Ještě 31. července mluvil na klubovém webu o třetí sezoně v Boleslavi. O dvacet čtyři dní později ho klub uvolnil.
Dominik Lakatoš strávil deset dní mlčením. Pak dal rozhovor Sport.cz, ve kterém poprvé nabídl vlastní verzi konce v BK Mladá Boleslav. Nepopírá, že ho okolí vnímá jako problémového hráče. Říká, že takový byl v osmnácti a je takový i teď, emotivní, hlasitý, říká svůj názor. Ale za sebou nevidí žádný konflikt, který by vyhazov ospravedlňoval. Klub vidí věci jinak. Sportovní ředitel Tomáš Vlasák mluví o nesouladu mezi očekáváními a realitou, a to nejen ve výkonu, ale i v každodenním fungování v týmu. Dva příběhy o jednom konci. A ani jeden z nich nepřináší konkrétní incident, na který by šlo ukázat prstem.
Měsíc, který změnil všechno
Na konci července 2026 seděl Lakatoš před kamerou klubové televize a řešil budování party. Třetí sezona v Boleslavi, stabilní pozice v útoku, žádný náznak problému. O necelý měsíc později, 24. srpna, BK Mladá Boleslav oznámila ukončení spolupráce. Dva dny nato klub představil kanadského útočníka Stevena Jandrice jako novou posilu.
Rychlost, s jakou Boleslav Lakatoše nahradila, naznačuje, že rozhodnutí nezrálo přes noc. Klub ho formuloval diplomaticky: „společné vyhodnocení dosavadního fungování hráče v týmu“ a shoda vedení s realizačním týmem. Žádný skandál, žádná rvačka v kabině, žádné jméno konkrétního konfliktu. Jen institucionální jazyk, který říká všechno a nic zároveň.
Lakatošova obhajoba: příprava, led, čisté svědomí
V rozhovoru pro Sport.cz Lakatoš staví svou obranu na dvou pilířích. Za prvé: letní přípravu neodflákl. Trénoval podle individuálního plánu, dojížděl do Boleslavi na kontroly, platil si led. Za druhé: s nikým se v klubu nehádal a nevidí za sebou moment, který by z něj dělal rozvraceče kabiny.
„Jsem emotivní a říkám svůj názor,“ přiznává. Ale odmítá, že by to byl důvod k vyhazovu. Nechce o Boleslavi mluvit zle, konec respektuje. Zároveň se ale neztotožňuje s mediálním vyzněním, které z něj dělá potížistu.
Problém jeho verze? Nelze ji ověřit zvenčí. A naráží na jeden tvrdý fakt: tohle není poprvé.
Vzorec, který mluví sám za sebe
V roce 2024 skončil Lakatoš předčasně ve Vítkovicích. Tehdejší sportovní ředitel Roman Šimíček popřel senzační spekulace o rvačce či zničené šatně, ale trval na tom, že hráč nepřistoupil k návratu do kádru tak, jak si klub představoval. Formulace jiná, podstata podobná: výhrady k přístupu, nikoli k talentu.
Dva předčasné konce ve dvou klubech během dvou let. To je vzorec, který Lakatošovu sebecharakteristiku „jsem emotivní, ale čistý“ staví do jiného světla. Nemusí jít o žádný velký průšvih. Stačí opakovaný nesoulad mezi tím, co hráč považuje za autenticitu, a tím, co kluby vyžadují jako standard každodenního fungování.
V sezoně 2025/26 přitom Lakatoš odehrál za Boleslav 34 zápasů s bilancí 9 gólů a 19 bodů, třetí nejproduktivnější útočník týmu navzdory nižšímu počtu startů. Čísla tedy nebyla katastrofální. Boleslav ovšem skončila v základní části třináctá se skóre 102:140 a 62 body. Lakatošův konec zapadá do širší přestavby neúspěšného mužstva, ne do izolovaného excesu.
Bez klubu, ale s ledem
K začátku září 2026 nemá Lakatoš nový klub. Říká, že je denně v kontaktu s agenty, trénuje individuálně a je připravený nastoupit okamžitě. Angažmá může přijít za týden i za dva měsíce. Na aktuální soupisce Boleslavi už jeho jméno nefiguruje, na místě v útoku stojí Jandric.
Lakatoš nepopírá nálepku problémového hráče. Jen ji nepovažuje za vinu. To je podstatný rozdíl, a zároveň přesně ten druh postoje, který klubům komplikuje rozhodování. Příští angažmá ukáže, jestli extraliga jeho emotivní autenticitu ještě unese, nebo jestli se z ní stal handicap, který žádné čisté svědomí nevyváží.
