Sedm zápasů, sedm proher, nula bodů, skóre 6:16. Poslední Zlín sáhl po krizovém řešení zevnitř.
V neděli 7. září 2026 klub oficiálně oznámil konec Bronislava Červenky na lavičce A-týmu. Na jeho místo nenasedá externí zachránce s kufrem plným nových metod, ale Pavel Hoftych, člověk, který ve Zlíně od léta 2025 působil jako sportovní manažer a spolupodepisoval každý příchod do kádru. Teď musí dokázat, že hráči, které sám přivedl, jsou na první ligu dost dobří. Času má minimum: první trénink v úterý, první zápas v neděli.
Nula bodů a žádný alibi
Čísla mluví jednoznačně. Po sedmi odehraných kolech Chance Ligy 2026/27 je Zlín šestnáctý a poslední, jako jediný tým soutěže bez jediného bodu. Šestnáct inkasovaných gólů, pouhých šest vstřelených. Nad ním se krčí Pardubice se dvěma body, Slovácko se třemi a Artis Brno se čtyřmi. Bodový odstup ještě není propastný, ale trajektorie ano: sedm porážek ze sedmi nemá v aktuální sezoně obdobu.
Datová predikce iSportu aktualizovaná 8. září dává Zlínu očekávané šestnácté místo a 55% pravděpodobnost sestupu nebo baráže dohromady. Herní model soutěže přitom říká jasně: šestnácté místo znamená přímý sestup, čtrnácté a patnácté baráž. Zlín sestoupil naposledy 25. května 2024 po devíti letech v nejvyšší soutěži. Vedení tehdy mluvilo o velkém zklamání, nutnosti jednat s partnery i hráči a připravit podmínky pro druhou ligu. Opakování tohoto scénáře pouhé dva roky po návratu by bylo pro klub i region devastující; sám Zlín po postupu zpět zdůrazňoval, jak zásadní jsou pro jeho ekonomiku příjmy z televizních práv první ligy.
Manažer na lavičce: výhoda, nebo past?
Hoftych v rozhovoru pro iSport po převzetí týmu řekl: „Vystupuju z komfortní zóny. Byl jsem povolán do krizové situace.“ Zní to jako fráze, ale kontext ji posouvá. Když v červnu 2025 přicházel do Zlína jako sportovní manažer, jeho mandát byl jasný: přebírat část kompetencí od Zdeňka Grygery, být mostem mezi vedením a kabinou, shánět posily, propojovat A-tým s mládeží. Trénovat nechtěl. Sám to přiznává.
Co se změnilo? Sedm nul ve sloupci „body‘. A vědomí, že v kádru jsou hráči, které přiváděl on. „Cítím spoluzodpovědnost,“ říká. Znalost mužstva je jeho hlavní devíza; ví, koho kupoval, proč a jaké limity jednotliví hráči mají. Zároveň je to potenciální past. Pokud tým pod jeho vedením nezačne bodovat, nebude moci ukázat prstem na špatně složený kádr. Účet za výběr i za výsledky půjde na jednu adresu.
Ještě 24. srpna přitom Hoftych v roli manažera Červenku veřejně podržel. Mluvil o zraněních klíčových hráčů, o adaptaci letních posil, o tom, že klub nikoho neoslovil jako náhradu. Za čtrnáct dní se situace zlomila. Dvě další porážky, žádný náznak obratu, a manažer se stal trenérem.
Co chce změnit a s čím pracuje
Hoftychovy první priority znějí pragmaticky: zpevnit defenzivu, ustálit sestavu, změnit komunikaci směrem ke kabině. Sám srovnává svůj přístup s Červenkovým: „Bróňa je pedant, pracant. Já chci část věcí vést jinou rétorikou.“ Červenka v létě deklaroval striktní obrannou fázi a v útoku chtěl být nečitelnější, pohyblivější, sebevědomější. Výsledky ukazují, že se nepodařilo ani jedno; šestnáct inkasovaných gólů za sedm kol svědčí o tom, že defenziva nefungovala, šest vstřelených o tom, že ofenziva zůstala bezzubá.
Realizační tým neprochází revolucí. Většina štábu zůstává, nově přichází Marek Kalivoda jako asistent. Přestupové okno nepřinese zázrak; Hoftych otevřeně přiznal, že Sigma Olomouc odmítla uvolnit záložníka Jiřího Spáčila, a dodal: „Teď nevidím na trhu hráče, kteří by byli lepší než ti naši.“ Buď je to důvěra v kádr, nebo přiznání, že klub nemá prostředky na posilu, která by úroveň zvedla. Pravděpodobně obojí.
Neděle jako první verdikt
Hoftychův debut na lavičce přijde v neděli 13. září od 15:00 na stadionu Letná proti Hradci Králové. A nebude to snadný vstup. Hradec jde do Zlína s deseti body ze šesti zápasů a v posledním kole porazil Spartu 2:1. Je to soupeř ve formě, ne další trápící se tým ze spodku tabulky.
Pro Zlín je to paradoxně výhoda: případný bodový zisk proti silnému soupeři by dal kabině víc než tři body, dal by jí víru, že změna má smysl. Prohra by naopak znamenala osmou porážku v řadě a tlak, který se z krizového posouvá do existenčního.
Hoftych říká, že jde na „palebné místo‘. Přesnější by bylo říct, že na něm stál celou dobu, jen teď na něj míří i reflektory.
