Potrestaná tenistka Vondroušová nesmí hrát ani trénovat. Každý den si ale musí vyčlenit hodinu na testy

Je 3. prosince 2025, kolem osmé večer, a u domu Markéty Vondroušové v Praze stojí dopingová komisařka. Tenistka je sama doma. Svůj hodinový časový úsek pro kontroly má nahlášený na sedmou ráno, ne na večer. Dveře bytu neotevře a později venku podepíše formulář o odmítnutí testu. Za tenhle večer jí nezávislý tribunál o půl roku později uložil čtyři roky distancu. Od té doby žije zvláštní dvojí život. Pro tenisový svět neexistuje, nesmí hrát ani trénovat pod hlavičkou kterékoli oficiální organizace. Pro antidopingový systém ale zůstává profesionální sportovkyní, kterou je potřeba hlídat. Pravidla počítají s tím, že potrestaný hráč je během trestu dál k dispozici pro kontroly a na vyžádání hlásí, kde se nachází.

Večer, kdy zazvonila komisařka

Podrobnosti popisuje plné odůvodnění rozhodnutí Sport Resolutions z 21. července 2026. Komisařka měla pověření k testování na období od 27. listopadu do 10. prosince 2025. Výslovně v něm stálo, že kontrola nemusí proběhnout v hráččině ranním okně.

Vondroušová ještě ten večer zveřejnila na Instagramu příběh s fotografií komisařky. Připsala k němu, že hodinové okno každý den respektuje a příchod ve 20:15 považuje za zásah do soukromí. Příspěvek po čase zmizel, snímky obrazovky ale zůstaly a v řízení posloužily jako důkaz.

Objednal si v hospodě pivo a číšník ho okamžitě napomenul. Martin Finger popsal, jak ho role Evžena z Ulice pronásleduje i v reálném životě

VIPživot.cz

5 h

Obhajoba stála na několika bodech. Komisařka se podle tenistky řádně neidentifikovala, přišla mimo nahlášené okno a Vondroušová byla večer sama a bála se o svou bezpečnost. Doložila také generalizovanou úzkost, akutní stresovou reakci, problémy se spánkem a bolest ramene. Tříčlenný tribunál ve složení Grace Cheng, Cristy Cooper a Lorraine Johnson stres i úzkost uznal. Jako přesvědčivé ospravedlnění odmítnutí testu je ale nepřijal. Podle jeho závěru byla komisařka oprávněná a hráčka věděla, že jde o dopingovou kontrolu.

Do spisu se dostala ještě jedna drobnost. Formulář, který Vondroušová podepsala, byl zastaralý a uváděl hrozbu dvouletého trestu, přestože platná pravidla za úmyslné odmítnutí umožňují čtyři roky. Ani to tribunál nepovažoval za důvod sankci zmírnit.

Hodina, která nechrání

Celý spor se točí kolem jednoho nedorozumění. Tenisté zařazení do takzvaného registrovaného testovacího souboru zadávají do systému ADAMS údaje o tom, kde budou každý den v roce. U každého dne vyznačí šedesát minut, kdy jsou na uvedeném místě zaručeně k zastižení. Mnoho lidí si to vykládá jako jedinou dobu, kdy smí kontrola přijít.

Tak to ale není. Okno je minimum, ne ochranný štít. Mezinárodní agentura pro integritu tenisu (ITIA) i pravidla Tennis Anti-Doping Programme uvádějí, že hráč může být testován kdykoli a kdekoli, bez předchozího ohlášení. Hodinové okno slouží hlavně k tomu, aby šlo sportovce postihnout, když na nahlášeném místě chybí. Mimo okno se ho kontrolor může pokusit zastihnout, a pokud se to podaří, hráč odběr odmítnout nesmí.

Právě tady se cesty obou stran rozešly. Vondroušová podle všeho brala ranní okno jako svou povinnost a zbytek dne jako soukromí. Tribunál přijal výklad ITIA, že večerní návštěva byla zcela v pořádku.

Z toho plyne i paradox současné situace. Pravidla stanoví, že potrestaný hráč během distancu zůstává k dispozici pro testování a na vyžádání poskytuje údaje o pobytu. Veřejně není doloženo, zda je Vondroušová stále v registrovaném souboru, nebo jí povinnost ukládá individuální požadavek ITIA. Logika systému je ale jasná: kdo má jednou dostat šanci na návrat, nesmí roky zmizet z dohledu. Jinak by se mohl vrátit „čistý“ jen proto, že ho nikdo nekontroloval.

Proč odmítnutí váží jako doping

Kauza nemá pozitivní nález. Vzorky odebrané 7. prosince 2025 a 3. května 2026 žádné zakázané látky neobsahovaly. ITIA to sama uznala a tribunál proto Vondroušové nesebral výsledky z období mezi incidentem a rozhodnutím.

Přesto jde o stejně dlouhý trest, jaký dostávají hráči přistižení s dopingem. Odmítnutí odběru je podle článku 2.3 pravidel samostatné porušení a u prvního provinění se standardně trestá čtyřmi lety, pokud nejsou splněny podmínky pro snížení. Srovnání s jinými tenisty to ukazuje dobře:

Rozdíl je propastný. Kdo třikrát chybí na nahlášeném místě, může se vrátit za rok a něco. Kdo komisaři stojícímu u dveří řekne ne, přichází o čtyři roky.

Podle nás je v tom nejtvrdší jádro celé kauzy. Pravidlo není postavené na tom, co hráč skrývá, ale na tom, aby se odmítnutí nikdy nevyplatilo. Kdyby za odmítnutý test hrozil mírnější trest než za pozitivní nález, sportovec s něčím v krvi by si spočítal, že je výhodnější dveře neotevřít. Systém tuhle únikovou cestu zavírá tím, že obě situace trestá stejně. Pro hráčku, která podle vlastních slov panikařila, je to drtivá logika. Pro antidopingový systém je to jediná logika, která funguje.

Mimo kurty, mimo reprezentaci

Zákaz je široký. Vondroušová nesmí hrát, koučovat ani navštěvovat akce, které pořádají nebo schvalují ITF, WTA, ATP, grandslamy či národní svazy. Pravidla mluví o zákazu účasti „v jakékoli roli“, týká se tedy i akreditací. Zbývá jí jen soukromá fyzická příprava mimo oficiální tenisové struktury, a to bez jistoty, k čemu ji jednou využije.

Konec má i reprezentace. Billie Jean King Cup je soutěž ITF, takže během distancu za Česko nenastoupí.

Trest skončí podle tiskové zprávy ITIA 21. června 2030. Podle plného rozhodnutí začal běžet 22. června 2026, kdy tribunál stranám oznámil výrok. Vondroušové bude v tu chvíli bezmála jednatřicet let, distanc vyprší týden před jejími narozeninami. Sama u tribunálu argumentovala, že čtyři roky by fakticky znamenaly konec kariéry. Na profilu WTA je dnes vedená jako neaktivní a v žebříčku se propadla zhruba k šesté stovce.

Doma se za ni postavili. Podle ČT sport byl Český tenisový svaz zaskočen „brutalitou“ trestu a nabídl pomoc s obhajobou. Podporu vyjádřily i Karolína Muchová, Linda Nosková a další hráčky. O sponzorech není veřejně známo nic. Yonex ji na svém webu stále vede mezi sponzorovanými hráči, z toho se ale nedá usuzovat na podmínky smlouvy.

Poslední slovo má Lausanne

Nadějí zůstává Sportovní arbitrážní soud (CAS). Vondroušová se odvolala koncem srpna 2026 a CAS přijetí odvolání potvrdil. Podle BBC ale v té době nebyl stanoven termín slyšení a veřejně dostupné informace ho zatím neuvádějí.

Přesné znění odvolání veřejné není. Dá se čekat, že bude stavět na stejných argumentech jako před tribunálem, tedy na identifikaci komisařky, večerní hodině, strachu a psychickém stavu. V její prospěch hraje jedna věc: CAS případ přezkoumává v plném rozsahu, fakta i právo, a závěry prvního tribunálu ho nevážou. Může trest potvrdit, porušení zrušit, nebo sankci zkrátit.

Odvolací řízení u CAS podle jeho vlastních údajů obvykle trvá šest až devět měsíců a nález má přijít do čtyř měsíců od skončení dokazování. Pokud by se kauza držela běžného tempa, rozhodnutí by podle našeho odhadu mohlo padnout v první polovině roku 2027. Oficiálně oznámený termín to ale není.

Do té doby zůstává Vondroušová ve zvláštním mezistavu: tenistka, která nesmí na kurt, a sportovkyně, u jejíchž dveří může kdykoli znovu zazvonit komisař. Tentokrát už ví, že otevřít je jediná možnost. Celá kauza přitom začala tím, že jednou neotevřela.