Šestnáctý den po porodu druhé dcery zveřejnila Soukalová dvě fotky, které mluví za víc než tisíc slov o dokonalém mateřství.
Žádné vyretušované záběry s květinami na nočním stolku. Žádný popisek o vděčnosti za každou vteřinu. Gabriela Soukalová, bývalá biatlonová šampionka a dvojnásobná maminka, hodila na Instagram dvě domácí momentky z poloviny září 2026 a připsala k nim report ze „dne šestnáct‘. Na první fotce její partner Miloš Kadeřábek usnul na gauči přímo při uspávání miminka. Na druhé ona sama, se sirkami symbolicky zastrčenými v očích, jako vizuální vtip k nevyspání, které zná každý čerstvý rodič. Pointa textu? „Miminko v rámci energie vede.“
Dvě fotky místo tisíce filtrů
Příspěvek funguje právě proto, že v něm nic nechybí a nic nepřebývá. Kadeřábek neleží na gauči, protože by se flákal, usnul při péči, uprostřed mise, jak to Soukalová sama nazvala. Sirky v očích nejsou stížnost, ale nadsázka, kterou okamžitě pozná každý, kdo někdy kolébal novorozence ve tři ráno. Soukalová nesází na heroizaci mateřství ani na sebelítost. Staví na sdílitelné civilnosti, na situaci, kterou zažily statisíce českých rodin, jen ji málokdo takhle otevřeně pojmenuje.
Důležitý detail: nejde o manžela, jak se občas v diskusích objevuje. Miloš Kadeřábek je její snoubenec, s nímž vychovává obě dcery. A nejde ani o „měsíc po porodu“, samotný popisek mluví o šestnáctém dni, tedy zhruba polovině září 2026, pár týdnů po narození malé Glorie Gabriely.
Sportovní dřina jako průprava na bezesné noci
Zajímavé je, jak Soukalová překládá svou sportovní minulost do rodičovské každodennosti. V textu příspěvku zmínila, že jí teď „mimořádně pomáhá skoro 30 let dřiny ve sportu“. Není to fráze. Biatlon je disciplína, kde se závodí na hranici fyzického kolapsu a rozhoduje schopnost fungovat pod tlakem únavy. Přesně to popisuje i novorozenecký režim, jen místo střelnice je přebalovací pult a místo trestného kola další kojení.
Před porodem přitom sama přiznala, že druhé těhotenství bylo náročnější než první. Cítila se výrazně unavenější, řešila obavy, jak rozdělit čas, pozornost a lásku mezi dvě děti. Teď, v šestnáctém dni, působí vyčerpaně, ale stabilně. A hlavně s humorem.
První versus druhé mateřství
Srovnání s rokem 2021 leccos osvětlí. Když se v září 2021 narodila starší Izabela Gabriela, Soukalová v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popsala první dojmy překvapivě syrovými slovy: dcera jí zprvu připadala „jako cizí dítě“, všechno proběhlo příliš rychle a emoce ji zasáhly s odstupem. Tehdy šlo o šok z novosti.
Teď je situace jiná. Izabele je pět let, rodina se rozrostla na čtyři členy a logistika nahradila existenciální otřes. Méně „kdo jsem jako matka“, víc „kdo vstane k další noční“. Soukalová před porodem psala o konci kapitoly „jen my dvě“ a po návratu z porodnice mluvila o tom, že rodinu čeká představit Glorii velké sestře a sžít se s novou dynamikou. Druhé mateřství u ní veřejně působí méně jako emoční zemětřesení a víc jako vytrvalostní závod.
Proč to není póza
Kdo Soukalovou sleduje déle, ví, že unavené fotky z gauče nejsou jednorázový trik. Už v červnu 2026 v rozhovoru pro iDNES.cz výslovně říkala, že na sociálních sítích záměrně ukazuje i nepořádek a nedokonalost běžného domova. Chtěla tím nabourávat falešný obraz, který Instagram běžně servíruje. Aktuální příspěvek do tohoto vzorce přesně zapadá, není to výjimka, je to princip.
Reakce pod přepisy článků byly převážně podpůrné. Lidé oceňovali humor, připomínali, že „si dělá prču“, a přáli zdraví celé rodině. Žádná vlna kritiky, žádné pohoršení. Spíš úleva, že někdo veřejně známý řekne nahlas to, co si většina rodičů myslí potichu.
Mimochodem, i u mladší dcery Soukalová zřejmě drží stejný princip pojmenování jako u starší Izabely Gabriely, druhé jméno Gabriela nese po mamince. Dvě holky, dvě Gabriely. A jeden partner, který usne na gauči dřív než miminko.
