Plzeň v Bělehradě dostala tři góly. O týden později doma nasázela Crveně zvezdě pět a postoupila do Evropské ligy.
Tomáš Vaclík seděl koncem srpna 2026 v podcastu Ve skluzu na TN Live a hledal slova pro něco, co se v českém fotbale jen tak nevidí. Viktoria Plzeň přijela z prvního zápasu kvalifikace Evropské ligy s Crvenou zvezdou s debaklem 0:3, a v domácí odvetě soupeře rozstřílela 5:1 po prodloužení. Bývalý reprezentační brankář přiznal, že v obrat po takovém manku zpočátku nevěřil. Věřit začal až ve chvíli, kdy rozhodčí odpískal penaltu na 2:1. Co ho ale zaujalo víc než samotný výsledek, byla jedna věc, které si všiml okamžitě po příchodu nového trenéra.
Čtyři dny, jeden nový trenér, jiný tým
Chronologie je strmá. 20. srpna 2026 Plzeň v Bělehradě prohrála 0:3. O den později klub odvolal Martina Hyského s tím, že vstup do sezony, celkové směřování týmu a herní projev neodpovídaly ambicím klubu. 23. srpna představila Plzeň jako nového kouče Radoslava Kováče. A 27. srpna, pouhé čtyři dny po jeho jmenování, přišel ten obrat.
Vaclík v podcastu nemluvil o taktické revoluci. Nemluvil o novém rozestavení ani o příchodu posil. Pojmenoval něco méně hmatatelného, ale podle něj rozhodujícího: změnu klimatu. Jiný přístup k hráčům, jiné tréninky, jiná atmosféra v kabině. Drobné posuny v každodenním fungování, které se u pohárově zkušeného mužstva propíší do výkonu překvapivě rychle.
Jak odveta skutečně vypadala
Plzeň potřebovala dát minimálně čtyři góly a žádný neinkasovat, nebo skóre dostat ještě výš. Průběh odvety ukázal, jak moc záleží na psychice obou stran.
- 1:0 – domácí otevřeli skóre a stadion se zvedl.
- 2:1 – penalta, zlomový moment. Vaclík přiznal, že právě tady poprvé uvěřil, že obrat je reálný.
- 3:3 na součet (90+5) – vyrovnávací penalta v nastaveném čase poslala zápas do prodloužení.
- 5:1 (konečný výsledek odvety) – v prodloužení Crvena zvezda psychicky odpadla a Plzeň přidala další dva góly.
Vaclík vedle trenérské změny zmínil i atmosféru stadionu a rozpad soupeře. Bělehradský tým, který doma suverénně vyhrál 3:0, se v Plzni pod tlakem tribun a domácího presinku postupně „uvařil“. Trenérská výměna byla katalyzátorem, ne jedinou příčinou.
Dvě změny, dva příběhy
Plzeň za necelý rok prošla dvěma trenérskými výměnami, a obě přinesly v Evropě výsledky, byť každá jinak.
První přišla v říjnu 2025, kdy po vzájemné dohodě skončil Miroslav Koubek. Klub tehdy jmenoval Martina Hyského, pod nímž Viktoria prošla ligovou fází Evropské ligy 2025/26 jako jediný tým celé soutěže bez porážky. Bilance 3 výhry a 5 remíz, pouhé tři inkasované branky, včetně výhry 2:1 na půdě AS Řím. Pro srovnání: Slavia Praha ve stejné sezoně v ligové fázi Ligy mistrů nezískala ani jednu výhru s bilancí 0–3–5.
Hyského éra v Evropě tedy špatná nebyla. Jenže liga kulhala, a když přišel debakl v Bělehradě, klub sáhl ke změně znovu. Efekt Kováčova příchodu byl oproti Hyského postupnému budování opačný: okamžitý, explozivní, soustředěný do jednoho večera.
Co „klima“ znamená v praxi
Vaclíkova zkratka o změně klimatu zní abstraktně, ale u profesionálního týmu má velmi konkrétní obsah. Nový trenér přichází s jiným rozvrhem tréninků, jiným způsobem komunikace, jinými pravidly pro přípravu na zápas. Hráči, kteří měli pocit, že se zasekli v rutině, najednou reagují na nové podněty. Energie se uvolní.
V Hyského době se z kabiny ozývaly formulace o „semknutí“ a „tahu za jeden provaz“, třeba po remíze s Panathinaikosem v prosinci 2025. Před odletem do Říma v říjnu 2025, pár dní po Hyského nástupu, hráči hlásili, že „nálada je super“. Podobný vzorec se opakoval i pod Kováčem, jen v extrémně zhuštěné podobě. Čtyři dny místo čtyř týdnů.
Právě proto je Vaclíkovo pozorování cenné. Neříká, že Kováč je lepší trenér než Hyský. Říká, že samotný akt změny, nový hlas, nová energie, nová pravidla, dokáže u zkušeného mužstva spustit řetězovou reakci, která se v jednom zápase projeví jako zázrak.
Co Plzeň čeká dál
Obrat proti Crveně zvezdě otevřel Viktorii dveře do ligové fáze Evropské ligy 2026/27, kde ji čekají Union SG, Benfica, Jagiellonia, Levski Sofia, Real Sociedad, Ferencváros, Bournemouth a Lillestrøm, osm zápasů a šance na postup do top 24. Kováčův tým má za sebou jeden mimořádný večer. Jestli z něj dokáže vytěžit víc než jednorázový adrenalinový výstřel, ukáže právě tahle porce soupeřů.
Jeden dvojzápas nedělá sezonu. Ale atmosféra, kterou Vaclík popsal, ta rychlá proměna vnitřního nastavení celého mužstva, je přesně to, co odděluje týmy, které v Evropě přežijí první kolo, od těch, které v ní zanechají stopu.
