Becker žádá změnu pravidel kvůli Zverevovi. Jeho rituál před druhým podáním rozčiloval i soupeře a komentátory

13. září 2026 zvedl Alexander Zverev nad hlavu trofej za vítězství na US Open. O den později sedl Boris Becker k mikrofonu svého podcastu s Andreou Petkovicovou a místo oslavné řeči otevřel téma, které během turnaje dráždilo soupeře, komentátory i diváky: kolik času si smí podávající vzít mezi prvním a druhým podáním? Odpověď zní: pravidla to dnes prakticky neřeší. A právě Zverev ukázal, jak moc to může vadit.

Patnáct tisíc odrazů a žádné pravidlo

Becker s Petkovicovou v podcastu vytáhli souhrnnou turnajovou statistiku: do finále Zverev nasbíral přibližně 15 000 odrazů míčku při přípravě na druhý servis. V čistém čase to dělalo kolem dvou hodin a třiceti tří minut. Jen odskakování.

Současná pravidla tenisu, jak je definuje ITF v dokumentu Rules of Tennis, stanovují jasný limit mezi body: maximálně 25 sekund od konce výměny do úderu prvního servisu. Odpočet na kurtu běží, rozhodčí hlídá, překročení znamená napomenutí. Jenže po chybě, tedy mezi prvním a druhým podáním, pravidlo říká jen to, že druhý servis má přijít „bez prodlení“. Žádné číslo. Žádný odpočet. Jen uvážení hlavního rozhodčího.

Němci můžou přijít o útočníka za 146 milionů. Naderi má českou matku a Nedvěd ho už kontaktoval

SportyŽivě.cz

Právě teď

Zverev tuto mezeru nevynalezl, ale natáhl ji do rozměrů, které ignorovat už nešlo.

Co přesně Zverev dělal a komu to vadilo

Agentura AP po finále popsala jeho rutinu jako běžně 10 až téměř 20 odrazů míčku před druhým servisem, bez pevného vzorce, bez předvídatelného rytmu. Právě ta nepravidelnost je klíčová. Returnér neví, kdy přesně servis přijde, znovu a znovu načasovává odrazový krok, vypadává z rytmu.

Karen Chačanov to po semifinále na webu US Open popsal konkrétně: byl připravený na return, a pak přišlo dalších dvanáct odrazů. „Pokud podávající čas přetáhne, dostane napomenutí,“ řekl, ale problém je, že žádný jasný strop neexistuje, a tak rozhodčí nemá co vymáhat.

Becker v podcastu dodal, že se rozčilovali i Ben Shelton ve finále a právě Chačanov. Sám přiznal, že při sledování byl „celý neklidný“, a to seděl u obrazovky, ne na kurtu.

Zverev rituál jako vědomou taktiku neprezentuje. Podle AP trvá na tom, že v tom není plán. Becker cituje jeho slova ve smyslu, že ani sám nedokáže přesně vysvětlit, proč odskakuje tak dlouho. Zlozvyk, nebo podvědomá zbraň? Efekt na soupeře je reálný bez ohledu na záměr.

Co přesně Becker požaduje

Becker nevolá po trestu pro Zvereva ani nezpochybňuje jeho titul. Naopak, výkon hodnotí jako mimořádně silný, kritiku typu „vyhrál jen díky absenci Sinnera a Alcaraze“ odmítá jako neúctu k celé Zverevově sezoně. Hráč může porazit jen ty, kteří proti němu nastoupí.

Jeho požadavek je systémový: pevně daný, měřitelný časový limit pro druhé podání. U prvního servisu limit existuje a funguje. U druhého chybí. „Je naléhavě potřeba to změnit,“ říká. Žádné konkrétní číslo v sekundách nenabízí, ale princip je jasný: nahradit neurčité „bez prodlení“ něčím, co rozhodčí dokáže změřit a vynutit.

Technicky by to nebylo složité. Odpočet na grandslamech už existuje. Stačilo by ho spustit i po chybě prvního podání, ať už jako samostatný kratší limit, nebo jako systém dobíhání zbytku z původních 25 sekund. Infrastruktura je na místě, chybí jen pravidlo.

Kdo pravidla mění a jak rychle

Tady narážíme na byrokratickou realitu tenisu. Základní text Rules of Tennis nespravuje ATP ani jednotlivé grandslamy, ale ITF prostřednictvím své pravidlové komise. Komise doporučuje změny představenstvu, to je předkládá valné hromadě, která má konečné slovo. Trvalá úprava pravidel je otázka měsíců a jednoho rozhodovacího cyklu, ne dnů.

Existuje ale rychlejší cesta: ITF může schválit časově omezený zkušební provoz na vybraných turnajích. Právě tak se v minulosti testovaly úpravy odpočtu i jiné inovace. Pokud tlak po US Open 2026 přetrvá, a Beckerův hlas rozhodně není ojedinělý, dá se čekat, že pilotní test proběhne dřív než plná změna pravidel.

Důležitý detail: pokud by se změnil samotný text Rules of Tennis, propsalo by se to přes národní svazy i do amatérského tenisu. Pokud by šlo jen o výklad specifický pro okruh ATP nebo Grand Slam Board, český okresní přebor by to nepoznal.

Pravidlo se mění, až když přestane fungovat

Tenis dlouho žil s neurčitým „bez prodlení“ a nikomu to zásadně nevadilo. Hlavní rozhodčí měl volnost v posouzení, hráči se většinou drželi v rozumných mezích. Debata o 25sekundovém limitu mezi body roky přitahovala veškerou pozornost. Druhý servis zůstával ve stínu.

Pak přišel hráč, který rutinu natáhl na patnáct tisíc odrazů za turnaj, a šedá zóna se stala hlavním tématem grandslamu. Pravidla se v tenise typicky mění právě v takových momentech, když přestanou být vymahatelná pouhým uvážením a začnou ovlivňovat rytmus zápasů na největší scéně. Zverev svůj druhý grandslamový titul vyhrál podle pravidel. Otázka teď je, jestli ta pravidla stačí.