Podraz na cyklisty. Tour de France vydělává obrovské sumy, vítěz ale dostane jen 500 tisíc eur z miliardového koláče

Miliardový závod, milionové drobné

Celkový oficiální balík prize money Tour 2026 činí podle pravidel závodu 2 302 800 eur. Přidáme-li povinný odvod 11,82 procenta na „taxe de reconversion“ a syndikáty jezdců, dostaneme se na necelých 2,58 milionu eur. I tak jde o pouhých 1,15 až 1,54 procenta odhadovaných příjmů. Zbytek si drží pořadatel, Amaury Sport Organisation.

Tři Grand Tours, tři úrovně štědrosti

Tour je z trojice Grand Tours jednoznačně nejbohatší. Giro d’Italia 2026 nabízí celkový prize pool 1 642 860 eur, Vuelta a España pak 1 116 210 eur. Rozdíly jsou ještě výraznější u odměn pro celkového vítěze:

Pogačar si tak za vítězství na Tour přišel téměř na dvojnásobek toho, co Jonas Vingegaard za triumf na Giru, a více než na trojnásobek částky, kterou za celkové vítězství na Vueltě inkasoval Enric Mas. Za etapové vítězství na Tour dostane jezdec 11 000 eur, za desáté místo v celkovém pořadí 3 800 eur. Český cyklista, který by se protlačil do první pětky, by si přišel na 50 000 eur; slušná suma, ale v kontextu nákladů na provoz profesionálního týmu spíš symbolická.

Souček ponese před fanoušky West Hamu dres zesnulého Mikloška. Označil ho za nejlepšího brankáře v historii klubu

SportyŽivě.cz

46 m

Kde končí skutečné peníze

Klíč k pochopení ekonomiky Tour neleží v prize money, ale v mediálních a komerčních právech. Podle analýzy deníku Le Monde tvoří audiovizuální práva zhruba 45 procent příjmů Tour. Další velké vrstvy představují sponzoring, reklamní karavana, poplatky hostitelských měst a hospitality balíčky. ASO ve svých účtech za rok 2024 vykázala celkové tržby 374,9 milionu eur, z toho položka „Droits et Production“ (práva a produkce) činila 315,9 milionu eur. Tour přitom není jediný závod v portfoliu firmy, ale je zdaleka nejhodnotnější.

Z těchto centrálních příjmů jezdci a týmy přímo nedostávají nic. Žádný podíl z televizních práv. Žádný podíl na sponzorských kontraktech závodu. ASO tento postoj hájí dlouhodobě a vědomě. Už v roce 2002 tehdejší vedení organizace v rozhovoru pro Le Monde výslovně odmítlo sdílení televizních práv s týmy; raději prý navýší prize money. Od té doby se prize pool skutečně zvýšil, ale poměr k celkovým příjmům zůstává v řádu jednotek procent.

Proč se týmy nebouří

Odpověď je paradoxně jednoduchá: Tour de France je pro týmy nenahraditelná. Tři týdny v červencovém vysílání generují mediální zásah, který sponzoři nedokážou koupit jinde. Týmy proto financují svůj provoz primárně ze sponzorských smluv, ne z pořadatelských prémií. U hvězd jako Pogačar je to ještě výraznější; jeho odhadovaná základní roční mzda činí podle Cyclingnews 8,2 milionu eur, a to bez soukromých sponzorů a poplatků za účast na akcích. Půl milionu za Tour je vedle toho příjemný bonus, ne existenční příjem.

Prize money se navíc v praxi dělí. Asociace profesionálních cyklistů CPA spravuje centralizovaný systém, v němž fungují dva běžné modely: buď společný „fond“ celého týmu, nebo rozdělení mezi zúčastněné jezdce. Vítěz se dělí s domestiky, kteří ho táhli do kopců, i s mechaniky, kteří mu v noci opravovali kolo. Z Pogačarových 500 000 eur tak reálně zůstane vítězi jen část.

Liga mistrů rozdělí tisíckrát víc

Pro zasazení do kontextu: UEFA v sezoně 2025/26 rozdělí účastníkům Ligy mistrů 2,467 miliardy eur. Samotný vítěz může na výkonnostních bonusech nasbírat až 28,5 milionu eur. Celý balík prize money Tour de France by v tomto systému odpovídal odměně pro tým vyřazený v prvním kole play-off. Srovnávat fotbal s cyklistikou je samozřejmě jako srovnávat oceánský tanker s plachetnicí, ale řádový rozdíl ukazuje, kde cyklistika v hierarchii globálního sportu stojí.

UCI si toho je vědoma. V únoru 2026 spustila formální konzultaci o ekonomickém modelu silniční cyklistiky s formulací, že „současné výnosy neodpovídají potenciálu sportu“. Jde o první oficiální přiznání, že problém existuje i na regulatorní úrovni.

Cyklistika není chudý sport. Tour de France je bohatý závod s bohatým pořadatelem. Jen systém rozdělování centrálních výnosů zůstává nastavený tak, jako by peloton byl kulisou, ne hlavním produktem.