V červenci 2025 právník páru potvrdil rozchod kvůli „nepřekonatelným rozdílům“. O pět měsíců později Ivanovičová podala návrh na rozvod u mnichovského soudu. Dnes běží paralelní řízení v Německu i na Mallorce a předmětem sporu je majetek, výživné i péče o tři syny.
Šedesát čtyři stran. Tolik měla předmanželská smlouva, kterou si nechali sepsat vítězka Roland Garros 2008 a mistr světa z roku 2014, než si v červenci 2016 řekli ano v benátském kostele. Na papíře to vypadalo neprůstřelně. Jenže papír nepočítal s tím, co se stane, když do vily, která formálně patří jen jednomu z manželů, oba roky sypou společné peníze. A právě tam se dnes láme celý spor.
Vila za 4,5 milionu eur a miliony navíc
Příběh sporné nemovitosti začíná dávno před svatbou. V listopadu 2008, kdy Ivanovičová ještě sbírala trofeje na okruhu WTA, koupila vilu v exkluzivní čtvrti Son Vida na Mallorce. Cena: 4,5 milionu eur, tedy zhruba 113 milionů korun v tehdejším kurzu. Pozemek o rozloze šesti tisíc metrů čtverečních, zastavěná plocha 950 metrů, plány na lázně a hostinský dům.
Pak přišla svatba, tři synové (Luka, Leon a Teo) a s nimi i rekonstrukce. Podle srbského deníku Blic šly do přestavby další zhruba dva miliony eur. A právě tady se komplikuje otázka, kdo vlastně platil. Schweinsteiger podle dostupných zpráv usiluje o podíl na hodnotě vily nebo jejího zhodnocení. Nejde nutně o popření původního vlastnictví Ivanovičové. Jde o to, že peníze nalité do rekonstrukce během manželství mohly vytvořit nárok na kompenzaci. Bulvární zkratka „chce polovinu“ může právně znamenat něco úplně jiného než půlku klíčů.
Dva soudy, dvě země, jeden chaos
V prosinci 2025 Ivanovičová podala rozvodový návrh u Amtsgericht München, jak potvrdila agentura APA. Jenže vila stojí na Mallorce a děti žijí tamtéž. Podle deníku BILD tak k červenci 2026 běží dvě paralelní řízení, jedno v Mnichově, druhé na Baleárských ostrovech. Mnichovská větev řeší samotný rozvod, ta mallorská se zaměřuje na předběžná opatření k výživnému a majetku.
Podle magazínu Bunte, citovaného dalšími německými médii, mallorský soud stanovil předběžné výživné na 15 000 eur měsíčně na každé dítě. To je 45 000 eur měsíčně celkem, tedy přes milion korun. A to je teprve předběžné opatření, nikoli konečný verdikt.
Přeshraniční rozměr sporu je přitom přesně ten typ komplikace, kterou ani sebedetailnější předmanželská smlouva těžko předvídá. Každá jurisdikce má vlastní pravidla pro majetek, výživné i péči. Smlouva sepsaná podle jednoho právního řádu nemusí být automaticky vymahatelná v druhém.
Proč 64 stran nestačilo
Běžná předmanželská smlouva u majetných párů mívá podle newyorských rodinněprávních kanceláří dvacet až třicet stran. Šedesát čtyři stran je nadprůměr, ale u páru s nemovitostmi ve více zemích a příjmy z profesionálního sportu to není neslýchané.
Problém ale není v počtu stran. Americká advokátní komora výslovně uvádí, že předmanželská smlouva snižuje počet budoucích sporů, ale neodstraňuje je. Smlouva typicky řeší oddělení majetku a dluhů existujících před svatbou. Co ale často chybí, je mechanismus pro situaci, kdy se během manželství promíchají oddělené a společné peníze, třeba právě investicí do rekonstrukce nemovitosti, která formálně patří jen jednomu z partnerů.
Podobný scénář není unikátní. Kevin Costner měl předmanželskou smlouvu, a přesto se s Christine Baumgartnerovou soudil o výši výživného a o vystěhování z domu. Joe Jonas a Sophie Turnerová měli předmanželskou smlouvu, a přesto skončili v ostrém mezinárodním sporu o děti, než se po měsících dohodli. Smlouva funguje jako kostra. Ale maso na ní narostlé během let společného života (investice, děti, stěhování mezi zeměmi) to musí řešit někdo jiný. Většinou soud.
Co by to znamenalo v Česku
Zajímavé je srovnání s domácím právem. V Česku platí princip, že při vypořádání společného jmění manželů se nahrazuje to, co ze společného majetku šlo na výhradní majetek jednoho z manželů, a naopak. Říká to § 742 občanského zákoníku.
Nejvyšší soud v rozhodnutí 22 Cdo 1433/2015 upřesnil, že pokud se prokáže investice ze společného do výlučného majetku, řeší se takzvaný vnos. Ale pozor: samotná práce jednoho z manželů na rekonstrukci domu toho druhého se za vnos nepovažuje. A novější judikatura (22 Cdo 1172/2022) dodává, že automatická valorizace vnosu podle růstu hodnoty nemovitosti není samozřejmá, musí být dohodnutá.
Prakticky řečeno: kdo v Česku investuje společné peníze do bytu partnera, má nárok na vrácení vnosu, ale ne automaticky na podíl na tom, o kolik nemovitost mezitím vyrostla na ceně. Pokud si to manželé předem neošetří, může se stát, že jeden vloží miliony do rekonstrukce a druhý si ponechá celé zhodnocení.
Na co si dát pozor, než podepíšete
Případ Ivanovičové a Schweinsteigera ukazuje několik věcí najednou:
- Nestačí rozdělit „co je moje před svatbou a co tvoje“. Smlouva musí dopředu řešit i režim budoucích investic do majetku jednoho z partnerů.
- Každá větší investice by měla mít dohledatelný zdroj peněz a písemný režim. Po deseti letech manželství se těžko dokazuje, odkud přesně peníze přišly.
- U párů s majetkem ve více zemích je nutné myslet na to, že smlouva platná v jedné jurisdikci nemusí automaticky obstát v jiné.
- Obě strany by měly mít nezávislého právního zástupce. Jinak hrozí, že soud smlouvu později označí za neférovou.
Navenek přitom pár dlouho fungoval bezchybně. Vogue Germany je v roce 2019 popisoval jako „perfektní týmovou práci“ , GALA ještě v květnu 2022 stavěla rozhovor na motivu rovnocenného partnerství. Jediné oficiální vysvětlení rozpadu dodal v červenci 2025 právník Christian Schertz agentuře dpa: nepřekonatelné rozdíly. Nic víc. Všechno ostatní jsou zatím jen mediální vrstvy nabalené na tuto jedinou větu.
Tři synové žijí s matkou na Mallorce. Dva soudy ve dvou zemích teprve rozhodnou, jak se rozdělí peníze, čas s dětmi a vila, do které oba investovali víc, než původní smlouva zřejmě předpokládala. Šedesát čtyři stran nestačilo, ne proto, že by byly špatně napsané, ale proto, že život je delší než jakákoli smlouva.
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 4390
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 2418
