Judista Krpálek přidal šestou medaili z MS. Jeho manželka Eva ukázala na dovolené figuru, která strhla pozornost fanoušků

Sobota 10. října 2026, hala v ázerbájdžánském Baku, poslední den individuálního šampionátu. Pětatřicetiletý Krpálek nastupuje k zápasu o bronz proti Finovi Marttimu Puumalainenovi a ví, že na mistrovstvích světa skončil už třikrát pátý. Počtvrté to dopustit nechtěl. Podle svých slov šel do souboje vyhrát „za každou cenu“. Vyhrál. Bronz v kategorii nad 100 kg je jeho šestou medailí ze světových šampionátů a spolu s bronzem Renaty Zachové má podíl na historickém úspěchu: Baku je pro české judo medailově nejúspěšnějším mistrovstvím světa od vzniku samostatné republiky. Jenže za tou třetí příčkou je víc než další kov do vitríny. Je to důkaz, že Krpálek stále umí porážet světovou špičku i ve chvíli, kdy bojuje s věkem, bolestí a olympijskou kvalifikací najednou.

Pět zápasů za jeden den

Cesta k bronzu nebyla krátká. Podle oficiálního pavouku na webu IJF absolvoval Krpálek v Baku pět duelů, a to vše během jediného dne.

• 1. kolo: výhra nad Johnem Messe A Bessongem
• 2. kolo: výhra nad Magomedomarem Magomedomarovem
• Čtvrtfinále: porážka s Inalem Tasojevem
• Opravy: výhra nad Nizozemcem Jurem Spijkersem
• O bronz: výhra nad Marttim Puumalainenem

Klíčová je čtvrtfinálová porážka. Tasojev totiž nakonec celou kategorii ovládl, ve finále porazil Ušangiho Kokauriho. Krpálek tedy neprohrál s outsiderem, ale s pozdějším mistrem světa. Druhý bronz bral domácí Kanan Nasibov.

Kdo blokuje levý pruh na dálnici, zaplatí 1 500 Kč. Kdo ho podjede zprava, až 25 000 Kč. Logiku v tom nehledejte

AutoŽivě.cz

Právě teď

Podle nás je právě cesta přes opravy tím, co dělá z bronzu sportovně silnější výsledek, než by napovídal třetí stupeň. Po porážce ve čtvrtfinále se mnoho judistů psychicky sesype a do repasáží jde s prázdnou hlavou. Krpálek se oklepal a dva zápasy po sobě ustál, přestože už měl v nohách tři duely.

Celý průběh popisuje i Český svaz juda. Záznamy všech pěti zápasů včetně bronzového souboje s Puumalainenem jsou k dispozici na Krpálkově profilu na JudoTV.

Pikantní detail: před šampionátem se Krpálek netradičně nepřipravoval v Japonsku, ale v Evropě. Mimo jiné na soustředění v Bratislavě, kde trénoval se soupeři, jako jsou Kokauri a Nasibov. Oba nakonec stáli v Baku s ním na stupních vítězů.

Šest medailí, tři barvy, patnáct let

Bronz z Baku zapadá do kariéry, v níž Krpálek sbírá medaile z mistrovství světa už patnáct let. Takhle vypadá jeho kompletní světová sbírka:

Celkem tedy dvě zlata, jedno stříbro a tři bronzy. K tomu připočtěme dvě olympijská zlata (Rio 2016 a Tokio 2021) a je jasné, proč Krpálek nese nálepku nejúspěšnějšího českého judisty historie.

Bronz z Baku je přitom specifický. Podle svazových údajů jde teprve o jeho druhou medaili z MS v těžké váze nad 100 kg. Předtím v ní na světovém šampionátu vybojoval jen zlato z Tokia 2019. Kategorie „těžkých“ je navíc nejvyrovnanější a fyzicky nejnáročnější, soupeři jsou často o deset let mladší a o pár desítek kilo těžší.

Baku má pro Krpálka také symbolickou váhu. Na mistrovství světa v roce 2018 tu skončil pátý. O osm let později si ze stejného města odváží medaili. Ve světovém žebříčku mu po šampionátu patří čtvrté místo.

Proti věku, loktům i kalendáři

Krpálek měří 197 centimetrů, klubově patří do USK Praha a je mu 35 let. Právě ten poslední údaj je dnes v jeho příběhu nejdůležitější. Po dubnovém mistrovství Evropy v Tbilisi mluvil o rehabilitaci, opotřebeném těle a hlavně o loktech, které ho trápí nejvíc.

Trenér Petr Lacina popsal, že příprava už musí stát na kvalitě, ne na kvantitě. Tréninkové dávky, které Krpálek zvládal ve dvaceti, by dnes tělo nevydrželo. Víc času na regeneraci, chytřejší výběr turnajů, méně zbytečných zápasů.

Motivace přitom nevyprchala. Cíl je jasný: pátá olympiáda v Los Angeles 2028. Před Baku Krpálek otevřeně říkal, že chce nasbírat co nejvíc bodů do olympijské kvalifikace. Bronz z mistrovství světa je v tomhle ohledu velmi cenný příspěvek, protože body z MS patří v kvalifikačním systému k nejvyšším.

Kde ho fanoušci uvidí příště, zatím jisté není. Potvrzená nominace na další turnaj chybí. Kalendář Mezinárodní judistické federace ale do konce roku nabízí hned několik možností:

• Grand Slam Abú Zabí (29. až 31. října)
• Grand Prix Záhřeb (13. až 15. listopadu)
• Grand Slam Tokio (5. až 6. prosince)
• World Masters v Dušanbe (18. až 20. prosince)

Dá se čekat, že s ohledem na lokty a olympijské body bude Krpálek vybírat pečlivě. Turnaj Masters, kam se kvalifikuje jen elita žebříčku, by podle nás dával největší smysl.

Eva: z Mallorky až k medaili

Zatímco Krpálek se v září chystal na šampionát v evropských tělocvičnách, jeho manželka Eva si užívala slunce. Podle Super.cz a Blesk Sportu vyrazila na dámskou jízdu na Mallorku, konkrétně do Palmy, a na Instagramu se pochlubila fotkou v bikinách. Média si snímku všimla okamžitě a bulvár ho ozdobil titulky o „božské Evě“, která „omráčila Baleáry“. Konkrétní reakce fanoušků ani počty lajků ale dostupné zdroje neuvádějí.

Po bronzu z Baku přišel jiný druh příspěvku. Podle Super.cz zveřejnila Eva na Instagramu rodinnou fotku s Lukášem, dětmi a čerstvou medailí. Doprovodila ji vzkazem: „Opět netřeba slov. Jsme na tebe tak moc pyšní.“

Čtyřiatřicetiletá Eva nevystupuje jako celebrita s vlastní kariérou. Veřejnost ji zná jako oporu jednoho z nejslavnějších českých sportovců a mámu jejich dvou dětí, Antonína a Mariany. A podle všeho je to role, která v Krpálkově kariéře znamená víc, než by se zvenku zdálo.

Už po olympijském zlatu v Tokiu v roce 2021 Eva přiznala, že příprava byla náročná i pro rodinu, protože doma měla dvě malé děti. Tehdy se svěřila, že je „dojatá a neuvěřitelně šťastná“. Podle reportáže iROZHLASu z roku 2024 na ní během Lukášových turnajů leží logistika celé domácnosti a dětem vysvětluje, že tatínek odjíždí kvůli práci. Dřív jezdila na turnaje mnohem častěji, s dětmi už to tak snadno nejde.

Když je Krpálek doma, rodina mu podle iROZHLASu vyplňuje každou volnou chvíli. S Toníkem a Mariánkou se doma i „pere“, samozřejmě v rámci hry. Děti mají nabitý program: škola, školka, gymnastika, hokej. A také judo. Krpálek dal najevo, že rád poradí, nechce však být rodičem, který trénuje vlastní dítě.

Podle nás právě tahle linka dává bronzu z Baku další rozměr. Vrcholové judo je osamělý sport, na tatami stojí člověk sám proti sobě i proti soupeři. Rodina, která doma drží chod domácnosti a pak do světa pošle vzkaz „jsme na tebe pyšní“, je protiváhou, bez které by pětatřicetiletý judista sotva ještě hledal motivaci k dalšímu olympijskému cyklu.

Krpálek si z Baku odváží šestou medaili a čtvrté místo světového žebříčku. Na rodinné fotce ji ale drží v rukou s Toníkem a Mariánkou po boku. Pokud vydrží lokty, další zastávkou má být Los Angeles.