Jiří Chytrý strávil v realizačním týmu národního mužstva osm let. Teď poprvé veřejně pojmenoval, co se uvnitř říká jen potichu.
Sobota 26. září 2026, Praha. Česko prohrává s Chorvatskem 1:2 a vstupuje do Ligy národů porážkou. Výsledek sám o sobě nikoho nezabije, jenže o dva dny později dává Jiří Chytrý, bývalý asistent trenéra Jaroslava Šilhavého, rozhovor Radiožurnálu Sport, ve kterém prohru v Záhřebu používá jen jako odrazový můstek. To, co říká potom, je mnohem podstatnější než jakýkoli výsledek.
Co Chytrý skutečně řekl
Chytrý nesedl k mikrofonu, aby rozebíral taktiku nebo kritizoval konkrétního hráče. Mířil jinam, na provozní zázemí reprezentace, které podle něj dlouhodobě neodpovídá standardu, na jaký jsou zvyklí hráči z top evropských klubů. Špatně zvolená tréninková centra, nevyhovující ubytování, vyčerpávající přesuny před zápasy, které v krajním případě trvají i dvanáct hodin. A k tomu věta, která v českém fotbale normálně nezazní nahlas: „Ono se to neříká, ale reprezentace začala být vnímána jako takové nutné zlo.“
Není to skandál v klasickém slova smyslu. Žádné tunely, žádné korupční schéma. Je to něco horšího, systémová eroze, kterou lidé uvnitř vidí, ale veřejně nepojmenovávají. Chytrý to udělal jako první bývalý člen realizačního týmu.
Schick řekl totéž, jen z druhé strany
Měsíc před Chytrým promluvil Patrik Schick. V srpnovém podcastu na platformě Youradio Talk popsal svou zkušenost z mistrovství světa v Americe formulací, která obletěla české sportovní weby: reprezentace mu „víc brala, než dávala“. Konkrétně zmínil osmihodinové cestování před zápasem s Mexikem, kdy tým dorazil na místo vyřízený už večer před utkáním. Po návratu do Německa pak od spoluhráčů z jiných národních týmů slyšel chválu na hotely, hřiště, regeneraci i program. Česká zkušenost byla opačná.
Schick zároveň řekl věc, která stojí za pozornost víc než samotná kritika: problém podle něj nezačíná u prvního týmu a jeden člověk ho těžko změní. Tím posunul debatu od otázky „kdo je trenér“ k otázce „jak funguje celý systém“.
A právě tady se obě linie, Schickova zvenčí a Chytrého zevnitř, protínají. Oba nezávisle na sobě ukazují na totéž místo: servis, logistiku, ochranu hráčů. Ne na taktickou tabuli.
Nedvěd přiznal chyby, ale co dál?
Pavel Nedvěd nastoupil do role generálního manažera reprezentací v červnu 2025 se široce vymezenými kompetencemi, přímou odpovědností za A-tým i jednadvacítku, včetně otázek kolem trenérů. Po neúspěšném mistrovství světa v červenci 2026 veřejně přiznal „řadu chyb“, mluvil o přetížení hráčů a nepovedeném režimu. Chytrý ho teď přímo jmenuje jako člověka, který by měl za servis národního týmu zodpovídat především.
Sebekritika po turnaji je krok. Ale ke konci září 2026 v otevřených zdrojích chybí jakýkoli konkrétní soubor nápravných opatření, žádný veřejný plán na změnu výběru hotelů, tréninkových center nebo cestovní logistiky. Nedvěd na tiskové konferenci 18. září potvrdil, že Schick mu osobně sdělil, že momentálně reprezentovat nechce. Trenér Santi Denia ve stejném rozhovoru pro španělský deník Marca přiznal, že nominaci bylo složité sestavit a že ani Václav Černý přijet nechtěl.
Kalendář, který hráče drtí
Chytrého kritika nesměřuje jen dovnitř českého fotbalu. Ukazuje i na strukturální problém, který žádná asociace sama nevyřeší. Mezinárodní kalendář FIFA pro roky 2025–2030 obsahuje na přelomu září a října šestnáctidenní okno, do kterého se vejdou až čtyři reprezentační zápasy. UEFA ho pro Ligu národů 2026/27 využívá naplno: Česko hraje 26. září s Chorvatskem, 29. září doma s Anglií, 3. října ve Španělsku a 6. října znovu v Anglii. Čtyři zápasy za jedenáct dní, s přesuny napříč Evropou.
Pro srovnání, jak vypadá přístup jinde:
- Chorvatsko před MS analyzovalo přes 60 možných bází, zúžilo výběr po osobních inspekcích a vybralo zázemí s hydroterapií, kryoterapií a kompletním regeneračním vybavením.
- Španělsko zvolilo hotel Embassy Suites a trénink v Baylor School, kterou popsalo jako plně vybavené výkonnostní centrum.
- Anglie měla samostatný přípravný kemp na Floridě a turnajovou bázi v Kansas City vybranou po rozsáhlém hledání.
České zázemí na tomto pozadí vypadá jako improvizace. A hráči, kteří se denně pohybují v prostředí Premier League nebo Bundesligy, ten rozdíl cítí okamžitě.
Změna trenéra nestačí
Denia má dvouletou smlouvu s opcí. Je prvním zahraničním trenérem české reprezentace a přináší jiný pohled na práci s hráči. Jenže pokud se nezmění provozní rámec (hotely, cestování, regenerace, komunikace, ochrana před přetížením), bude i on pracovat v systému, který špičkové hráče spíš odrazuje, než přitahuje. Schick to řekl jasně: jeden člověk to nezmění.
Říjnové okno už běží. Tři zápasy do 6. října, přesuny Praha–Madrid–Londýn. Na systémové změny je pozdě. Realistický horizont je listopadový sraz, možná až další cyklus. Otázka zní, jestli do té doby bude mít Denia koho nominovat, nebo jestli se seznam hráčů, pro které reprezentace „nestojí za to“, tiše rozroste.
