Carroll popsal bujaré večery v reprezentaci. Rooney volá právníky

Carroll popsal bujaré večery v anglické reprezentaci. Rooney zuří, označil vše za lži a povolal právníky

Autobiografie bývalého anglického útočníka vyvolala předžalobní spor ještě před vydáním. Rooney tvrzení označil za smyšlenku.

i Zdroj fotografie: Manchester United
                   

Andy Carroll seděl v hotelovém pokoji Waynea Rooneyho někdy kolem druhé odpoledne. Televize běžela, na stole stály plechovky piva, ve vzduchu visel cigaretový kouř. Tak to alespoň popisuje ve své autobiografii Owning It, která vychází 24. září 2026 u nakladatelství Pan Macmillan. Rooney reagoval okamžitě a tvrdě: slovo „fabrication“, tedy smyšlenka, a dopis od právníků vydavateli. Jenže načasování celé kauzy prozrazuje víc než samotná historka o pivu na reprezentačním srazu.

Co přesně Carroll tvrdí

Předpublikační výňatky z knihy, které podle sekundárních zdrojů zveřejnil deník The Sun, líčí reprezentační srazy Anglie kolem let 2010–2011 pod trenérem Fabiem Capellem. Carroll popisuje Rooneyho pokoj jako místo, kam ho tehdejší kapitán zval už brzy odpoledne. V pokoji prý ležel u televize, kouřil cigarety, popíjel pivo a víno. Carroll výslovně dodává, že se nikdo „nesjížděl do němoty“, šlo podle něj o způsob, jak přerušit monotónnost soustředění, kdy hráči nemají co dělat.

Důležitý je rozsah Carrollovy zkušenosti. Za Anglii debutoval v listopadu 2010 a celkem nasbíral devět startů. Není to hráč, který by v reprezentaci strávil dekádu. Je to ale přímý svědek, nepřeříkává cizí historky, popisuje, co měl sám vidět. A právě ta konkrétnost, scéna s časem, místem a rekvizitami, dělá jeho tvrzení obtížně ignorovatelým.

Rooneyho obrana na dvou frontách

Rooney popření postavil na dvou pilířích. Za prvé: s Carrollem prý nikdy nebyl nijak zvlášť blízký, takže samotný základ důvěrné historky je podle něj falešný. Za druhé: pití během reprezentační služby označil za úplně vymyšlené. Obě linie míří na totéž, zpochybnit Carrollovu pozici svědka i obsah svědectví zároveň.

Právní kroky zatím zůstávají v předžalobní fázi. Britská média popisují důrazný dopis Rooneyho právníků nakladatelství Pan Macmillan s požadavkem na stažení sporných pasáží a omluvu. Veřejně dohledaná žaloba neexistuje. To ale neznamená, že jde o prázdnou hrozbu. Britský předžalobní protokol pro mediální spory výslovně počítá s tím, že rychlá korekce nebo omluva může zabránit soudnímu řízení, a zároveň, že její odmítnutí otevírá cestu k žalobě u specializovaného senátu High Court.

Rooney navíc není v právních bitvách o reputaci nováček. V roce 2006 vysoudil omluvu a odškodnění kolem 2,5 milionu korun od deníků The Sun a News of the World. Pikantní je, že zná i druhou stranu mince: jeho vlastní autobiografie z roku 2006 vyvolala defamační spor s trenérem Davidem Moyesem, který skončil vyrovnáním a tlakem na stažení knihy z prodeje. Tehdy byl Rooney ten, kdo v knize poškodil cizí pověst. Teď se role obrátily.

Proč právě teď, a proč tak hlasitě

Načasování kauzy není náhoda a stojí za to ho přečíst pozorně. Carrollova kniha vychází 24. září 2026. Přesně tentýž den startuje na Disney+ dokumentární série The Real Rooneys, rodinná docusérie, v níž se Rooney s manželkou Coleen prezentují jako pár, který přežil krize a našel rovnováhu.

Carroll prodává knihu. Rooney prodává nový obraz. Oba potřebují pozornost ve stejném týdnu, jenže jeden z nich potřebuje úplně jiný typ příběhu než ten druhý. Pro Carrollovo nakladatelství je skandální výňatek ideální promo. Pro Rooneyho je tvrzení o pivu a cigaretách na reprezentačním srazu reputační jed, zvlášť proto, že v roce 2025 sám veřejně popsal vážné problémy s alkoholem a přiznal, že mu manželka „zachránila život“. Obecné přiznání k boji se závislostí je dnes akceptovaná vyprávěcí linka. Konkrétní obvinění, že pil během služby za národní tým, je něco úplně jiného.

Co je na tom vlastně nové

Že anglická „zlatá generace“ nefungovala jako tým, není žádné tajemství. Emile Heskey veřejně mluvil o klubových klikách, které nikdo neřešil. Steven Gerrard popsal spoluhráče jako „egoistické poražence“ rozdělené rivalitami mezi Liverpoolem, Chelsea a Manchesterem United. Sám Rooney později připustil, že silné osobnosti a klubové vazby komplikovaly atmosféru.

Carroll ale přidává něco jiného. Ne obecnou diagnózu toxického prostředí, ale konkrétní scénu s rekvizitami: čas, místo, plechovky, cigarety, televize. Posouvá debatu od „tým nebyl soudržný“ k „kapitán porušoval disciplínu přímo na srazu“. A právě ten posun Rooneyho právníky aktivoval.

Zároveň je fér říct, co Carroll netvrdí. Nemluví o opileckých orgiích, hazardu ani o ničem, co by naznačovalo úplný rozklad. Popisuje nudný hotelový pokoj, kde se popíjelo a kouřilo. Ve veřejně dostupných výňatcích nejmenuje další hráče, kteří měli být přítomni, říká jen, že se pokoj postupně zaplnil.

Co může následovat

Předběžně zastavit publikaci knihy je v britském defamačním právu mimořádně obtížné. Reálnější scénáře jsou tři: nakladatelství pod tlakem upraví spornou pasáž v dalších vydáních, strany se dohodnou na omluvě a finančním vyrovnání, nebo Rooney skutečně podá žalobu a spor se přesune k soudu. Podle britského zákona o pomluvě z roku 2013 by musel prokázat, že tvrzení mu způsobilo „vážnou újmu“, u člověka s Rooneyho veřejným profilem a historií mediálních sporů to není nemožné, ale ani samozřejmé.

Kniha Owning It vyjde za pár dní. Rooneyho docusérie poběží na Disney+ ve stejný moment. Dva bývalí spoluhráči, kteří se podle jednoho z nich sotva znali, budou na podzim 2026 sdílet titulky, jen každý z úplně jiného důvodu.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Roman Vágner

Zobrazit další články