Sparta má po sedmi ligových kolech sezony 2026/2027 pouhých devět bodů, v tabulce je jedenáctá a na vedoucí Slavii ztrácí osm bodů. Z tribun v Hradci se ozývalo „Priske ven“.
6. září 2026, sobotní podvečer v Hradci Králové. Sparta právě prohrála 1:2 a sektor hostů skanduje jméno trenéra, ne na podporu, ale jako výzvu k odchodu. O týden dřív, doma na Letné, přijala trojku od Slavie. Tři výhry, žádná remíza, čtyři porážky. Devět bodů. A v hlavách fanoušků se automaticky spouští jedno jméno: Stramaccioni. Ne proto, že by situace byla identická. Ale proto, že pocit je děsivě povědomý.
Co přesně znamená „éra Stramaccioniho“
Andrea Stramaccioni přišel na Letnou v létě 2017 jako symbol internacionalizace. Italský trenér, zahraniční posily, ambiciózní projekt. Skončil 6. března 2018 z pátého místa s ligovou bilancí devět výher, šest remíz a čtyři porážky, tedy 33 bodů z devatenácti zápasů. Klub v oficiálním prohlášení mluvil o „vážné situaci“. Následovalo pět kompletních sezon bez titulu.
Pro sparťanskou kolektivní paměť nejde jen o čísla. Stramaccioni ztělesňuje konkrétní typ selhání: drahá jména, mezinárodní ambice, nulová týmová chemie. Právě ten vzorec teď fanoušci vidí znovu.
Devět bodů a 65 procent držení míče
Současná čísla Sparty jsou paradox. Podle klubových statistik drží tým v průměru 65 procent míče, nastřílel 99 střel a 37 jich zamířilo na bránu. Jenže z toho všeho vytěžil pouhých devět bodů. Územní převaha bez výsledkového výstupu, klasický příznak mužstva, které má individuality, ale ne systém.
Letní posily přitom na papíře vypadaly přesvědčivě:
- Loïc Mbe Soh – odchovanec PSG, kapitán belgického Beerschotu, zkušenost z několika evropských lig.
- Andrew Irving – sedmnáct zápasů v Premier League, profil hráče, který měl přidat kvalitu do středu pole.
- Jonatan Braut Brunes – čtyřicet gólů za poslední dvě sezony, norský útočník, jehož příchod osobně komentoval Tomáš Rosický.
Jenže los sezony 2026/2027 Spartě nenadělil čas na sehrávání. Derby se Slavií přišlo už v šestém kole, Hradec hned v sedmém. Dva nejtěžší zápasy úvodu sezony vletěly na tým, který se teprve hledal. Výsledek: 0:3 doma, 1:2 venku. Žádný polštář bodů z úvodních kol, žádný prostor pro trpělivost.
Priske převzal odpovědnost, Rosický mlčí
Brian Priske po prohře v Hradci neschovával hlavu do písku. „Když ze sedmi zápasů vyhrajete pouze tři, není to ve Spartě dost dobré,“ řekl pro Nova Sport a převzal plnou odpovědnost. Na pokřik fanoušků reagoval věcně, uznal jejich právo na názor a zmínil „plno nových tváří“, které se teprve musí sžít.
Sportovní ředitel Rosický se po Hradci samostatně nevyjádřil. V dřívějším veřejném hodnocení nicméně sám deklaroval, že chce nést „mnohem větší zodpovědnost za trenérské výsledky“ a že kádr se staví ruku v ruce s trenérem. Kritika se tedy přirozeně přelévá i na něj, právě on je architektem letní přestavby.
Paralela silná v emocích, zatím ne v číslech
Srovnání se Stramaccionim je emocionálně přesné, statisticky ale zatím kulhá. Ital padal po devatenácti ligových kolech, Priske je po sedmi. Stramaccioni měl bilanci 1,74 bodu na zápas, Priske aktuálně 1,29. Rozsah krize ještě není totožný, ale trajektorie znepokojuje.
Zásadní rozdíl je v kontextu. Stramaccioni přicházel do Sparty, která dlouhodobě hledala směr. Priske přichází jako muž, který klub už jednou vytáhl na vrchol, v sezoně 2022/2023 dovedl Spartu k prvnímu titulu po devíti letech. Právě proto je současný propad tak bolestivý. Fanoušci vědí, že Priske to umí. A o to hůř snášejí, když to nefunguje.
Praktický test přijde rychle. Jablonec, Sigma, Pardubice, tři zápasy, ve kterých Sparta musí bodovat plným počtem, aby ztráta na Slavii aspoň přestala růst. Pokud ne, „Stramaccioni“ přestane být jen emocionální zkratka a stane se scénářem.
Osm bodů ztráty po sedmi kolech ještě není rozsudek. Ale prostor na vysvětlování se na Letné zavírá rychlostí, kterou sparťanská historie dobře zná.
Tenis
|
PŘEČTENÍ: 7556
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 5767
