Karlovy Vary prohrály v Liberci 0:5 a jejich trenér po zápase veřejně označil výkon vlastních hráčů za plivnutí do tváře brankáři Danielu Královi.
Čtyři góly v první třetině, rozhodnutý zápas ještě před první přestávkou a gólman, který za to podle svého kouče nemohl. Pavel Patera stál před kamerou klubové televize a místo obvyklých diplomatických frází zvolil formulaci, která v českém hokeji rezonuje: „Štve mě, jak se připravuje, a my jsme mu takhle plivli do tváře.“ Nemluvil o Králových chybách. Mluvil o tom, co se dělo před ním.
Šest minut a třicet sedm vteřin hrůzy
Páteční večer 9. října 2026 v liberecké Home Credit Areně začal pro Energii katastrofálně. Mezi 7. a 14. minutou inkasovaly Vary čtyřikrát. Čtyři góly za šest minut a třicet sedm vteřin, tempo, které nedává šanci žádnému brankáři na světě. Liberec vyhrával veškeré souboje v předbrankovém prostoru, zatímco karlovarští obránci a útočníci podle Patery nedokázali soupeře od branky odstavit. Zásadní podíl na demolici měl Jakub Rychlovský: dva góly a dvě asistence, tedy prsty ve čtyřech z pěti branek.
Král přesto zůstal v brance až do závěrečné sirény. Proč? Paterovo vysvětlení bylo přímočaré, gólman za inkasované branky nemohl, s těmi situacemi neměl co dělat. Střídání by vyslalo špatný signál. Ponechání v brance bylo veřejné zastání.
Druhá třetina ukázala, že tým umí, když chce
Čísla z druhé části vyprávějí úplně jiný příběh. Střely 18:7 pro Karlovy Vary, dvě přesilovky, šance Davida Šťastného, samostatné úniky Koffera a Beránka. Liberecký asistent Jiří Kudrna po zápase přiznal, že jeho tým ve druhé třetině přečkal velmi těžké chvíle a podržel ho gólman Kváča. Jenže skóre se už nehýbalo. Pátý gól přidal Liberec až ve třetí třetině, do prázdné brány při karlovarské hře bez brankáře.
Právě ten kontrast mezi katastrofální první a solidní druhou třetinou Paterovu frustraci vysvětluje. Tým ukázal, že kvalitu má. Jen ji zapomněl vytáhnout ve chvíli, kdy to bylo potřeba.
Proč výrok bolí víc, než by se čekalo
Kdyby Patera takhle mluvil po páté porážce v řadě, šlo by o očekávaný výbuch. Jenže Energie přijela do Liberce jako třetí tým tabulky se čtyřmi výhrami za sebou. Bilance prvních sedmi zápasů sezony 2026/27 vypadala solidně: výsledky na webu klubu ukazují jen dvě porážky, úvodní 0:2 s Třincem a 2:5 v Pardubicích. Mezi tím výhry nad Boleslaví, Motorem, Spartou, Vítkovicemi i Plzní.
Liberec naopak vstoupil do sezony bídně, pět porážek z prvních šesti extraligových duelů. Pak se ale zvedl: výhry nad Olomoucí a Mladou Boleslaví, v Lize mistrů skalp švédské Frölundy. Proti Varům šel do zápasu s narůstajícím sebevědomím a třetí extraligovou výhrou v řadě to potvrdil.
Co bude dál
Patera po zápase avizoval jediné dva konkrétní kroky: okamžitý videorozbor a co nejrychlejší návrat k věcem, které fungovaly v předchozích duelech. Žádnou čistku, žádné personální zemětřesení. Klub mu navíc už v lednu 2026 prodloužil smlouvu o další dva roky s opcí, pozice na lavičce je stabilní.
Podle nás je právě tohle na celém výroku nejpodstatnější. Patera nekřičí z pozice trenéra v ohrožení. Mluví z pozice kouče, který ví, že jeho tým je lepší než to, co předvedl v první třetině v Liberci. A právě proto si může dovolit být tak tvrdý. Energie po prohře zůstala třetí v tabulce. Ale ta věta o plivnutí do tváře bude v kabině viset ještě dlouho.
Hokej
|
PŘEČTENÍ: 9093
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 6348
