Chorvatský záložník Lovro Majer chyběl v reprezentačním kádru téměř půl roku. Stačily dva týdny, aby se z čekací listiny dostal do ostrého výběru.
Když 21. září 2026 chorvatský fotbalový svaz oznámil aktivaci tří náhradníků do kádru pro podzimní blok Ligy národů, jedno jméno vyčnívalo. Lovro Majer, osmadvacetiletý záložník AEK Atény, se vrátil do hry po období, kdy ho propad formy ve Wolfsburgu odsunul na okraj. Příběh jeho návratu má ale jeden detail, který trenér Slaven Bilić sám vytáhl na povrch, a který říká hodně o tom, jak funguje jeho reprezentace.
Telefonát, který sám o sobě nestačil
Bilić na tiskové konferenci popsal, jak mu Lovro Majer po letním přestupu do AEK zavolal. Věta byla přímočará: „Šéfe, teď jsem zase fit, změnil jsem klub, nezapomeňte na mě.“ Trenér to označil za pozitivní signál. A hned dodal klíčovou podmínku: samotná touha hrát za reprezentaci nestačí. Rozhoduje, jestli hráč skutečně hraje a jestli hraje dobře.
Právě tady se láme celý příběh. Telefonát nebyl důvod nominace. Byl její předehrou. Důvody ležely jinde, v číslech, která Majer začal sbírat okamžitě po příchodu do Atén.
Od Wolfsburgu ke šesti asistencím
Na jaře 2026 Majer sám přiznával, že prožívá těžkou sezonu. Wolfsburg se trápil, minutáž klesala, forma s ní. Ještě 1. dubna dal gól Brazílii po pouhých devatenácti minutách na hřišti, ale to byl spíš záblesk než trend. Na mistrovství světa 2026 figuroval pouze mezi náhradníky. Bilić později situaci shrnul bez příkras: hráč se ve Wolfsburgu „přesytil, nebo prostě spadl do špatné situace“.
Přestup do AEK všechno změnil. A změnil to rychle:
- Šest asistencí v posledních sedmi ligových startech
- Ocenění pro hráče zápasu proti Arisu
- Pravidelná minutáž v týmu, který hraje Ligu mistrů
Když Bilić 7. září 2026 zveřejnil první nominaci pro podzimní blok, Majer na seznamu byl, ale jen mezi takzvanými „pretpozivy“, tedy hráči v pohotovosti. O čtrnáct dní později ho trenér přesunul do aktivního kádru. Žádný skok z exilu přes noc, spíš postupný návrat podložený výkonem.
Bilićův vzkaz pro celý kádr
Zajímavější než samotná nominace je to, co z ní Bilić udělal. Majerův případ použil jako veřejný signál pro celý reprezentační okruh. Podle jeho slov neexistuje „uzavřený kruh“: nikdo nemá mít pocit, že je v týmu navždy, a nikdo nemá být odepsaný.
Podle nás jde o promyšlený manažerský tah. Bilić neobešel hierarchii, ale ukázal, že hierarchie není zabetonovaná. Hráč, který ztratil formu, může zavolat, projevit iniciativu, ale zpátky se dostane jen tehdy, když data potvrdí, že za slovy stojí výkon. Pro zbytek kádru je to dvojsečný vzkaz: vaše místo není jisté, ale dveře nejsou zavřené.
Čtyři zápasy ve dvanácti dnech
Majer se vrací do náročného programu. Chorvatsko čeká čtveřice zápasů Ligy národů v rychlém sledu: 26. září v Praze proti Česku, 29. září v Seville proti Španělsku, 3. října doma v Rijece proti Anglii a 6. října ve Splitu znovu proti Španělsku. Bilić k Majerově roli řekl jasně: jestli bude hrát, nebo jen trénovat, záleží na něm.
Pro české fanoušky má Majerova nominace přímý dopad. Záložník s 38 starty a 9 góly za chorvatský A-tým může být jedním z těch, kdo v Praze rozhodne. Šest asistencí v sedmi zápasech není statistika, kterou by český obranný blok mohl ignorovat.
Majer Biličovi řekl jednu větu. Ale zpátky ho dostalo to, co následovalo po ní.
