Ve finále mistrovství světa nedovolil Italovi ani bod až do stavu 13:0. Alexander Choupenitch říká, že v šermu rozhoduje hlava a platí v něm: co není zakázáno, je povoleno.
Hongkong, 25. července 2026. Filippo Macchi stojí na planši proti Čechovi, kterého zná z desítek turnajů, a nemůže se dostat do zápasu. Zásah, další zásah, 0:13. První bod Ital uhraje, až když je finále prakticky rozhodnuté. Choupenitch nakonec vyhrává 15:2 a stává se mistrem světa ve fleretu. Brňan po zápase nemluvil o rychlosti ani o technice. Mluvil o vzdálenosti, tempu a skulině, kterou u soupeře našel a pak ji opakovaně využíval. Jeho dávnější výrok z podcastu Čestmíra Strakatého přitom zní jako klíč k celému finále. V šermu podle něj platí, že co není zakázáno, je povoleno. Šermíř dělá všechno pro to, aby našel vlastní soustředění a rozhodil soupeře.
Rozhodit soupeře, ale nefaulovat
Slovo „rozhodit“ svádí k představě nečistých triků. Ve skutečnosti je hranice v šermu ostře nakreslená. Technická pravidla Mezinárodní šermířské federace výslovně zakazují nesportovní chování, násilné zásahy, strkání, nepravidelné pohyby i úmyslné jednání, které by narušilo férový charakter souboje. Zápas má podle pravidel zůstat „zdvořilým a poctivým střetnutím“. Kdo to poruší, dostane od rozhodčího kartu.
Psychologická hra se proto odehrává jinde: ve změně rytmu, v nečekaném zrychlení, ve hře se vzdáleností, v přerušovaném tempu, které soupeři nedovolí usadit se v jeho oblíbeném vzorci. Fleretista, který čeká na útok, dostane místo něj pauzu. Kdo spoléhá na rychlý start, narazí na trpělivost. Podle nás je to nejzajímavější vrstva celého sportu: nejde o podraz v hospodském smyslu, ale o přesné místo, kde chytré narušení soupeřovy hlavy ještě není faul.
Ve finále v Hongkongu to Choupenitch dovedl k dokonalosti. Podle něj to „nebyla show, ale disciplína“. Že to Macchiho psychicky zasáhlo, se ukázalo i po zápase. Ital se druhý den omluvil za reakci, která nebyla úplně sportovní, a pogratuloval mu.
Výsledek přepsal českou sportovní historii. Choupenitch je prvním českým mužem, který se stal mistrem světa v šermu, a vybojoval první českou medaili z mistrovství světa od roku 1985. Podle iDNES jde o první individuální zlato z MS v historii českého šermu. K titulu přidal post světové jedničky a celkové vítězství ve Světovém poháru.
Šestnáct hodin v hlavě
„Šerm je vesměs o hlavě, právě ta rozhoduje o vítězství,“ řekl po titulu v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Hned dodal, že svaly, rychlost ani koordinaci zanedbat nejde. Psychika nenahrazuje techniku. Rozhoduje ve chvíli, kdy technika narazí na tlak.
A tlak má v šermu zvláštní podobu. Závodní den trvá podle Choupenitche zhruba šestnáct hodin, tedy jako dvě směny ve fabrice. Mezi zápasy jsou pauzy kolem dvou hodin. Samotný zápas přitom trvá minuty: v přímé vyřazovací fázi se šermuje na 15 zásahů nebo tři tříminutová kola s minutovou přestávkou. Ve fleretu je platnou zásahovou plochou trup.
To je psychologicky zrádná kombinace. Hlava musí několikrát za den naskočit na plné obrátky, zase se zklidnit a pak znovu naskočit. Kdo vychladne příliš, přijde o ostrost. Kdo se nezklidní, vyčerpá se dřív, než se dostane do finále.
Choupenitch pauzy zaplňoval systematicky:
- sparingy s trenérem, aby tělo neztratilo rytmus,
- ladění taktiky na dalšího soupeře,
- psychologická cvičení, která ho vracela do soustředěného stavu.
Jeho cílem nebylo přežít. Na planš nechtěl chodit nervózní a přát si, aby zápas co nejrychleji skončil. Chtěl se na ní cítit dobře. Ve finále byl podle svých slov v maximální koncentraci a každý pohyb měl smysl.
Konec života v kufru
Mentální odolnost nespadla z nebe během jednoho turnaje. Choupenitch, narozený 2. května 1994 v Brně, má za sebou bronz z olympiády v Tokiu, dva bronzy z mistrovství Evropy a hlavně dlouhé roky cestování za tréninkem. Zlom podle něj přinesla změna zázemí. Usadil se v Praze, kde žije i jeho trenér Giovanni Bortolaso. „Po dvanácti letech života v kufru“ má konečně klid na práci, řekl letos v dubnu.
Do přípravy zařadil věci, které si laik se šermem nespojí. Pracuje s psycholožkou. Trénuje jemnou motoriku, oči a koordinaci oka a ruky, na rychlejší reflexy používá světelná cvičení. Před sezonou si dal delší pauzu od šermu a absolvoval vysokohorské soustředění ve Flagstaffu. Výsledky přišly ještě před mistrovstvím světa: vítězství ve Světovém poháru, dva bronzy z Grand Prix a skalpy mistrů světa i olympijských vítězů.
Změnil se i jeho vztah k chybě. S přibývající zkušeností si podle svých slov připustil, že je v pořádku chybovat a nebýt vždycky v pohodě. Pro šermíře zásadní posun. V zápase na patnáct zásahů rozhoduje, jestli se po inkasovaném bodu vrátí do střehu čistý, nebo jestli si chybu odnese do další akce.
Po titulu děkoval celému týmu: trenérovi, kondiční trenérce, fyzioterapeutovi i psycholožce. Psycholožka tu nestojí jako bonus, ale jako plnohodnotná součást týmu. Podle nás je to nejvýmluvnější detail celé sezony. Nelze tvrdit, že zlato vyhrála psychologie, ale sám mistr ji řadí mezi klíčové kusy skládačky.
Nejde o výstřelek. Mezinárodní Asociace pro aplikovanou sportovní psychologii má pro šerm samostatnou odbornou skupinu. Pracuje s takzvaným mistrovským plánem soutěže, tedy mentální rutinou od příchodu do haly až po poslední zápas, s nacvičováním typických situací v představách a s řízeným dýcháním a svalovou relaxací pro kritické momenty.
Rituál, který předepisují pravidla
Část rituálu má šerm přímo v pravidlech. Před zápasem i po něm musí šermíř pozdravit soupeře, rozhodčího a diváky. Maska pod neozbrojenou paží, zbraň zvednutá k bradě, spuštění čepele. Několik vteřin, které oddělí okolní hluk od souboje.
Choupenitchův osobní rituál před každým zápasem veřejně popsaný není. Podle anotace nového rozhovoru pro iDNES.tv se v něm k cestě za zlatem, rituálům a čtení soupeřů vrací, potvrzené detaily ale zatím chybí. Sportovní psychologie každopádně s předvýkonovými rutinami pracuje dlouhodobě. Jde o krátký sled kroků, který nastaví pozornost, zkrotí stres a pustí tělo k automatickému výkonu: relaxace, představa výkonu, soustředění, pozitivní vnitřní řeč.
Nejostřeji se to ukáže při rozhodujícím zásahu. Pokud je po základním čase stav nerozhodný, losuje se výhoda a šermuje se ještě minutu. Kdo dá zásah, vyhrává. Pokud zásah nepadne, postupuje šermíř s výhodou. Jedna minuta, jeden pohyb, celé měsíce přípravy. Bez rutiny se v takové chvíli dá snadno rozsypat.
Co si z planše vzít do běžného života
Šerm se dá číst jako zrychlený model každé stresové situace. Zkouška, pohovor, důležitá prezentace: i tam rozhoduje příprava, rituál, práce s chybou a schopnost vrátit se k dalšímu kroku dřív, než hlava začne prohrávat za tělo. Americká psychologická asociace výslovně uvádí, že postupy sportovních psychologů, jako je relaxace, mentální nácvik nebo přerámování myšlenek, fungují i v práci a běžném životě.
Ze šermířské přípravy se dá vytáhnout jednoduchý tříkrokový rámec:
| Krok | Na planši | Před pohovorem nebo zkouškou |
|---|---|---|
| Nadechnout se | řízený dech v pauze mezi zápasy | pár pomalých nádechů před vstupem do místnosti |
| Pojmenovat první úkol | další akce, ne celkový výsledek | první odpověď, první snímek, první příklad |
| Držet rutinu | pozdrav, střeh, stejný sled kroků | připravený postup, který se neopouští ani po chybě |
Klíčový je návrat po chybě. Šermíř, který inkasuje zásah, má jen pár vteřin, než se znovu postaví do střehu. Neřeší, proč bod ztratil. Řeší, co udělá teď. Kdo chce šerm zkusit na vlastní kůži, najde nejbližší oddíl na mapě klubů Českého šermířského svazu.
Choupenitch mezitím míří na další start, Světový pohár v japonském Takamatsu od 15. do 18. října. Poprvé tam pojede jako mistr světa a světová jednička, tedy jako ten, koho chtějí rozhodit všichni ostatní.
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 5819
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 6406
