Genoa a Como lákaly osmačtyřicetiletého Tottiho zpátky do Serie A. V nové autobiografii poprvé vysvětluje, proč řekl ne.
Francesco Totti odehrál poslední profesionální zápas 28. května 2017. Soupeřem byla ironicky právě Genoa, skóre 3:2, stadion Olimpico plakal. O sedm let později mu telefon zazvonil znovu, a na druhém konci byli lidé, kteří to mysleli vážně. V knize Oltre, která v Itálii vyšla 22. září 2026, bývalý kapitán AS Řím poprvé jmenuje kluby, které ho chtěly vytáhnout z důchodu. A poprvé otevřeně říká, co ho zastavilo. Nebyl to věk. Nebyla to kolena. Byl to dres.
Dva telefony, jeden problém
Totti v autobiografii popisuje, že ho oslovily dva kluby Serie A: Genoa a Como. U Janovanů šlo podle jeho slov o přímý kontakt s vedením klubu, které „to myslelo vážně“. U Coma zmiňuje roli hlavního trenéra Ceska Fàbregase, jenž tým vedl od léta 2024 po postupu do nejvyšší soutěže. Časové okno nabídek lze z dostupných indicií zúžit na druhou polovinu roku 2024, maximálně do zimy 2025, v Genoi tehdy ještě působil trenér Alberto Gilardino, odvolaný v listopadu 2024.
Totti píše, že kvůli zvažovanému návratu obnovil profesionální přípravu. Tělo podle něj reagovalo překvapivě dobře. Byl pomalejší, to ano, ale technika zůstala. Fyzická bariéra to nebyla.
Dres, který si nedokázal svléknout
Rozhodující argument zní v knize prostě: nedokázal si představit, že by nastoupil v jiném dresu než v tom římském. Sám sobě položil otázku, jestli může hrát za tým, který není Roma. Odpověď byla záporná. Formuluje to jako nemožnost „sportovní zrady“, výraz, který u hráče s 786 zápasy za jediný klub dostává zvláštní váhu.
Veřejně Totti téma comebacku otevřel už 4. března 2025 v pořadu Viva el Futbol, kde zmínil nabídku od blíže neurčeného klubu Serie A a stěhování „blízko Cassana“. Tehdy řekl, že ničeho nelituje a že zůstat v Římě 25 let považuje za velké vítězství. Kniha o rok a půl později teprve doplnila jména a celý vnitřní monolog, který za odmítnutím stál. V rozhovoru pro Nike z ledna 2026 to shrnul jednou větou: setrvání v jednom dresu bylo nejkrásnější a nejdůležitější vítězství kariéry.
Comeback, který by neměl obdobu
Pro kontext: když se Zlatan Ibrahimović v roce 2021 vrátil ke švédské reprezentaci ve 39 letech, šlo o návrat po mezinárodní pauze, stále byl aktivním profesionálem v AC Milán. Tottiho případ by byl nesrovnatelně extrémnější. Comeback po osmiletém civilním důchodu, v osmačtyřiceti, do cizího klubu. I kdyby tělo vydrželo, šlo by o historický unikát.
Podle nás právě tady leží nejsilnější pointa celého příběhu. Totti neodmítl proto, že nemohl. Odmítl proto, že by přestal být tím, čím celý život byl.
Kniha o životě, který přišel po posledním hvizdu
Oltre, celým názvem Oltre. Uno si ritira e gli succede di tutto. Che poi tocca pure raccontarlo, není jen o comebacku, který se nekonal. Na 160 stranách, spoluautorsky podepsaných s novinářem Alessandrem Alciatem, Totti otevírá kapitoly, o kterých dosud mlčel: symptomy deprese po konci kariéry, strach ze smrti během covidu, smrt otce, starosti o děti, pocit sevření Římem i nový vztah s Noemi Bocchi.
Oproti první autobiografii Un capitano z roku 2018, která měla přes 500 stran a mapovala celou kariéru, je Oltre výběrové memoárové vyprávění. Kratší, osobnější, bolestnější.
Praktické informace pro zájemce:
- Vydání: 22. září 2026, italsky
- Nakladatelství: Feltrinelli, cena kolem 430 Kč
- E-book: dostupný přes Libreria Universitaria i Apple Books
- Český překlad: zatím nebyl oznámen; u Un capitano byla práva prodána do řady zemí, čeština mezi nimi nefigurovala
Co zůstává po hvizdu
Tottiho 786. zápas skončil výhrou 3:2 nad Genoa. O sedm let později mu právě Genoa nabídla šanci na 787. Že řekl ne, nevypovídá o jeho těle. Vypovídá o tom, kým je.
