Český útočník hrál čtvrtou ligu v Rakousku. Dnes vydělává v Kambodži jako hráč české ligy a hraje asijskou Evropskou ligu

Zpráva se objevila v červenci 2026 na Instagramu agenta Jana Levého. Fotka v novém dresu, pár řádků o nové etapě a zmínka o AFC Champions League Two. Jeho klient, sedmadvacetiletý útočník Daniel Bareš, nemířil do Prahy, Plzně ani do druhé německé bundesligy. Podepsal v Phnom Penh Crown, jednom z nejúspěšnějších klubů Kambodže. Jak upozornil Eurofotbal s odkazem na agentův příspěvek, nikdo z Čechů dosud v nejvyšší kambodžské soutěži nehrál. Hráč, o kterém širší česká veřejnost do léta prakticky neslyšela, se tak zapsal do historie. Na druhém konci světa se navíc podle agenta setkali s fotbalem, který s představou exotického výletu nemá mnoho společného.

Kariéra mimo světla reflektorů

Barešova cesta nevede přes mládežnické reprezentace ani přes kabinu Sparty či Slavie. Narodil se v roce 1998 a dospělý fotbal okoušel v nižších českých a rakouských soutěžích, tedy v prostředí, kde se trénuje večer po práci a na zápasy chodí pár stovek lidí. Další krok vedl do německého Wackeru Burghausen, odtud zamířil do Austrie Salcburk.

Tady je potřeba rozlišit: nejde o slavný Red Bull, ale o tradiční salcburský klub, který se po letech v nižších patrech vrátil do druhé rakouské ligy. Bareš v ní odehrál 24 zápasů, dal sedm gólů a přidal tři asistence. Solidní bilance útočníka, který se v soutěži rozkoukával. Na pozornost velkých klubů to ovšem nestačilo.

Byli osloveni, ale všichni řekli ne. Herci z Přátel odmítli dokument o Matthewu Perrym, Aniston to vzala osobně

VIPživot.cz

Právě teď

Konkrétní důvod, proč neprodloužil a neohlížel se po jiné evropské nabídce, veřejně zazněl jen v obrysech. Podle logiky trhu a agentova popisu šlo o nabídku, kterou rakouský druholigový klub nedorovnal. A taky o šanci, jakou běžný hráč z druhé rakouské ligy nedostane: hrát mezinárodní pohár.

Klub, který agenta zaskočil

Kdo si pod kambodžským fotbalem představí rozbitý trávník a improvizované šatny, toho Phnom Penh Crown vyvede z omylu. Klub z hlavního města patří k historicky nejúspěšnějším v zemi, podle dostupných profilů má na kontě osm ligových titulů, hraje na vlastním stadionu a v minulé sezoně skončil v lize druhý.

Agenta podle jeho vyprávění zaskočila hlavně profesionalita, se kterou klub jednal, organizace a zázemí. Ověřitelné údaje mu dávají za pravdu. Pohled na realizační tým připomíná spíš schůzku mezinárodní organizace než šatnu jihovýchodoasijského klubu:

• hlavní trenér: Ukrajinec Oleh Starynskyj,
• asistent: mimo jiné Anatolij Bondarenko,
• trenér brankářů: Ahmed Elnady,
• kondiční trenér: Arthur Franck,
• fyzioterapeut: Pedro Cuadrado.

Podobně pestrý je kádr. Vedle domácích hráčů v něm najdeme fotbalisty z Nizozemska, Nového Zélandu, Japonska, Rumunska nebo Ukrajiny. Bareš v té směsici není kuriozita, ale jeden z pečlivě vybraných cizinců. Na oficiálním webu Cambodian Premier League figuruje jako útočník s českou vlajkou a číslem 44.

Podle nás právě tohle vysvětluje, proč se o přestupu vůbec uvažovalo. Klub, který chce v lize vyhrávat a v Asii neudělat ostudu, potřebuje do útoku zahraniční kvalitu. A je ochoten za ni zaplatit.

Plat jako v Pardubicích nebo v Ďolíčku

Přesnou částku, kterou Bareš v Kambodži bere, nikdo veřejně neuvedl. Agent mluví o tom, že fixní plat odpovídá středu české první ligy. Co to v číslech znamená, se dá aspoň rámcově odhadnout z veřejně dostupných údajů serveru Salary Sport. Nejde o oficiální účetnictví klubů, ale o orientační srovnání, které dává představu o řádu.

Právě tyto tři kluby dávají jako měřítko smysl. Stojí mimo trojici Sparta, Slavia, Plzeň i mimo nejbohatší ambiciózní celky, a reprezentují tak skutečný střed až nižší střed platové mapy české ligy. Pokud se Barešův fix pohybuje v těchto vodách, jde pro hráče z druhé rakouské ligy o výrazný posun.

Kambodžská nabídka má ale svou logiku. Stojí víc na pevném platu než na odměnách za výkon, prémie jsou podle agenta nižší než v české lize. Pro hráče to znamená jistotu: peníze přijdou, i když se gól zrovna nedaří.

Jedno upozornění se hodí. Barešův případ neznamená, že celá kambodžská liga platí jako česká. Jde o špičkový klub, který hraje kontinentální soutěž, a o zahraniční posilu, kterou bylo potřeba přesvědčit k cestě přes půl světa. Vyšší fix je v takové situaci nástroj, jak Evropana přilákat do destinace, která pro něj není první volbou.

Pohár, Mekong a tropický déšť

Hlavní sportovní lákadlo má jméno AFC Champions League Two. Jde o druhou nejvyšší klubovou soutěž asijské konfederace hned po elitní Lize mistrů, tedy o obdobu Evropské ligy. Kambodža pro sezonu 2026/27 poprvé získala dvě místa. Mistr Svay Rieng šel přímo do skupiny, Phnom Penh Crown jako vicemistr musel přes předkolo. Prošel.

Do skupiny H vstoupil vítězně. Podle zápasové zprávy AFC porazil malajsijský Kuching City 2:1. Česká liga je kvalitativně jinde než kambodžská, o tom není sporu. Jenže pohárový rozměr dává Barešovu angažmá prestiž, kterou by v běžném týmu druhé rakouské ligy nikdy nezískal.

Fotbal je přitom jen polovina adaptace. Phnom Penh leží v tropech a počasí tam hraje vlastní zápas. Duben a květen přinášejí průměrná denní maxima kolem 36 °C, červen jen o stupeň méně. Září je nejdeštivější měsíc s průměrem 315 milimetrů srážek, tedy zhruba tolik, co v Praze naprší za půl roku. Vlhkost vzduchu se na podzim drží kolem 77 %.

Barešovo vlastní svědectví o životě v Kambodži zatím nezaznělo. Dá se ale čekat, že se jeho týden točí kolem pitného režimu, tréninků brzy ráno nebo večer a delší regenerace. K tomu cizí jazyk, jiná kuchyně, smlouva v cizím právním prostředí, pracovní povolení a doprava v rušném asijském velkoměstě. Organizační stránka přesunu rozhodně nebyla jednoduchá.

Cesta, kterou nepůjde každý

Barešův příběh otevírá otázku, jestli jde o výjimku, nebo o první vlaštovku. Levý ve své stáji vede i další české hráče. Podle agenta se podobná možnost řešila i u Martina Chlumeckého, potvrzené jednání s konkrétním asijským klubem ale zatím chybí.

Podle nás je podobná cesta replikovatelná, jen ne pro každého. Dává smysl hlavně volným hráčům a fotbalistům mimo základ české ligové špičky, kteří chtějí jistý fixní příjem a mezinárodní zkušenost. Svobodný nebo bezdětný hráč se přesune s jedním kufrem. Otec rodiny musí řešit školu, jazyk a to, jestli partnerka chce žít několik let v Asii.

Pro hráče jako Bareš může být Kambodža kombinací, kterou by doma nebo v nižších evropských soutěžích hledal marně: peníze na úrovni středu české ligy, kontinentální pohár a životní zkušenost, o které se v kabině v Teplicích nebo v Burghausenu bude vyprávět ještě dlouho.

Útočník, který před pár lety hrával v nižších rakouských soutěžích, dnes vybíhá na trávník za zvuků pohárové hymny a v dresu s číslem 44. Za ním tropický déšť a město na soutoku Mekongu a Tonle Sapu, před ním pohárový soupeř z Malajsie. Česká fotbalová mapa se rozrostla o jeden špendlík.