Slavná golfistka pózovala v bikinách a lidé ji obvinili z podvodu. Spiranac musela vysvětlovat, že fotku nevytvořila AI

4. července 2026 sdílela Paige Spiranac na síti X snímek v bikinách s americkou vlajkou za zády a ohňostrojem v pozadí. Během hodin se pod příspěvkem objevil komentář: „Paige, jsi lepší než AI!“ Bývalá profesionální golfistka, dnes jedna z nejsledovanějších sportovních influencerek světa, odpověděla přímo a bez emocí. Fotka pochází z jejího kalendáře na rok 2026, vznikla ve studiu a pozadí dodělal grafik. Žádná umělá inteligence. Přesto se debata rozjela, a říká víc o dnešní době než o jednom obrázku.

Co přesně vzbudilo podezření

Klíčový detail: komentující sám později přiznal, že ho zmátlo pozadí, nikoli samotná postava Spiranac. Kolážový mix americké vlajky a ohňostroje působil „příliš čistě“ , příliš bezchybně na to, aby vypadal jako reálný záběr. A právě tady nasedl na špatný závěr, protože dokonalé pozadí v jeho očích znamenalo generativní AI.

Jenže nahrazení studiového pozadí je v profesionální fotografii naprosto běžný postup. Adobe přímo popisuje postup, kdy se subjekt fotí na jednolitém pozadí a to se následně skládá v postprodukci. Grafik řeší světlo, stíny, perspektivu a měřítko, aby výsledek seděl. Nic z toho nevyžaduje generativní model. Je to řemeslo staré jako Photoshop.

Kreider sebral Slafkovskému místo v první lajně Montrealu. Juraj odpověděl gólem a trenér vysvětlil, proč je to v pořádku

SportyŽivě.cz

2 h

Kalendář 2026: jiná liga než kruhové světlo s mámou

Spiranac začínala skromně. První dva ročníky kalendáře fotila se svou matkou a jedním kruhovým světlem. Produkční skok přišel už u kalendáře 2025, za objektivem stál fotograf Brad Olson, téma sjednotila spolupráce s aukční síní Barrett-Jackson a celý ročník měl automobilovou estetiku.

Rok 2026 posunul laťku jinam. Focení vedl Dave Morett v newyorském studiu, každý měsíc dostal vlastní motiv a matka se přesunula z role fotografky do role stylistky a konzultantky témat. Při uvedení na trh stál kus v přepočtu zhruba 721 Kč, dvoubalení pak asi 954 Kč, bez dopravy a cla. Oficiální e-shop sice uvádí mezinárodní dopravu, ale jen do vybraných zemí; zda mezi ně patří Česko, se ověří až v košíku. V době psaní článku je navíc kolekce „2026 Calendars“ na webu prázdná.

Proč dnes podezření padne i na legitimní fotku

Případ Spiranac není ojedinělý. Po Met Gala 2024 se internetem šířily fotorealistické obrázky Katy Perry a Rihanny v šatech, které nikdy neoblékly, obě se akce vůbec nezúčastnily, jak upozornil The Washington Post. Tam šlo o kompletní AI výmysly. U Spiranac je situace opačná: zveřejnila vlastní reálnou fotku a spor vznikl jen kvůli stylizovanému pozadí.

Rozdíl je zásadní, ale pro běžného uživatele sociálních sítí čím dál hůř čitelný. Odborný výzkum publikovaný na arXiv konstatuje, že současná fotorealistická AI je pro netrénované oko prakticky nerozlišitelná od skutečných snímků. Samotné pixely často nestačí k jistému závěru. Platformy jako Meta proto zavádějí štítky pro AI obsah a průmyslový standard C2PA nabízí takzvané Content Credentials, metadata, která prozradí, jak a čím byl obrázek vytvořen nebo upraven.

Jenže většina promo vizuálů tato metadata nenese. A právě v té mezeře vzniká panika.

Jak to poznat, a kde to nejde

Pro ty, kdo nechtějí příště skočit na falešný poplach, existuje praktický checklist:

• Hledat zdroj. Autor vysvětluje vznik obrázku? Spiranac to udělala během minut.
• Kontrolovat metadata. Content Credentials a C2PA štítky, pokud je platforma zobrazuje.
• Sledovat artefakty. Anatomické chyby, zkomolený text, podivná perspektiva, to jsou časté stopy generativních modelů.
• Počítat s nejistotou. Absence chyb nic nedokazuje. Fotorealistická AI už bývá bezchybná.

Podle nás je nejspolehlivější první bod. Technická detekce má limity, které přiznává i OpenAI. Kontext a transparentnost autora zůstávají nejsilnějším signálem.

Víc než jedna fotka

Spiranac je od roku 2017 ambasadorkou organizace Cybersmile, která se věnuje boji proti kyberšikaně. V rozhovoru pro tuto organizaci řekla, že negativní komentáře dostává denně a že v ní zůstávají déle, než si lidé myslí. K incidentu ze 4. července se emočně nevyjádřila, odpověděla věcně, třemi větami, a šla dál. Původní komentující se omluvil a napsal, že vypadá „fantasticky“.

Celá kauza ukazuje jednu věc: v roce 2026 už stačí dobře udělaný kompozit, aby publikum automaticky sáhlo po nálepce „AI fake“. Problém není v grafickém dotvoření pozadí. Problém je, že mezi studiovým kompozitem a generovaným obrázkem dnes nevidíme hranici, pokud nám ji někdo neukáže.