Narodila se jako Šubertová, utekla z Československa a dobyla tenisový svět. Legendární Martina Navrátilová slaví 70

Když se 18. října 1956 v Praze narodila holčička jménem Martina Šubertová, nic nenasvědčovalo tomu, že o sedmdesát let později bude mít v kolonce zisků 59 grandslamových titulů, americký i český pas a Řád bílého lva. Podle iSportu a Blesku slavila tyto narozeniny na Floridě, kde žije s manželkou Julií Lemigovou a dvěma adoptovanými chlapci. Žádné bilancování v houpacím křesle se nekoná. Navrátilová komentuje tenis, veřejně se angažuje a odpoledne učí syny odpalovat míčky. Kapitola, která by u jiných sportovců byla epilogem, je u ní další rozehranou sadou.

Ze Šubertové Navrátilovou

Příjmení, pod kterým ji zná celý svět, nedostala od biologického otce. Rodiče Jana a Miroslav Šubertovi se rozvedli, když byly Martině tři roky. Matka s ní odešla do okolí Prahy a v roce 1962 se provdala za Miroslava Navrátila, kterému všichni říkali Mirek. Martina přijala otčímovo příjmení s českou ženskou koncovkou a z malé Šubertové se stala Navrátilová.

Otčím pro ni nebyl jen novým jménem v rodném listě. Podle životopisného portálu Biography.com si k sobě našli blízký vztah a Mirek Navrátil se stal jejím prvním tenisovým trenérem. Právě on stál u začátků hráčky, která o dvě desetiletí později přepisovala tabulky rekordů.

Chorý ukázal sudímu prostředníček a ve Slavii za něj už nikdo nebojuje. Hráči se cítí zrazení, klub řeší odchod

SportyŽivě.cz

Právě teď

Osud biologického otce byl smutnější. Miroslav Šubert podle stejného zdroje trpěl depresemi a po rozpadu svého druhého manželství spáchal sebevraždu. Rodina, ve které Martina vyrůstala a která ji formovala, tak byla ta druhá, poskládaná kolem tenisového kurtu.

Forest Hills, září 1975

Útěk Navrátilové nebyl nočním přechodem hranice ani únosem z hotelu. Bylo to rozhodnutí nevrátit se. Po semifinále US Open 1975 ve Forest Hills, kde prohrála s Chris Evertovou, odjela osmnáctiletá hráčka se svým manažerem Fredem Barmanem na Manhattan. Na úřadě imigrační služby po jednání s úředníky a FBI požádala o politický azyl. Veřejně se zpráva provalila 6. září 1975 a následovala tisková konference přímo na turnaji.

Rozhodnutí neuzrálo přes noc. Podle rekonstrukce, kterou o čtyři desetiletí později sepsal web Tennis.com, ji československá tenisová federace dlouhodobě svazovala. Diktovala jí, kde smí hrát, kde bydlet a s kým mluvit. Po turnaji na floridském ostrově Amelia Island v roce 1975 se dokonce musela vrátit do Prahy před disciplinární komisi. Po US Open ji doma čekal návrat do školy a pod dohled funkcionářů.

Dramatické byly hlavně dny po oznámení. Barman se obával, že by se ji českoslovenští funkcionáři mohli pokusit dostat zpátky násilím, a tenistku proto chránili lidé z jejího okolí i FBI. Navrátilová přitom odcházela s vědomím, že rodiče možná dlouho neuvidí.

Režim reagoval očekávaně. Odebral jí občanství a sportovní federace vydala prohlášení, podle něhož mladá hráčka „utrpěla porážku tváří v tvář československé společnosti“ a dala přednost profesionální kariéře a penězům. Jak tehdy na její odchod reagovali obyčejní lidé, nelze spolehlivě doložit. Sama Navrátilová loni pro iRozhlas zavzpomínala, že se o ní po odchodu „tady vůbec nepsalo“. Americké občanství získala v roce 1981.

59 grandslamů a spor o největší

Čísla, která Navrátilová během kariéry nasbírala, by vystačila na několik hráček. Podle Guinnessovy knihy rekordů se jejích 59 grandslamových titulů dělí takto:

K tomu připočtěme 167 turnajových titulů ve dvouhře a 177 ve čtyřhře, což jsou rekordy otevřené éry, dále 1 442 vyhraných singlových zápasů a devět wimbledonských titulů ve dvouhře. Světovou jedničkou ve dvouhře byla 332 týdnů, ve čtyřhře 237. Podle oficiálního profilu WTA byla první hráčkou, která po zavedení počítačového deblového žebříčku v roce 1984 vládla současně oběma pořadím. S Pam Shriverovou navíc vyhrála ve čtyřhře 109 zápasů v řadě.

Pak je tu rok 1983. Bilance 86 výher a jediná prohra znamená úspěšnost 98,9 %, nejlepší sezonu otevřené éry podle WTA. Jedinou porážku jí uštědřila Kathy Horvathová na Roland Garros. A poslední grandslamový titul přidala na US Open 2006 v mixu s Bobem Bryanem, měsíc před padesátými narozeninami. Jako nejstarší grandslamovou šampionku historie ji zatím nikdo nepřekonal.

Je tedy největší tenistkou všech dob? Záleží na tom, co měříte:

• Margaret Courtová má víc grandslamů celkem (64) i ve dvouhře (24), část z nich ovšem získala ještě v amatérské éře.
• Steffi Grafová vyhrála 22 grandslamů ve dvouhře, 107 turnajů a na čele žebříčku vydržela rekordních 377 týdnů. Navíc má Zlatý slam z roku 1988.
• Serena Williamsová drží 23 singlových grandslamů otevřené éry, 73 turnajových titulů a 319 týdnů v roli jedničky.

V grandslamových titulech ve dvouhře Navrátilová za touto trojicí zaostává. V týdnech na čele je druhá za Grafovou a v počtu turnajových titulů nemá konkurenci. Podle nás nejde o otázku, kdo je největší, ale kdo byl nejkompletnější. A v tom má Navrátilová, schopná vládnout dvouhře, čtyřhře i mixu zároveň, argument, který nikdo jiný nenabídne.

Návrat domů, nemoc a Řád bílého lva

Smíření s Českem přicházelo postupně. Podle ČT sport získala české občanství zpět 9. ledna 2008 a oznámila to během návštěvy Tokia. Americký pas si ponechala a spekulace, že jde o gesto proti tehdejšímu prezidentovi Georgi W. Bushovi, odmítla. Šlo podle ní o dvě nesouvisející věci. Neutíkala od Ameriky, jen se vracela domů.

Do vlasti jezdí opakovaně. Loni v říjnu si na Pražském hradě převzala Řád bílého lva za zásluhy o stát v oblasti sportu a za proslavení vlasti v zahraničí. Medaili Za zásluhy dostala už v roce 1998. Pro iRozhlas popsala hluboké dojetí při hymně i návštěvu hřbitova, kde leží její rodiče. WTA tehdy citovala její starší vyjádření: emigrace je jediná věc, které v životě lituje. A zároveň byla nutná.

Mezi těmito dvěma body se odehrály i souboje mimo kurt. V roce 2010 prodělala neinvazivní formu rakoviny prsu. V lednu 2023 oznámila dvojí diagnózu, rakovinu hrdla a prsu, obojí ve stadiu 1. Situaci popsala jako „vážnou, ale pořád řešitelnou“ a slíbila, že bude bojovat. V červnu téhož roku po vyšetřeních v newyorském onkologickém centru Memorial Sloan Kettering oznámila, že je bez nálezu.

Sedmdesát a dva malí kluci

Zprávu, která proměnila její dnešek, zveřejnila televize Bravo 14. srpna 2024. Navrátilová a Lemigová tehdy potvrdily, že adoptovaly dva chlapce. Některá česká média k sedmdesátinám píší o „loňské“ adopci, ve skutečnosti od ní uplynuly už víc než dva roky. Už loni si ale Navrátilová pro iRozhlas posteskla, že jsou s manželkou „maminky na plný úvazek“.

Podle jejího oficiálního webu tráví s rodinou v Miami co nejvíc času. Zároveň dál komentuje tenis pro Tennis Channel a BBC a veřejně se vyjadřuje k dění ve sportu i mimo něj. Podle iSportu učí syny tenis, baseball i basketbal. Sama dělá jógu a chodí do lesa.

Žádný zázračný recept za tím není. Navrátilová byla jednou z prvních hráček, které braly vážně kondiční přípravu, výživu a sportovní psychologii jako jeden celek. V sedmdesáti z toho zbyl návyk hýbat se pestře a pravidelně, ne kvůli výsledkům, ale kvůli životu. Média k narozeninám píší o „velkých plánech“. Konkrétní projekt sice neoznámila, ale vzhledem k tomu, co má doma, se dá čekat, že ty plány mají hlavně podobu tréninků na zahradě a školních rozvrhů.

Holčička, které stát vzal občanství, dnes má jeho nejvyšší vyznamenání v poličce a se dvěma kluky stojí na dvorci. Míček, který kdysi odpálil Mirek Navrátil, zatím nedopadl.