Mama Jagr vařila svíčkovou legendám NHL a obětovala vše pro syna. Teď slaví osmdesátiny

Na podzim 1990 měla Anna Jágrová doma na Kladensku týden starou vnučku. Přesto si sbalila kufr a odletěla do Pittsburghu za osmnáctiletým synem, kterého si právě vybrali Penguins v draftu NHL. Jaromír tam byl sám, bez angličtiny, bez rodiny a bez jídla, na které byl zvyklý. Podle vzpomínek, které Blesk cituje z Jágrovy knihy JÁ68, zhubl a byl smutný. Matka to vysvětlovala prostě: když rodiče dělají pro děti všechno odmalička, „teď musíme taky“. Z této jednoduché věty vyrostl jeden z nejhezčích příběhů české hokejové historie. Je to příběh o kuchyni, ve které se v cizím městě mluvilo česky, a o ženě, kterou hvězdy NHL oslovovaly jako svou vlastní mámu.

Týden stará vnučka a let za oceán

Jágrovy začátky v zámoří nebyly tak hladké, jak by naznačovala jeho pozdější kariéra. Generální manažer Penguins Craig Patrick pro Pittsburgh Hockey Now vzpomínal, že angličtina mladého Čecha byla zpočátku prakticky nulová a domluvit se s ním byl problém. Klub tehdy řešil víza, bydlení u hostitelské rodiny i to, kdo bude nováčkovi oporou mimo led. Jágra v první sezoně doprovázela matka.

Nebyla jediná, kdo mu pomáhal. Podle NHL.com se o něj staral trenér Bob Johnson a hlavně krajan Jiří Hrdina, se kterým mohl v šatně mluvit česky. Hrdina ale chodil po tréninku domů ke své rodině. Večery, prázdný byt a stesk po Kladně zůstávaly na osmnáctiletém klukovi.

Peter Sagan byl nejlépe placeným cyklistou planety. I po konci kariéry mu sponzoři platí miliony ročně

SportyŽivě.cz

2 h

Lubomír Rys, Jágrův dlouholetý přítel, pro Seznam Zprávy popsal, že mladý Jaromír byl často smutný a chtěl domů. Pak přijela matka. V rozhovoru pro iDNES z roku 2006 vyprávěla, že se ve 45 letech začala učit anglicky. Ve věku, kdy většina lidí cizí jazyk spíš zapomíná, se ho učila od začátku, aby v Americe zvládla úřady, obchody i běžnou domácnost.

Dům, kde se nezavíraly dveře

Přezdívku Mama Jagr nevymyslel žádný novinář ani marketingové oddělení Penguins. Vznikla doma. Rys, který do Pittsburghu poprvé přiletěl v říjnu 1992, tedy až po Jágrových prvních dvou sezonách a dvou Stanley Cupech, popisoval pro Blesk dům, kde bylo pořád plno. Chodil Martin Straka, Jiří Šlégr i Robert Lang, ale také Američané a Kanaďané z kabiny. Právě oni jí začali říkat Mama Jagr.

Anna Jágrová sama kdysi líčila, jak to u nich vypadalo. Jeden ležel na gauči, druhý koukal na televizi. Šlégr k jejím osmdesátinám zavzpomínal, že kuchyně byla její revír. Na stole bylo pořád jídlo, a když jí chtěl pomoct, s úsměvem ho vyhodila.

Petr Nedvěd v jubilejním přání řekl, že se o něj starala „jako o vlastního“. Dodal, že bydlet u Jágrových nebyl v NHL žádný standard. Má pravdu. Mladí hráči tehdy obvykle skončili v hotelu, v podnájmu nebo u cizí hostitelské rodiny.

Nejlepší historku přitom vyprávěla ona sama. Když se po čase stráveném v Česku vrátila k synovi, našla prázdnou lednici, šla nakoupit a začala vařit. Petr Průcha jí tehdy podle jejích slov neříkal, ať neodjíždí. Chtěl jen vědět, jak dlouho bude doma jídlo a uklizeno. V té větě je celá hokejová domácnost devadesátých let: chlapi, kteří umějí vstřelit gól v NHL, ale ne uvařit polévku.

Svíčková pro Trottiera, rajská pro Coffeyho

Z jejího stolu nejedli jen čeští mladíci. Jaromír Jágr na svých sociálních sítích, jak připomněla CNN Prima NEWS, vzpomínal, že Bryan Trottier, šestinásobný vítěz Stanley Cupu a člen Síně slávy, miloval matčinu svíčkovou. Paul Coffey, jeden z nejproduktivnějších obránců v dějinách ligy, si oblíbil rajskou.

Svíčková se do zákulisí NHL dostala přes obyčejný dům na předměstí Pittsburghu, ne přes oficiální šatnu Penguins. Hráči chodili za Jágrem a jeho maminkou na návštěvu a odcházeli s plným žaludkem. Podle nás je na tom nejsilnější právě tahle obyčejnost. Česká domácí kuchyně se v cizím prostředí stala jazykem péče. Osmnáctiletý nováček, který neuměl anglicky objednat oběd, měl doma kus Kladna. A kanadské hvězdy, které v kariéře viděly všechno, u něj dostaly něco, co se v restauraci koupit nedá.

Rodinný recept Anny Jágrové zveřejněn není. Česká klasika ale stojí na dobře známých základech:

• Svíčková: hovězí, kořenová zelenina v poměru zhruba 1:1 k masu (ideálně dva díly mrkve, jeden díl celeru, jeden petržele), cibule, bobkový list, nové koření, pepř, smetana a k tomu často brusinky.
• Rajská: hovězí plec, špek, kořenová zelenina, cibule, divoké koření, skořice, rajský protlak, vývar, máslo a citronová šťáva, k tomu houskový knedlík.

Obě jídla se dělají dlouho a pomalu, pro velkou rodinu. Pro dům, kde se každý večer u stolu sešlo půl kabiny, se hodila ideálně.

Hokejová máma v době, kdy to nebylo běžné

Dnes už nikoho nepřekvapí, když evropského nováčka v NHL doprovází rodina. Matka Andreje Svečnikova strávila velkou část jeho první sezony v Raleighu, vařila mu a pomáhala mu zvládnout život v cizině. Philadelphia Flyers v roce 2024 oznámili, že s Matvejem Mičkovem přiletí z Ruska matka a bratr a zůstanou s ním celou sezonu. Kluby to dnes berou jako součást péče o investici za miliony dolarů.

V roce 1990 to bylo jinak. Hranice se teprve otevřely, cestování bylo drahé a česká rodina za oceánem byla spíš rarita. Anna Jágrová přitom nezůstala jen u syna. Z jejího bytu se stalo neformální centrum pro všechny, kdo v Pittsburghu potřebovali česky mluvit nebo se pořádně najíst. V tom vidíme rozdíl proti dnešním hokejovým maminkám: ona se nestarala jen o vlastní dítě, ale o celou malou komunitu kolem týmu.

Taková blízkost s sebou nesla i řeči. Rys připustil, že se povídalo, jak matka synovi ničí vztahy. Sám to označil za nesmysl a tvrdil, že s jeho partnerkami vycházela dobře. Anna Jágrová v roce 2006 vysvětlovala, že někomu připadalo divné, když v Americe s Jaromírem a Ivou Kubelkovou žili ve třech. Vztah se synem tehdy popsala jako „pupeční šňůru“. Kvůli nočním zápasům nespala a bála se o jeho zdraví i výsledky. K osmdesátinám jí přitom přály i některé Jágrovy bývalé partnerky.

Od šumavského statku pod strop arény

Anna Jágrová se narodila 8. listopadu 1946 do zemědělské rodiny. Její otec, šumavský sedlák, odmítl vstoupit do JZD a za to strávil dva roky ve vězení. Rodina se pak přestěhovala na Kladensko. Anna pracovala jako účetní, s manželem ve volném čase hospodařili a vychovali dvě děti, Jitku a o šest let mladšího Jaromíra.

Za oběť, kterou pro syna přinesla, zaplatila hlavně časem. Žila mezi Kladnem, Pittsburghem, Washingtonem a New Yorkem podle toho, kde zrovna hrál. Přiznala, že ji mrzelo, jak málo byla s vnoučaty. Zároveň řekla, že dcera všechno pochopila a že odloučení jejich manželství spíš upevnilo. Pomoc synovi brala jako rodinnou samozřejmost.

Kruh se uzavřel 18. února 2024. Penguins vyvěsili pod strop PPG Paints Areny dres s číslem 68. Jágr se stal teprve třetím hráčem v historii klubu, kterému vyřadili číslo, po Michelu Brièrovi a Mariu Lemieuxovi. Podle Associated Press seděla jeho matka u ceremoniálu vedle něj. Muž s 1 921 body, druhý nejproduktivnější hráč historie NHL po Waynu Gretzkym a nejlepší Evropan v jejích statistikách, se díval ke stropu ve stejném městě, kam kdysi přiletěl jako smutný a vyhublý kluk. A vedle sebe měl ženu, která ho tam tehdy přijela zachránit.

Dnes je Anna Jágrová podle Blesku stále aktivní. Sama řídí, jezdí na nákupy a na delší cesty ji vozí dcera. Připustila, že ji zlobí paměť a některé věci zapomíná. Hokejisté, kteří u ní před více než třiceti lety jedli, ale nezapomněli. K osmdesátinám jí veřejně poslali přání Nedvěd, Rys, Šlégr i další, o které se v Pittsburghu starala.

Pod stropem pittsburghské arény visí dres s číslem 68. Jméno Anny Jágrové tam nenajdete, a přesto je součástí toho, co tam visí. Je to v talíři svíčkové, kterou si Bryan Trottier nechal přidat, a v plné lednici, kterou si Petr Průcha nechtěl nechat vzít.