Nosková ukázala tetování, které si pořídila po nejlepší sezoně kariéry. Drobný nápis na ruce má prý skrytý význam

V pátek 16. října si sedla do tetovacího křesla a fotku přidala do příběhů na Instagramu. Výsledek fanouškům na chvíli zatajila. O pár dní později ho ukázala: na levé ruce těsně nad loktem má drobný nápis, který podle dostupných snímků zní „Drop Shot“. Pro tenistu jde o úplně obyčejný pojem: kraťas, tedy úder zahraný měkce těsně za síť, aby na něj soupeř nedoběhl. Nosková ale k fotce připsala, že „přísahá“, že to má skrytý význam. Víc neřekla. A právě tahle jedna věta dělá z drobné kresby na kůži malou hádanku na konci sezony, ve které vyhrála Wimbledon, pomohla Česku k triumfu v Billie Jean King Cupu a probojovala se mezi nejlepší hráčky světa.

Dvě slova nad loktem

Tetování je nenápadné, jemné písmo bez ozdob, které při běžném pohledu na její levou paži snadno přehlédnete. Podle iDNES zní nápis „zřejmě“ Drop Shot, server Ahaonline ho píše dohromady „DropShot“. Kde si ho nechala udělat a kdo je jeho autorem, Nosková neprozradila. Deník Aha dodává jen to, že do studia zamířila po návratu z asijské šňůry turnajů.

Podle Aha je to její druhé tetování. To první je ještě menší, nápis „nyc“ na levé achilovce, který si pořídila před dvěma lety v New Yorku jako památku na oblíbené město. Už tehdy tedy volila spíš soukromou poznámku než výrazný obraz.

Zvenku vypadá jako bunkr, uvnitř je luxus za miliony. Vila miliardáře Bakaly na Šumavě budí emoce už dvacet let

VIPživot.cz

1 h

Do jejího stylu to zapadá. Loni po sezoně si nechala propíchnout nos; nápad prý nosila v hlavě od US Open a uskutečnila ho po skončení extraligy. Časopis Vogue pak po Wimbledonu psal o jejím piercingu v nosní přepážce jako o součásti veřejné tváře nové šampionky. Nosková si zkrátka svůj vzhled upravuje po sezonách, v klidu a podle vlastního plánu.

Sezona, která si o památku přímo říká

Že tetování přichází zrovna teď, nepůsobí jako náhoda. Rok 2026 je pro ni zlomový v každém ohledu.

V červenci vyhrála Wimbledon. Ve finále, prvním čistě českém ženském finále v historii turnaje, porazila Karolínu Muchovou 6:2, 5:7, 6:3 a slavila první grandslamový titul. Kdo si pamatuje, jak dlouho se o ní mluvilo jako o „talentu na prahu“, ví, jak velký to byl skok.

Wimbledon přitom nebyl osamocený výkřik. Bilance sezony podle oficiálního profilu WTA vypadá takto:

Ještě před rokem končila jako světová třináctka s 2 641 body. Už tehdy bylo jasné, že roste: na podzim 2025 hrála finále v Pekingu, Tokiu i Praze. Jenže finále a tituly jsou dvě různé ligy. Letos se z hráčky, která se k trofejím přibližovala, stala hráčka, která je sbírá. V polovině října figurovala jako světová osmička a měla jistou první účast na Turnaji mistryň, kam se dostane jen elitní osmička sezony.

Po Wimbledonu přitom mluvila spíš o pokoře než o euforii. V rozhovoru pro Radiožurnál řekla, že si triumf nechce „moc brát k srdci“ a chce „začít zase od začátku“. Pro WTA pak popsala týdny po Londýně jako šílené a chaotické. Titul podle ní není konec cesty, ale motivace pokračovat.

Rozhodující bod za celou zemi

Pokud by se mělo hledat, který moment sezony si zaslouží vlastní kus kůže, Wimbledon má silnou konkurenci. Koncem září dovedly Nosková a Muchová Česko k titulu v Billie Jean King Cupu, prvnímu od roku 2018 a dvanáctému v historii.

Finále s Ukrajinou trvalo dva zápasy. Muchová otevřela proti Anhelině Kalininové výhrou 6:2, 6:3 a Nosková pak proti zkušené Elině Svitolinové vybojovala rozhodující bod výhrou 6:3, 7:6(5). Těsný tiebreak ve druhém setu měl v sobě všechno, co týmové soutěže dělá tak nervózními: jeden míček mohl poslat zápas do třetí sady a celý duel znovu otevřít.

Nosková po finále řekla, že nehrála jen za sebe, ale za zemi. Čísla tomu odpovídají. Podle webu Roland-Garros má od debutu v soutěži bilanci deseti výher ze třinácti zápasů. Pro český tým se stala oporou, se kterou se počítá. Konkrétní plán na příští sezonu, ať už jde o grandslamy, nebo reprezentaci, zatím nezveřejnila.

Tygr, jahoda a žádné logo

Tenisté si úspěchy na kůži zapisují čím dál častěji, i když každý jinak. Nejznámějším příkladem je Carlos Alcaraz. Španěl si každý grandslamový titul připomíná vlastním motivem: datem za US Open, jahodou za Wimbledon a Eiffelovou věží za Roland-Garros. Jeho paže tak funguje skoro jako vitrína s trofejemi.

Aryna Sabalenková zvolila jiný přístup. Tygr na levé paži jí vynesl přezdívku „Tygr“ a sama se k němu vrací jako k symbolu agresivity a odvahy, se kterými chce hrát. Nejde o památku na konkrétní zápas, ale o připomínku správného mentálního nastavení.

Česká stopa vede ke Karolíně Plíškové. Ta má na levé noze a paži tetování v polynéském stylu a v rozhovoru pro WTA před lety říkala, že by si po grandslamu nikdy nenechala vytetovat logo turnaje ani nic tenisového. Nosková jde opačnou cestou: zvolila čistě tenisový termín, ale tvrdí, že za ním je něco jiného, než se na první pohled zdá.

Proč to sportovci dělají, zkoumala studie v časopise The Sport Journal. Tetování v ní autoři popisují jako neverbální způsob, jak sdělovat vlastní identitu. Zkoumaní sportovci k nim měli většinou osobní příběhy spojené s rodinou, vírou nebo zásadní životní zkušeností. Tělo se tak stává místem, kam se ukládá to, co je pro člověka důležité, a často to bývá víc než výsledková listina.

Načasování má i praktickou stránku. Čerstvé tetování je kontrolované poranění kůže. První týdny se nemá dřít o těsné oblečení, má se chránit před sluncem a vodou z bazénů a je třeba hlídat, zda se nezanítí. Pro tenistku, která celý den máchá rukou a potí se pod reflektory, není volba okamžiku zanedbatelná. Udělat si ho v pauze mezi Asií a koncem sezony dává smysl.

Proč zrovna kraťas

Co přesně Nosková svým „skrytým významem“ myslí, nevíme. Může jít o konkrétní míček, vnitřní vtip s týmem, vzpomínku na člověka nebo něco úplně jiného. Domýšlet si věnování nebo těžké období by bylo hádání. Ověřené je jen to, že význam existuje a ona ho nechává pro sebe.

Samotná volba ale podle nás o něčem vypovídá. Kraťas je nejdrzejší úder v tenise. Soupeře nepřekoná silou, ale nápadem. Vyžaduje odvahu, cit a ochotu riskovat, že míček zůstane v síti a hráčka bude vypadat hloupě. Zahraje ho ten, kdo si věří.

Z tohoto pohledu sedí dvě nenápadná slova nad loktem k hráčce, jakou Nosková letos ukázala. Už nemusí nikomu dokazovat, že na velký tenis má. Může si dovolit hravost a nadsázku i to, že fanouškům naznačí tajemství a nevysvětlí ho. Dá se čekat, že se jí na to budou novináři ptát na každé tiskové konferenci. Je dost možné, že odpověď nikdy nedostanou.

Až Nosková příště natáhne levou ruku k míčku těsně za sítí, kamera zabere i ten drobný nápis nad loktem. Pro diváky bude znamenat kraťas. Co znamená pro ni, ví jen ona sama.