Curyšský soud stanovil hodnotu sporu o reprezentační dresy na 21,2 milionu franků, tedy zhruba 550 milionů korun. Kanada a USA první kolo proti IIHF prohrály.
16. září 2026 vydal obchodní soud kantonu Curych dvě rozhodnutí se suchými spisovými značkami HE260057 a HE260058. Za nimi stojí jeden z nejzajímavějších sporů hokejové diplomacie posledních let. Hockey Canada a USA Hockey, dva nejbohatší národní svazy světa, chtěly zablokovat smlouvu, kterou jejich vlastní mezinárodní federace uzavřela s výrobcem TRUE Hockey. Neuspěly. Soud zamítl návrhy na předběžná opatření a zrušil i dočasná omezení, která platila od května. O vzhled dresů přitom jde až ve druhé řadě. Hlavní otázka zní, komu patří peníze z dresu, na kterém je javorový list nebo hvězdy a pruhy, když se v něm hraje turnaj IIHF.
Dvě smlouvy, jeden dres
Spor vznikl kvůli dvěma kontraktům, které se střetly na začátku sezony 2026/27.
IIHF oznámila partnerství s TRUE Hockey, které začíná právě touto sezonou. Výrobce má být podle oznámení IIHF exkluzivním dodavatelem týmových uniforem a oblečení pro členské asociace na mezinárodních akcích. Oznámení výslovně zmiňuje mistrovství světa juniorů a turnaje do 18 let. Federace smlouvu prezentuje jako rozvojové partnerství pro všech 84 členských zemí, ne jako obyčejný sponzorský obchod.
Hockey Canada mezitím šla vlastní cestou. 30. prosince 2025 oznámila osmileté prodloužení spolupráce s Bauerem, platné od 1. července 2026 až do sezony 2033/34. Ve zprávě Hockey Canada svaz zdůraznil, že Bauer je jediným licencovaným výrobcem replik dresů Team Canada a že v sezoně 2026/27 představí novou hlavní sadu.
Obě smlouvy tak mířily na stejný kus látky ve stejný okamžik. Podle nás bylo jen otázkou času, kdy se to dostane před soud.
Kanadská strana tvrdí, že o svých obchodních partnerech má rozhodovat výhradně sama. USA Hockey staví argumentaci na ochranných známkách, autorských právech a takzvaném trade dress, tedy charakteristickém vizuálním provedení, podle kterého fanoušek pozná americký dres na první pohled.
Za TRUE Hockey stojí Graeme Roustan, majitel investiční firmy Roustan Capital, jehož IIHF v oznámení cituje jako vlastníka značky. Firma působí v Kanadě, USA i Evropě. Spor tak má i zajímavou osobní rovinu: proti sobě nestojí jen svazy, ale i dva výrobci, kteří soupeří o jednu z nejprestižnějších výkladních skříní v hokeji.
Paradox ukrytý ve stanovách
Nejzajímavější část sporu se skrývá v dokumentu, který skoro nikdo nečte. Stanovy IIHF pro období 2024 až 2028 obsahují dvě ustanovení, která proti sobě táhnou.
| Co stanovy dávají IIHF | Co stanovy nechávají národním svazům |
|---|---|
| Výlučné vlastnictví komerčních práv k soutěžím IIHF | Práva k logu a emblému národního týmu |
| Závaznost výkonu těchto práv pro členy | Práva k designu reprezentačního dresu |
| Zajištění dodávky uniforem na led | IIHF nesmí dresy svazu komerčně využít bez jeho souhlasu |
Tady je jádro celé věci. Dres národního týmu vypadá jako symbol země. Právně a obchodně je to ale hybrid. Barvy a znak patří svazu. Turnaj, ve kterém se dres objeví, patří IIHF. Šev a látka patří výrobci, který má smlouvu buď s jedním, nebo s druhým.
Proto se v soudním řízení podle dostupné zprávy objevila i varianta, která by fanouškům připadala absurdní: neutrální červenobílý dres s nápisem „Canada“. Pokud by Hockey Canada odmítla poskytnout své chráněné prvky, TRUE by teoreticky mohla dodat dres bez oficiálního loga. Kanadský tým by hrál v kanadských barvách, ale bez kanadské značky. U Američanů jde o stejný problém.
Soud podle této zprávy také konstatoval, že dohoda s TRUE se významně neliší od práv, která IIHF dříve udělila Nike. Pro federaci jde o silný argument. Centrální dodavatel není novinka, jen nové jméno.
Co rozhodl Curych a co zatím ne
V podobném sporu se snadno ztratí hranice mezi tím, co je hotové, a tím, co si strany jen přejí. Rozdělme to.
Ověřené rozhodnutím soudu:
- Obchodní soud v Curychu 16. září 2026 zamítl kanadský i americký návrh na předběžná opatření.
- Dřívější neodkladná (tzv. superprovizorní) opatření z května tím padla.
- Hodnotu sporu soud stanovil na 21,2 milionu franků, tedy zhruba 550 milionů korun. Vycházel přitom z odhadu potenciálních ztrát, které vyčíslila Hockey Canada.
Tvrzení stran:
- Hockey Canada trvá na tom, že nejde o rozhodnutí ve věci samé a spor pokračuje.
- IIHF se opírá o model, ve kterém se část výnosů dělí mezi členské asociace. Zpráva uvádí podíl 15 %.
Možné pokračování:
- Kanadský svaz měl podle zprávy 30 dní na odvolání.
- Ve věci USA Hockey se uvádí možnost stížnosti ke švýcarskému Spolkovému soudu v Lausanne.
- Stanovy IIHF po vyčerpání vnitřních prostředků počítají s arbitráží u CAS, rovněž v Lausanne. Pozor ovšem na pojistku: neúspěšná asociace může nést náklady federace.
Spor je možné hnát dál, ale je to drahé. Proč by si na to tedy Kanaďané a Američané troufli? Vysvětluje to ta částka. Půl miliardy korun je víc než roční rozpočet řady menších hokejových federací. Jde sice o kanadský odhad, ne o soudem potvrzenou škodu, ale i tak ukazuje, jak cenný kanadský dres na trhu je.
IIHF tedy vyhrála důležité předběžné kolo. Definitivní výsledek zatím nepadl.
Kde si koupím dres? Otázka, kterou fanoušek řeší jinak než právník
Pro fanouška zní hlavní otázka jednoduše: v čem budou Kanaďané hrát a kde si dres koupím. Právník se ptá jinak: komu patří komerční práva. Mezi těmito otázkami leží velká vzdálenost.
Účast Kanady a USA na turnajích ohrožena není. Spor se týká dodavatelů, licencí a prodeje, ne sportovní způsobilosti týmů. Měnit se může obchodní a vizuální režim dresů, nikoli soupiska mistrovství.
Nejasné zůstává, kterých turnajů se kontrakt TRUE týká. Oznámení IIHF mluví široce o mezinárodních akcích a zdůrazňuje juniorské a mládežnické kategorie. Zpráva o soudním sporu naopak uvádí výjimku pro olympijský turnaj a pro mužské i ženské mistrovství světa. Prakticky se tak spor týká zejména juniorských a mládežnických akcí IIHF. Právě na mistrovství světa do 20 let, které v Kanadě sleduje celá země, se ale cena takových práv dramaticky zvyšuje.
Čeští fanoušci znají problém s dostupností dresů z vlastní zkušenosti. Před olympiádou 2026 řešil Český hokej omezený počet fanouškovských replik od Nike a nemožnost koupit originální hráčské verze. Na letošním mistrovství světa ve Švýcarsku podle oficiálního obchodu nebyly repliky oficiálních dresů v online prodeji vůbec; sehnat se daly jen v arénách a fanzónách v Curychu a Fribourgu.
Pokud by IIHF s TRUE spustily centrální globální prodej, mohl by teoreticky zahrnout i menší reprezentace včetně české. Přímý dopad na české dresy nebo jejich dodavatele ale žádný zdroj nepotvrzuje. Zatím jde o možnost, ne o plán.
Precedent, ne válka o hadry
Spor se odehrává v době, kdy se IIHF proměňuje. 2. října 2026 si federace zvolila nové vedení. Prezidentem se stal Franz Reindl, který ve druhém kole porazil Petra Břízu poměrem 60:57. Český funkcionář zůstává ve vedení jako znovuzvolený první viceprezident. Americký kontinent zastupuje Mike Trimboli z USA Hockey, kanadský zástupce v nové radě chybí. Přímou souvislost se sporem o dresy ale žádný zdroj nedokládá a veřejné stanovisko Břízy ani českého svazu k věci se nám dohledat nepodařilo.
Širší kontext je jasnější. IIHF už v roce 2019 prodloužila smlouvu s marketingovou agenturou Infront až do roku 2033 v hodnotě přes 500 milionů franků, tedy zhruba 13 miliard korun. Prodej licencovaného zboží z mistrovství světa v letech 2023 až 2026 spravoval Infront ve spolupráci s Ochsner Hockey. Kontrakt s TRUE do tohoto vzorce zapadá: federace postupně centralizuje vše, co se dá prodat.
Podobné napětí zná řada sportů. Mezinárodní federace chce ovládat práva ke svým akcím, národní svazy chrání vlastní značku. Dokud se ty dvě vrstvy nepotkají, funguje to. Konflikt vzniká na dresu, kde se potkávají fyzicky.
Podle nás proto nejde o hádku o kus oblečení. Jde o precedent. Pokud IIHF obhájí svůj model i ve věci samé, největší hokejové země přijdou na turnajích federace o část kontroly nad svým nejlukrativnějším licenčním produktem. Menší svazy naopak získají podíl na společném výnosu, který by samy nikdy nevyjednaly. Pokud uspějí Kanada a USA, ukážou ostatním, že centrální model se dá obejít, když má svaz dost silnou značku a dost peněz na právníky.
Kdo vydělá, je zatím zřejmé jen v předběžné podobě: TRUE Hockey získala centrální kontrakt a IIHF posílila svůj model. Kdo prodělá, rozhodnou až další instance.
Pro kanadského fanouška je dres s javorovým listem kus identity. Pro curyšský soud byl položkou s vyčíslenou hodnotou 21,2 milionu franků. Rozhodnutí ve věci samé ukáže, který z těch dvou pohledů má v hokeji větší váhu.
