černé Hory pravidelně nastupoval za španělskou Sevillu a později také nizozemský Utrecht. Přestup do Sparty byl proto tehdy opravdová bomba! Gluščevič sice výrazně přispěl k postupu Sparty do základní skupiny Ligy Mistrů, víc toho ovšem nepředvedl. V domácí nejvyšší soutěži odehrál 18 zápasů a nastřílel jen tři branky. Po roce odešel do francouzského Vitesse a právě ve Francii se nakonec rozloučil i s kariérou. Nyní je mu již 45 let.

Foto: premierliga.ru