Rosický přiznal, že zvažuje konec na Spartě. Prozradil, co ho drží a proč zatím neodchází

Dvě sezony bez trofeje přiměly Rosického veřejně vyslovit něco, co dosud jen naznačoval: jeho mandát má výkonnostní strop.

V polovině července 2026, pár týdnů po konci další prázdné sezony, sedl Tomáš Rosický k mikrofonu a řekl větu, kterou od něj sparťanská veřejnost dosud neslyšela. „Pokud budou další ročníky bez trofeje, tak někdo přijde a já už práci sportovního ředitele dělat nebudu.“ Nebyla to rezignace. Nebyl to ani afekt po prohraném zápase. Byla to chladná bilance člověka, který si sám nastavil měřítko úspěchu, a ví, že mu zatím uniká. Jenže ve stejném rozhovoru pro Sport.cz zazněly i věty o snech, které ještě nesplnil, o evropských ambicích a o klubu, ke kterému ho váže víc než pracovní smlouva. Dva protichůdné proudy v jednom rozhovoru, a právě v tom je jádro příběhu.

Podmínka, která dosud nezazněla

Rosický od svého nástupu do funkce v prosinci 2018 opakovaně zdůrazňoval, že Sparta musí vyhrávat. Říkal to po prohraných derby, po nepovedených přestupech i po sezonách, kdy tým skončil daleko od titulu. Vždycky to ale znělo jako obecný cíl, ne jako osobní ultimátum. Červencový rozhovor posunul rétoriku jinam. Poprvé explicitně svázal svou budoucnost s konkrétním výsledkovým kritériem: trofeje. „Trofeje jsou ve finále to, proč naši práci děláme,“ řekl. A dodal, že pokud nepřijdou, přijde někdo jiný.

Nová tvář české reprezentace zná spoluhráče jen z televize. Naderi přiznal, že byl na hotelu nervózní jako školák

SportyŽivě.cz

59 m

Kontext dává té větě váhu. Sparta odehrála dvě sezony v řadě bez jediné trofeje. Po letech, kdy klub slavil ligový titul po devítileté pauze a přidal pohár, se výsledková křivka otočila. Rosický to neschovává za statistiky ani za „pěkný fotbal“. Ví, že ve Spartě se počítají poháry, ne xG.

Co ho drží: sny, zdraví a nedokončená práce

Jenže odchod není na stole. Alespoň ne teď. Nejjasněji to Rosický vysvětlil v obsáhlém klubovém rozhovoru ze září 2025, který citoval iDNES. Tehdy se vracel po hospitalizaci kvůli srdečním problémům a otevřeně mluvil o tom, jak přehodnotil pracovní tempo i životní styl. „Se Spartou mám pořád své sny,“ řekl. Mezi nimi jmenoval evropský pohár, ambici trápit kontinentální giganty a potřebu dotáhnout projekt, který před sedmi lety začal budovat.

Prakticky to znamenalo i organizační změnu. Rosický začal víc delegovat na spolupracovníky, aby mohl fungovat udržitelněji. Předseda představenstva František Čupr tehdy prohlásil, že pro něj „vůbec nebylo téma“, aby Rosický končil, naopak ho chtěl ve funkci podržet a nechat ho práci dokončit. Nejde tedy o uražený odchod ani o konflikt s vedením. Spíš o vnitřní bilanci člověka, který si uvědomuje, že čas a výsledky hrají proti němu, ale emocionální vazba ke klubu ho zatím drží na místě.

Co by Sparta bez Rosického ztratila

Případný odchod sportovního ředitele by nebyl jen výměna jednoho jména na dveřích kanceláře. Podle organizační struktury klubu pod Rosického spadá střednědobá i dlouhodobá sportovní strategie, řízení transferů, skautingové oddělení a datově-analytický tým. Je to člověk, který schvaluje profily hráčů, které Sparta hledá na trhu, a který s trenérem nastavuje herní směr na roky dopředu.

Sparta už jednou zažila, jak funguje bez něj. V červnu 2025, během Rosického hospitalizace, převzal část agendy Tomáš Sivok jako prozatímní sportovní ředitel a do řízení sportovního úseku se zapojilo i představenstvo. Sivok dnes působí jako sportovní manažer A-týmu, vedle něj stojí Petr Hrdlička a další členové vedení. Krátkodobou kontinuitu by klub zvládl. Ale dlouhodobě by ztratil architekta, který formoval přestupovou filozofii posledních let, od odchodů Hložka a Hancka po budování kádru schopného hrát Ligu mistrů. Oficiálního nástupce klub nepojmenoval a z veřejných zdrojů žádné jméno nevyplývá.

Léto 2026: bilancování, ne paralýza

Důležité je, co se děje právě teď. Rosický v květnu 2026, tedy ještě předtím, než vyslovil svou podmínku, mluvil o konkrétních plánech pro letní přestupové okno. S trenérem Priskem mají jasno, kdo má v kádru zůstat a kdo ne. Změny na trhu nevyloučil. To nezní jako člověk, který balí kufry, spíš jako někdo, kdo chce poslední šanci využít naplno.

A právě tady je klíčový rozdíl mezi tím, jak se jeho slova mohou číst, a tím, co skutečně znamenají. Rosický neoznámil odchod. Nastavil veřejnou laťku. Dal najevo, že ví, kde leží hranice mezi projektem a setrváním ze setrvačnosti. Pro sparťanské fanoušky to může být znepokojivé i uklidňující zároveň: jejich sportovní ředitel si nekupuje čas prázdnými sliby, ale zároveň ještě neřekl poslední slovo.

Sezona 2026/27 tak pro Rosického nebude jen o bodech a pohárech. Bude o tom, jestli věta z července 2026 zůstane varováním, nebo se promění v epitaf jeho sparťanské éry.