Experti složili sestavu na Chorvatsko a shodli se na třech jménech vpředu. Největší problém vidí na krajích obrany

Když se čtyři lidé s ligovou a reprezentační zkušeností pokusí nezávisle na sobě složit českou sestavu, a výsledek se jim shodne jen v jedné třetině hřiště, neříká to nic o jejich vkusu. Říká to něco o kádru. Experti oslovení Sportem, David Kobylík, Petr Ruman, Jakub Rada a Roman Hubník, se bez domluvy sešli na ofenzivní trojici Lukáš Ambros, Pavel Šulc a Adam Hložek. Od poloviny hřiště dozadu se ale jejich návrhy rozpadají. A důvod není názorový, nýbrž personální.

Sedm změn, jedna vypleněná pozice

Santi Denia zveřejnil první nominaci 18. září. Bez Patrika Schicka, zato se třemi nováčky, Ambrosem, Mackem a Radostou. Jenže pak přišla vlna odhlášek. Podle iROZHLASu musel trenérský štáb provést celkem sedm změn v nominaci, přičemž ta poslední zasáhla nejcitlivější místo: levý kraj obrany. Matěj Ryneš se zranil, a protože David Jurásek nebyl v nominaci už od začátku a Filip Zelený po mistrovství světa ukončil reprezentační kariéru, zůstal v kádru jediný čistě levý bek, Ondřej Zmrzlý.

To není jen statistická kuriozita. V systému se čtyřmi obránci, na který Denia podle všech indicií přechází, nesou krajní beci dvojí zátěž: dodávají šířku v útoku a zároveň kryjí přechodové fáze po stranách. Pokud jeden z nich chybí a druhý je improvizace, problém se neomezí na zadní řadu.

Shoda vpředu, chaos vzadu

Proč se experti tak snadno shodli na trojici Ambros, Šulc, Hložek? Protože tihle tři nabízejí něco, co jinde v kádru chybí: rotaci pozic, kreativitu a dynamiku v jednom balení. Ruman popisuje mechanismus přímo: Ambros se Šulcem mají chodit dovnitř a otevírat prostor krajním bekům. Hložek drží hrot, ale umí se stáhnout a kombinovat. Tahle trojice funguje jako systém, ne jako tři individuality vedle sebe.

Od brankáře po střed obrany je to jiný příběh:

• Branka: Ruman by začal s Kinským, Hubník by dal šanci Horníčkovi, média tipují Kováře. Klubové známky z posledních týdnů podle FotMob mluví pro Horníčka (7,8; 8,5; 7,5), zatímco Kinský kolísá (6,9; 4,9; 7,2; 8,0; 5,6) a Kovář drží průměr bez výkyvů. Na aktuální momentum vychází Horníček, na status a kontinuitu spíš Kovář.
• Pravý bek: Coufal nebo Sáček, relativně bezpečná volba, oba mají zkušenost i minuty.
• Levý bek: Zmrzlý jako jediný specialista, alternativně Jiří Sláma, nebo nouzový přesun Ladislava Krejčího ze středu obrany. Kobylík to shrnuje lapidárně: „Chybí mi víc kreativity a rychlosti, ale bohužel v českém kádru není moc na výběr.“

Proč krajní beci rozhodnou víc než stopeři

Chorvatsko do Prahy nepřijíždí v oslabené verzi. Oficiální soupiska HNS obsahuje Modriće, Kovačiće, Perišiće, Kramariće i Gvardiola. Záloha Baturina, Sučić, Kovačić, Modrić dokáže přetížit střed hřiště tak, že české boční prostory budou klíčové pro přechodové fáze na obou stranách.

Pokud Ambros se Šulcem budou chodit dovnitř podle Rumanova scénáře a krajní beci nedodají šířku ani neustojí souboje jeden na jednoho, problém se propíše do celého zápasu. Česká ofenziva ztratí rozměr, chorvatská záloha dostane čas a prostor. Nejde tedy jen o to, kdo bude stát na levém kraji obrany. Jde o to, jestli tam bude stát někdo, kdo tu dvojí roli zvládne.

Co sledovat v sobotu večer

Zápas Česko proti Chorvatsku se hraje v sobotu 26. září od 20:45 ve Fortuna Areně. Přímý přenos odvysílá ČT sport se studiovým doprovodem.

Při sledování stojí za to zaměřit se na čtyři věci: kdo a jak řeší levého beka, jestli oba krajní obránci opravdu chodí vysoko, zda český střed zvládá zavírat prostor před chorvatskou záloží a jestli ofenzivní trojice rotuje a vytváří přetížení středu. Pokud budou beci pasivní nebo izolovaní, sestava nefunguje, i kdyby stoperská dvojice odehrála bezchybný zápas.

Denia má v útoku jasnou odpověď. Problém je, že zápasy se nevyhrávají jen vpředu, a tam, kde český tým potřebuje odpovědi nejvíc, má dnes na výběr z jednoho jména a dvou improvizací.