Ve Spartě ho kritizovali, on se na výsluní vrátil jinými dveřmi. Sáček už v reprezentaci nevěřil

Když v únoru 2023 odcházel ze Sparty do polské Jagiellonie Białystok, málokdo by na něj vsadil jako na budoucího reprezentanta. Hráč, kterého kritici označovali za „neurazí, nenadchne“, mezitím prošel tichou proměnou. Přesunul se na pravý kraj obrany, ustálil se v polské lize a v říjnu 2026 dostal pozvánku od nového trenéra Santiho Denii. Ne jako nostalgická volba. Jako specialista na konkrétní pozici.

Kritika, která mířila na čísla

Na jaře 2022 se k Sáčkově výkonnosti veřejně vyjádřil Martin Hašek v pořadu Číslo 34. Výtka byla přímočará: hráč z jeho pozice má mít výrazně víc gólů a asistencí. Produktivita dlouhodobě neodpovídala standardu Sparty. Nebyl to útok na charakter ani na pracovní morálku, šlo o dojem, že Sáček prostě nestrhne zápas na svou stranu.

Po změně trenéra ve Spartě ztratil pravidelné vytížení. Jagiellonia Białystok to při oznámení přestupu popsala napřímo: využila jeho oslabené pozice v pražském klubu. Smlouva do června 2025, nový začátek v polské Ekstraklase.

Holky na něj čekaly před domem, byl větší hvězda než rodiče. Syn Chýlkové a Krause s herectvím praštil a zmizel do zahraničí

VIPživot.cz

9 h

Cesta přes Polsko a nová pozice

Zajímavé je, že přesun na pravý kraj obrany nezačal až v Polsku. Sama Sparta v bilančním textu při jeho odchodu připomněla, že sezonu 2019/20 zahájil na pro něj tehdy „nezvyklé“ pozici pravého obránce. Co bylo tehdy experimentem, se v Polsku stalo identitou.

V červnu 2025 přestoupil do Górniku Zabrze s kontraktem do roku 2028, už jako obránce, ne záložník. V sezoně 2026/27 má na kontě sedm zápasů a sedm startů v základní sestavě. Žádné střídání, žádné lavičky. Pravidelnost, kterou ve Spartě na konci neměl.

Proč právě teď a proč právě Denia

Mezi Sáčkovým jediným seniorským startem (čtrnáct minut při remíze 1:1 s Ukrajinou v září 2021) a nominací na říjnový blok Ligy národů uplynulo pět let. Pět let bez reprezentačního dresu.

Zlom přinesl až Santi Denia. Španělský trenér na své první nominační tiskovce vysvětlil tři principy výběru: chtěl poznat hráče ze zahraničí, potřeboval široký kádr pro čtyři zápasy za jedenáct dní a trval na věkové rovnováze. Sáček do všech tří kritérií zapadl jako zkušenější pravý bek z polské ligy, pravidelně hrající, bez zranění.

Rozdíl oproti roku 2021 je zásadní. Tehdy šel na hřiště jako záskok na posledních čtrnáct minut. V Oviedu proti Španělsku už nesl plnou odpovědnost na pravém kraji obrany proti mistrům světa.

Zápas, který potvrdil směr

Česko v Oviedu prohrálo 1:3. Jiří Sláma snížil na 1:2, v 79. minutě dorážka Ryana Naderiho vypadala jako vyrovnání, jenže rozhodčí správně odhalil předchozí faul Lukáše Červa na Robina Le Normanda. Místo 2:2 zůstalo 1:2 a Mikel Merino po vyloučení Ladislava Krejčího přidal pojistku.

Individuální hodnocení Sáčkova výkonu od Denii ani spoluhráčů se veřejně neobjevilo; dostupné reakce hodnotily tým jako celek. Podstatné ale je něco jiného: Sáček nebyl na hřišti jako experiment. Byl tam jako varianta, se kterou trenér počítal.

Co bude dál

V úterý 6. října čeká Česko Anglie na Wembley, přímý přenos od 20:30 na ČT sport. Jestli Sáček nastoupí znovu, zatím nikdo nepotvrdil. Denia od začátku mluví o rotaci.

Jedno je ale jasné: Sáček se do reprezentace nevrátil přes jméno ani přes vzpomínky. Vrátil se přes sedm startů v základu Górniku, přes pozici, kterou si vybudoval v Polsku, a přes trenéra, který hledal funkčnost, ne příběhy.