Američan s českými kořeny pomohl Pardubicím k titulu a pobláznil fanoušky. Lékaři mu teď vystavili definitivní stopku

Ještě v prosinci o něm v Pardubicích skoro nikdo nevěděl. Přišel ze slovenského Prešova na měsíční výpomoc a začínal v béčku. V dubnu stál na ledě v Třinci a vyrovnával v utkání, po kterém zvedlo Dynamo nad hlavu mistrovský pohár. Ve středu 14. října 2026 klub oznámil, že americký útočník s předky z bývalého Československa ve 32 letech končí. Důvodem jsou zdravotní problémy, podrobnosti klub ani hráč nezveřejnili. Za tou jednou větou se skrývá příběh, který přesahuje statistiky: malý chlapec, který přežil autonehodu, při níž zemřela jeho matka, později muž, který porazil rakovinu, a nakonec hokejista, jenž se podepsal pod jeden z nejcennějších okamžiků pardubické historie.

Měsíční výpomoc, která dojela až k titulu

Samuel Hunter Fejes se narodil 31. května 1994 v Anchorage na Aljašce. Hrál na levém křídle a v roce 2012 si ho v šestém kole draftu vybral klub Phoenix Coyotes jako celkově 178. hráče. Do NHL se ale neprosadil a jeho kariéra se stočila do Evropy. Hrál v Rakousku, krátce ve Švédsku, v Česku ve Znojmě, na Slovensku v Košicích, Žilině a Prešově.

Do Pardubic dorazil 6. prosince 2025. Nešlo o žádný velký přestup, spíš o praktický tah: měsíční výpomoc s opcí do konce sezony. Sportovní ředitel Petr Sýkora tehdy vysvětloval, že Fejes je rozehraný ze slovenské soutěže a má pomoci béčku i áčku. Tak to také začalo. Nejprve nižší soutěž, pak postupně místo v kádru áčka.

Dominika Gottová tvrdí, že nemá na cestu do Česka. Její manžel Timo tam přitom míří na koncert do Olomouce

VIPživot.cz

16 m

V hvězdné sestavě Dynama nebyl Fejes tím, kvůli komu by se kupovaly vstupenky. Za áčko odehrál 17 zápasů základní části a 7 utkání play-off. Klub mu přesto na jaře prodloužil smlouvu i na sezonu 2026/27, a to s opcí. Takové rozhodnutí se nedělá kvůli gólům, spíš kvůli tomu, co hráč dává týmu mimo zápisy.

Jedenáct minut a čtyřicet tři sekund v Třinci

Úterý 28. dubna 2026, šesté finále v Třinci. Pardubice vedly v sérii 3:2 a od titulu je dělila jediná výhra. Domácí se dostali do vedení a tlak rostl.

V čase 11:43 se Dynamo rozjelo do přečíslení dva na jednoho. Patrik Poulíček poslal puk Fejesovi a ten vyrovnal na 1:1. Druhou asistenci si připsal Vondráček. Byl to Fejesův vůbec první gól v play-off za Pardubice. A přišel ve chvíli, kdy na něm záleželo nejvíc.

Zápas pak nabral dramatický průběh. Skončil 4:4 a rozhodovalo se v prodloužení. Tam v čase 60:57 udeřil Roman Červenka. Dynamo vyhrálo 5:4 a sérii 4:2. Podle zápasové zprávy HC Dynamo Pardubice se tak Pardubice dočkaly titulu po čtrnácti letech čekání.

Červenkův gól bude mít v klubové paměti vždy první místo. Jenže bez vyrovnání ve dvanácté minutě by žádné prodloužení nebylo. Právě v tom vidíme jádro Fejesova příběhu: hráč, který v sezoně nebyl tváří týmu, se v rozhodující noci zapsal do historie stejně trvale jako hvězdy.

Pro Fejese to byl už druhý mistrovský titul ve střední Evropě. První slavil v roce 2023 s Košicemi.

Kořeny na Slovensku a rány, které nesl s sebou

Že Fejes nebyl v Evropě jen dalším zámořským žoldákem, se ukázalo už při jeho příchodu do Košic v únoru 2023. Klub tehdy psal o návratu ke kořenům. Otec mu před odletem připomínal, že předkové rodiny žili právě na Slovensku. Sám Fejes v rozhovoru pro Sportnet přiznal, že přesné místo nezná. Dodal, že příjmení má podle rodiny maďarský význam a příbuzné by mohl mít i v Maďarsku. Středoevropský původ se tak táhne celým jeho rodokmenem, i když na mapě ho přesně vyznačit neumí.

Ve stejném rozhovoru mluvil i o tom, co ho formovalo. Když mu bylo deset let, přežil autonehodu, při níž zemřela jeho matka. Takovou ztrátu si dítě nese celý život.

Druhá rána přišla v roce 2022. Fejesovi lékaři diagnostikovali Hodgkinův lymfom, nádorové onemocnění lymfatického systému. Následovaly čtyři cykly chemoterapie. V říjnu 2022 byl prohlášen za vyléčeného a v prosinci téhož roku se vrátil do zápasu v dresu týmu Orlando Solar Bears v zámořské ECHL. O dva měsíce později už hrál na Slovensku a v Košicích sbíral body ve velkém.

Hodgkinův lymfom patří mezi vážné, ale velmi dobře léčitelné nádory. Podle Cleveland Clinic dosahuje pětiletá míra přežití u lidí diagnostikovaných v letech 2014 až 2020 zhruba 88 %. Fejes se po léčbě netajil tím, že ho zkušenost změnila. Říkal, že žije den po dni a váží si každé možnosti vyjet na led. V roce 2023 také zmiňoval plán založit nadaci, která by podporovala výzkum rakoviny a iniciativy zaměřené na mužské zdraví.

Na Slovensku přitom nebyl doplňkovým hráčem jako později v Pardubicích. Čísla mluví jasně:

Když ho v létě 2025 angažoval Prešov, představoval ho jako ofenzivní posilu s bilancí 50 gólů a 48 asistencí ve 101 zápasech slovenské extraligy. V Pardubicích byl jeho úkol jiný. Méně prostoru, méně bodů, víc práce pro tým. Paradoxně právě tam slavil největší úspěch.

Půl roku od oslav k rozlučce

Nová sezona už se pro Fejese nerozjela. Za Pardubice odehrál jediný extraligový zápas a čtyři utkání Ligy mistrů. Klub ho pak poslal na hostování do Zlína, aby dostal víc herního prostoru. Ve Zlíně ale nenastoupil ani jednou.

Oficiální vysvětlení přišlo 14. října. Podle oznámení HC Dynamo Pardubice měl Fejes zdravotní problémy a lékaři mu nedoporučili pokračovat. Hráč se proto rozhodl svou hokejovou kariéru definitivně uzavřít. Konkrétní diagnózu klub nesdělil.

Nabízí se otázka, zda konec souvisí s dřívější rakovinou. Na to zatím chybí jakákoli opora. Klub hovoří jen o neupřesněných zdravotních problémech a spojovat je s lymfomem z roku 2022 by byla čistá spekulace. Zdravotní stav hráče je jeho soukromou věcí a Dynamo zveřejnilo přesně tolik, kolik zveřejnit mělo.

Pro český hokej přitom nejde o neznámé téma. Pavel Novák také prodělal Hodgkinův lymfom a po šestnácti měsících bez hokeje se vrátil do Českých Budějovic, kde pokračoval v kariéře. Fejesova cesta se však nyní stáčí jinam.

Sportovně Pardubice jeho odchod v sestavě nepocítí. Už před oznámením nepatřil ke stabilním členům áčka. Dopad je hlavně lidský a symbolický. Klub to zjevně cítí stejně. Den po oznámení, ve čtvrtek 15. října, uspořádal v Dynamo Grandstore rozlučkovou autogramiádu, aby se s ním fanoušci mohli osobně rozloučit. U hráče, který v Pardubicích strávil necelý rok a odehrál pár desítek zápasů, to není samozřejmost.

Podle nás právě tohle gesto vystihuje, čím Fejes pro Dynamo byl. Ne lídrem kabiny ani tahounem produktivity, ale člověkem, jehož příběh dal titulu další rozměr. Kluk z Aljašky, který přišel o matku, porazil rakovinu, vrátil se do země svých předků a jedné dubnové noci poslal Pardubice do prodloužení, z něhož vyjely jako mistři.

Statistiky ho zařadí mezi okrajová jména mistrovského kádru. Pardubický fanoušek si ale z noci v Třinci bude pamatovat dva góly: ten Červenkův, který titul rozhodl, a ten Fejesův, bez kterého by k němu vůbec nedošlo.