Podraz na legendu. Maradonu měli lékaři nechat napospas osudu, teď jim hrozí až 12 let za mřížemi

Ve čtvrtek 8. října 2026 vstali v soudní síni v San Isidru prokurátoři Patricio Ferrari a Cosme Iribarren a pojmenovali, co se podle nich odehrálo v listopadu 2020 v pronajatém domě v Tigre. Diego Maradona tam podle nich nedostal skutečnou nemocniční péči, jen její kulisu. Neměl plán léčby, kyslík, defibrilátor ani pravidelné kontroly. Za to žádají tresty od čtyř do dvanácti let. Nejtvrdší míří na neurochirurga Luqueho, kterého obžaloba vykresluje jako hlavního architekta péče. Kauza přitom nestojí jen na smrti jednoho z největších fotbalistů historie. Stojí na třech vrstvách selhání: na údajném opuštění pacienta, na domácí péči, kterou nikdo neuřídil, a na prvním procesu, který zkolaboval kvůli soudkyni před kamerou.

Čtrnáct dní v Tigre

Dne 3. listopadu 2020 podstoupil Maradona operaci subdurálního hematomu, tedy krevní sraženiny mezi lebkou a mozkem. Bylo mu šedesát let a za sebou měl desetiletí závislostí, obezitu a srdeční potíže. Dne 11. listopadu opustil kliniku Olivos. Nezamířil ale do rehabilitačního zařízení. Odvezli ho do domu ve čtvrti San Andrés v Tigre na severu Buenos Aires.

Oficiálně šlo o klinickou a psychickou rehabilitaci v domácím prostředí. Prokurátor Ferrari podle deníku La Nación v závěrečné řeči mluvil o „organizaci“, která měla z domu udělat náhradu sanatoria, jenže podle obžaloby nikdy nefungovala. Lékařská komise, která případ přezkoumala, vyjmenovala konkrétní mezery. V posledních dvou týdnech chyběla srdeční i laboratorní vyšetření. Nikdo podle ní adekvátně nereagoval na otoky, které mohly signalizovat selhávající srdce. A v domě chybělo základní vybavení pro případ krize.

UFC Fight Night 291 nabídne Buckleyho s Malottem. Kdy a kde přenos sledovat

MMAmag.cz

Právě teď

Usnesení o postoupení věci k soudu z roku 2022 popisuje pasivitu části týmu, slabé ošetřovatelské kontroly a „situaci bezmoci“. Jde o procesní dokument, ne o rozsudek. Přesto se čte jako kronika toho, co se může stát, když se péče rozdělí mezi tolik lidí, že za ni nakonec neodpovídá nikdo.

Maradona zemřel 25. listopadu 2020. Podle dostupných informací na akutní plicní edém a srdeční zástavu při chronickém srdečním selhávání.

Kdo rozhodl, že pojede domů, zůstává sporné. Podle agentury AP lékaři doporučovali léčbu závislosti na klinice, ale Maradona měl trvat na ambulantní péči. Psychiatrička Agustina Cosachovová v prvním procesu vypověděla, že u rozhodování byli vedení nemocnice, rodina, Luque i lidé z okolí a že rodina nechtěla jít proti Diegově vůli. Je to ovšem její obhajobní verze, soud ji zatím nepotvrdil.

Kdo stojí před soudem a kolik let mu hrozí

V takzvaném technickém procesu, o němž rozhodují profesionální soudci, sedí na lavici obžalovaných sedm lidí. Osmá obviněná, zdravotní sestra Gisella Dahiana Madridová, si vyžádala samostatný proces před porotou. Ten má přijít na řadu až po hlavním řízení.

Návrhy prokuratury z 8. října vypadají takto:

U Di Spagny obžaloba sama ustoupila, protože Maradonu viděl jen při jediné kontrole. Ukazuje to, že prokuratura vinu nerozdává plošně. Rozkládá ji podle toho, kdo měl péči v rukou.

Vražda, nebo nedbalost: proč se tresty tak liší

Rozdíl mezi dvanácti a čtyřmi lety není jen otázkou míry viny. Jde o dvě odlišné právní kategorie. U Luqueho, Forliniové a Cosachovové pracuje prokuratura s kvalifikací prostá vražda s nepřímým úmyslem („homicidio simple con dolo eventual“). Podle obžaloby tedy riziko smrti předvídali a smířili se s ním. Podle článku 79 argentinského trestního zákoníku za to hrozí osm až pětadvacet let. U zbylých tří jde o usmrcení z nedbalosti („homicidio culposo“) podle článku 84, se sazbou jeden až pět let a zákazem činnosti na pět až deset let. Znění obou paragrafů lze ověřit v oficiálním argentinském trestním zákoníku.

Právě tady leží ostří celé kauzy. Pokud soud nepřímý úmysl neuzná, spadne horní hranice pro hlavní obžalované z dvaceti pěti na pět let.

V Česku by se podobný případ typicky posuzoval podle § 143 trestního zákoníku, tedy jako usmrcení z nedbalosti. Základní sazba je až tři roky. Při porušení důležité povinnosti vyplývající z povolání jeden až šest let a za zvlášť závažných okolností až osm let. Argentinská nedbalostní sazba je tedy české podobná, tvrdost Maradonovy kauzy dělá teprve úmyslná kvalifikace. Přímou českou obdobu, tedy lékaře slavné osobnosti před trestním soudem za její smrt, se nám dohledat nepodařilo.

Srovnání nabízí spíš zahraničí. Osobní lékař Michaela Jacksona Conrad Murray dostal v roce 2011 maximální čtyři roky za neúmyslné zabití poté, co zpěvákovi doma podal propofol. Jeden lékař, jeden postup, jedna osudná chyba. U Maradony obžaloba popisuje celý tým od psychiatričky po koordinátory a selhání rozprostřené do čtrnácti dní.

Podobně působí i argentinská kauza novinářky a političky Débory Pérez Volpinové. Endoskopista Diego Bialolenkier dostal pravomocně tři roky a sedm a půl roku zákazu výkonu medicíny, a to za nedbalost. Dvanáct let navržených pro Luqueho je podle nás v argentinských poměrech výjimečný požadavek.

Šlo Maradonovu smrt odvrátit?

Na této otázce rozsudek nakonec visí. Lékařská komise označila péči za „nedostatečnou, defektní a riskantní“. Podle jejího závěru Maradona nezemřel náhle a bez příznaků, ale agonizoval víc než dvanáct hodin. Při řádné péči v odpovídajícím zařízení měl mít větší šanci na přežití.

Obhajoba staví proti tomu vlastní znalecký posudek, který si sama objednala. Tvrdí v něm, že šlo o náhlé zhoršení a že dlouhá agonie se neprokázala. Připomíná také, že Maradona byl pacient s řadou vážných nemocí, odmítal některé formy léčby a jeho smrt podle ní nelze přičíst zdravotníkům jako trestný čin.

Obě verze se opírají o stejné tělo a stejné hodiny. Soud musí rozhodnout nejen o tom, zda péče selhala, ale i o tom, zda právě toto selhání Maradonu zabilo. Bez příčinné souvislosti neobstojí ani nejhorší popis chaosu v domě.

Soudkyně před kamerou a proces od nuly

Rodina na tuto chvíli čeká skoro šest let. Vyšetřování začalo krátce po smrti, v dubnu 2023 šla kauza k soudu a první hlavní líčení odstartovalo v březnu 2025. O dva měsíce později se rozpadlo.

Prokuratura tehdy předložila záběry, podle nichž soudkyně Julieta Makintachová spolupracovala na neautorizovaném dokumentu „Justicia Divina“ (Božská spravedlnost) o samotném procesu. Natáčelo se i v soudní budově. Soud konstatoval, že její chování poškodilo nestrannost řízení, a proces anuloval. Svědci, kteří už vypovídali, museli přijít znovu. Rodina znovu poslouchala popisy posledních dnů. A obžalovaní zůstali další rok v nejistotě.

Pro pozůstalé to byl druhý podraz. Nejprve podle obžaloby selhala péče, pak selhal i soud, který to měl posoudit.

Nový proces začal v roce 2026. Po návrzích prokuratury mají promluvit další žalující strany a 20. až 22. října obhajoba. Pak se soud odebere k poradě, přesné datum verdiktu zatím nikdo neoznámil. Možné jsou tresty podle návrhů, nižší sazby, změna kvalifikace i zproštění části obžalovaných. Ani odsuzující rozsudek nemusí znamenat okamžité vězení. Ve srovnatelné argentinské kauze Alejandra Cohna zůstal odsouzený lékař na svobodě až do právní moci a odvolání se dá čekat i tady.

Dům v Tigre byl pronajatý na pár týdnů a měl Maradonovi sloužit jako přestupní stanice zpátky do života. Místo toho se stal hlavním důkazem v procesu, který Argentina rozjíždí podruhé. Soud teď rozhodne, jestli šlo o tragédii těžce nemocného muže, nebo o péči, která svého pacienta opustila.