Baroš: Exmanželka Tereza napsala vzkaz, který nikdo nečekal

Barošova emotivní rozlučka s fotbalem: na hřišti ho doprovázeli synové. Exmanželka Tereza reagovala veřejným vzkazem

Šest let po posledním soutěžním zápase se Milan Baroš definitivně rozloučil s kariérou. Na vyprodaném stadionu v Ostravě plakal, střídal se se syny, a z Instagramu jeho exmanželky přišla slova, která nečekal nikdo.

i Zdroj fotografie: FC Baník Ostrava
                   

Dvě minuty před koncem exhibičního zápasu na Městském stadionu ve Vítkovicích se rozsvítila tabule se střídáním. Číslo 27. Milan Baroš, dres Baníku, naposledy. Špalír spoluhráčů, potlesk patnácti tisíc lidí, čestné kolečko. A slzy. Ne kvůli jednomu okamžiku, kvůli všemu najednou: šestiletému zpoždění rozlučky, synům na hřišti, vědomí, že tohle je definitivní tečka. „Měl jsem husí kůži. Nečekal jsem, že přijde tolik lidí,“ řekl Baroš po zápase do mikrofonu Radiožurnálu.

Čtyři Barošové na jednom hřišti

Sobota 26. září 2026 měla od začátku jasný scénář. Exhibice „Baník a svět“ proti výběru bývalých reprezentantů, skóre 11:9 pro reprezentaci, hokejové střídání a hvězdy, které by zaplnily jakoukoli síň slávy: Petr Čech, Tomáš Rosický, Jan Koller, Vladimír Šmicer, Jaroslav Plašil, ale i zahraniční jména jako Jerzy Dudek, Emmanuel Eboué nebo Salif Diao. Přesto nejsilnější moment nepatřil žádnému z nich.

Na soupisce reprezentačního výběru figurovali Barošovi synové Patrik a Matteo. V dresu Baníku nastoupil jeho bratr Simon. Čtyři Barošové na jednom hřišti, situace, která podle samotného Milana nikdy předtím nenastala. Synové přispěli góly i akcemi, ale statistiky exhibice jsou vedlejší. Podstatné bylo, proč Baroš šest let čekal. Rozlučku chtěl až ve chvíli, kdy do ní mohou přímo vstoupit jeho kluci. A ti museli nejdřív dorůst.

Sám Baroš odehrál první poločas za Baník, druhý za reprezentaci. V závěru se ještě převlékl zpět do modrobílého dresu, aby poslední střídání proběhlo symbolicky za klub, kde v roce 1998 debutoval a kde v červenci 2020 odehrál poslední soutěžní utkání.

Od tří tisíc k patnácti

To srovnání mluví za vše. 5. července 2020 se Baroš loučil naostro: ligový zápas proti Plzni, výsledek 0:0, covidová omezení a 3 853 diváků na tribunách. Vyřadili mu dres s číslem 27, ale atmosféra odpovídala době: roušky, rozestupy, ticho. Žádné kolečko, žádný špalír.

O šest let později vyprodaný stadion, přímý přenos na Oneplay Sport 1, celostátní mediální pokrytí. Baroš sám přiznal, že nečekal takový zájem, a právě kontrast mezi covidovým loučením a zářijovou exhibicí vysvětluje, proč emoce přetekly. Poprvé dostal rozlučku, jakou si představoval. A věděl, že další už nebude.

Vzkaz, který nikdo nečekal

Dva dny po zápase se na Instagramu Terezy Barošové objevil příspěvek: „Jsem na vás tak pyšná.“ Když se jedna z fanynek zeptala, zda myslí i Milana, odpověděla: „Píši na všechny.“

Pět slov, která dostala váhu teprve v kontextu. V září 2024 Tereza veřejně potvrdila rozpad osmnáctiletého manželství a Milana označila za „věčného puberťáka“. Na jaře 2026 mezi nimi probíhal soudní spor o péči o syny. Ještě v květnu řešila média Barošovo stažení návrhu na změnu péče, podle Blesku vyhověl přání mladšího syna.

Číst Terezin vzkaz jako důkaz plného usmíření by bylo naivní. Soukromé odpuštění doložitelné není. Ale veřejný tón se mezi jarem a zářím 2026 proměnil, od soudních podání k podpůrnému gestu na sociální síti. Bezpečnější je mluvit o smířlivém signálu. A i ten je po měsících veřejných sporů překvapivý.

Co přijde po poslední střídačce

Baroš zatím nemá konkrétní plán na trenérskou nebo funkcionářskou kariéru. V rozhovoru pro Sport.cz z podzimu 2025 říkal, že víkendy věnuje synům a jejich fotbalu a nechce se hnát do velkých projektů. Roli u Baníku nevylučuje, ale nic konkrétního na stole neleží.

Jedna nová kapitola se ale otevírá: s partnerkou Anetou Vrzalovou čeká kolem Vánoc 2026 dceru Vanesu. A další tečka za fotbalovou minulostí teprve přijde, v lednu 2027 má premiéru dokumentární film „Srdcař“, jehož závěrečné záběry zachycují právě to poslední střídání na Městském stadionu ve Vítkovicích.

Patnáct tisíc lidí tleskalo číslu 27. Dva kluci v reprezentačních dresech objímali tátu. A z telefonu exmanželky přišlo pět slov, která řekla víc než měsíce soudních spisů.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jan Šusta

Zobrazit další články