Berdych si proti USA vybral povrch, který Štěpánek označil za chybu. Kapitán volbu hájí

Když Tomáš Berdych v květnu oznámil, že se kvalifikační duel s USA odehraje 18.–19. září 2026 na hardu v O2 areně, vypadalo to jako rutinní organizační zpráva. Pak ale přišel Štěpánek a v podcastu Livesport Daily řekl, že byl „skoro až šokovaný“. Dva bývalí spoluhráči, kteří spolu vyhráli Davis Cup, se rázem ocitli na opačných stranách debaty, která se v českém tenise vede pokaždé, když se blíží domácí zápas: hrát na to, co nesedí soupeři, nebo na to, co sedí nám?

Štěpánkova logika: antuka jako past

Štěpánkův argument je přímočarý a zakořeněný v daviscupové tradici. Domácí tým má výhodu volby povrchu, a tu má využít k maximálnímu znepříjemnění podmínek soupeři. Američané vyrůstají na betonu, hrají na betonu, myslí v betonu. Antuka jim bere čas, bere razanci, bere jistotu. A co víc: mohla by podle Štěpánka ovlivnit i složení amerického týmu. Hráč, který je na antuce nepohodlný, se může sám vyřadit z nominace.

„Vzdali jsme se nejlepší možné pozice,“ shrnul Štěpánek svůj pohled. Je to klasická daviscupová škola, ta samá, kterou praktikovali Španělé s Nadálem na antuce nebo Australané na trávě. Domácí prostředí jako zbraň.

Bývalý pilot F1 Danner: Mlčení Schumacherovy rodiny není náhoda, je to vážný signál o jeho stavu

SportyŽivě.cz

Právě teď

Berdychova odpověď: ne za jeden den

Kapitán se k povrchu veřejně vyjádřil na tiskové konferenci v srpnu. A začal tím, že rozhodnutí nevzniklo přes noc. Klíčovou roli sehráli dva muži, na jejichž ramenou celý duel stojí, Jiří Lehečka a Jakub Menšík. Oba řekli, že se na hardu cítí líp.

Čísla jim dávají za pravdu. V sezoně 2026:

Rozdíl není propastný, ale u Menšíka je vzorek na hardu dvakrát větší a úspěšnost téměř o pět procentních bodů vyšší. Berdych navíc vytáhl historickou kartu: rok 2007, Ostrava. Tehdy se Češi pokusili Američanům nachystat antukovou past. Výsledek? Porážka 1:4. „Není správné chystat program jen podle toho, co nesedí soupeři,“ řekl Berdych.

Pomalejší hard, ne starý beton

Důležitý detail, který se v debatě snadno přehlédne: Berdych nevolí ten samý rychlý beton, na kterém se v O2 areně hrávalo za jeho aktivní kariéry. Už v květnu upřesnil, že kurt bude lehce pomalejší a nastavený podle preferencí současných lídrů. Nejde tedy o nostalgický návrat k éře Berdych–Štěpánek, ale o povrch šitý na míru generaci, která přebírá zodpovědnost.

Antuka v hale navíc přináší logistické komplikace: stavba, údržba, prašnost. Praktičnost sice není hlavní argument, ale v rozhodovacím procesu svou váhu měla.

Floridský precedens a otevřená čtyřhra

Berdych se může opřít i o čerstvou zkušenost. V září 2025 Češi hráli proti USA venku, na tvrdém povrchu v Delray Beach na Floridě, tedy v americkém prostředí, na americkém betonu. A vyhráli 3:2. Tři singly obstarali právě Lehečka s Menšíkem. Teď mají hrát doma, na vlastním hardu, před vlastním publikem. Logika je jasná.

Otázkou zůstává čtyřhra. Nominace zahrnuje pětici Menšík, Lehečka, Macháč, Kopřiva a Rikl. Poslední jmenovaný je jediný čistý deblový specialista, ale Berdych naznačil, že pár může složit i ze singlistů. U vyrovnaného duelu (a ten floridský skončil 3:2) může právě čtyřhra rozhodnout o postupu do Final 8.

Dvě filozofie, žádná špatná odpověď

Spor mezi Berdychem a Štěpánkem není osobní válka. Je to střet dvou legitimních daviscupových filozofií. Štěpánek říká: maximalizuj nepohodlí soupeře. Berdych říká: maximalizuj výkon vlastních hráčů. Obě strategie mají historické opory i historická selhání.

Podle nás je nejzajímavější to, co volba povrchu prozrazuje o generačním posunu v českém týmu. Berdych jako kapitán nepřemýšlí v kategoriích pasti. Přemýšlí v kategoriích sebevědomí, věří, že Lehečka s Menšíkem jsou na hardu dost dobří na to, aby Američany porazili bez taktických berliček. Jestli má pravdu, ukáže 18. září pražská O2 arena.