Jágr v Pittsburghu roky nebydlí, jeho dům je plný hokejových trofejí. Plánuje z něj veřejné muzeum

Dům v Upper St. Clair není opuštěná nemovitost, kterou majitel zapomněl prodat. Je to zakonzervovaný archiv jedenácti sezon, dvou Stanley Cupů a pěti bodovacích titulů, éry, kterou sám Jágr při vyřazení dresu v únoru 2024 označil za nejlepší léta svého života. Po ceremoniálu se vrátil dovnitř, natočil si instagramové live a místo plánovaného vyklízení oznámil, že z domu chce udělat muzeum. Od té doby uplynuly dva a půl roku. Muzeum zatím neexistuje. Ale dům pořád stojí, trofeje pořád leží na svých místech a Jágr má poprvé v kariéře čas se tomu věnovat.

Dům, který zamrzl v devadesátkách

Jágr se do domu nastěhoval v roce 1994, tři roky po draftu do Pittsburghu. Bydlel tam do léta 2001, kdy ho Penguins vyměnili do Washingtonu. Od té chvíle v něm trvale nežije. Interiér ale zůstal téměř beze změny, kdo viděl Jágrovu instagramovou prohlídku z roku 2023, mohl si prohlédnout ložnici, obývák i posilovnu ve stavu, v jakém je zanechal před čtvrtstoletím. Sám to komentoval s úsměvem jako své „hnízdečko lásky“.

Dům přitom nebyl celou dobu prázdný. Když se v roce 2007 do Pittsburghu vrátil útočník Petr Sýkora, Jágr mu ho nabídl k bydlení. Sýkora tam našel trofeje přesně tam, kde je jejich majitel nechal. Nad krbem miniaturní repliky Art Ross Trophy, jinde platinovou hokejku za čtyřstý gól v NHL. Nabídl se, že mu je pošle do Česka. Jágr odmítl. „Vyhrál jsem je v Pittsburghu,“ řekl podle vzpomínek Sýkory i Ricka Nemce, jehož rodiče Jágrovi s domem dodnes pomáhají. „Tam mají zůstat.“

Indicie se potvrdily. Kincl jde v Karlových Varech proti Humburgerovi

MMAmag.cz

Právě teď

Co je uvnitř, a co je spekulace

Fanouškovské legendy mluví o garáži plné zapomenutých individuálních cen. Ověřitelná realita je skromnější, ale pořád působivá. Přímo doložené jsou dvě kategorie artefaktů:

• Pět miniaturních Art Ross Trophy – repliky, které NHL uděluje držitelům bodovacího titulu. Jágr jich získal pět (1995, 1998, 1999, 2000, 2001), všechny v pittsburghském dresu.
• Platinová hokejka za 400. gól – pamětní předmět od NHL, který v domě identifikovali Sýkora i Nemec.

K tomu přibývají blíže nespecifikované memorabilie z devadesátých let, které v domě zůstaly jako součást interiéru. Úplný inventář nikdo veřejně nepublikoval. Pro komorní muzeum zaměřené na jednu kapitolu kariéry, a jakou kapitolu, by to ale stačilo.

Proč teprve teď

Klíčový obrat přišel 18. února 2024. Pittsburgh Penguins ten večer vyřadili Jágrův dres číslo 68 a město vyhlásilo 18. únor Dnem Jaromíra Jágra. V projevu po ceremoniálu Jágr nazval Pittsburgh svým druhým domovem. Pak se vrátil do Upper St. Clair a na instagramovém live řekl, že dům původně chtěl vyklidit a prodat, ale změnil názor. Silnou roli prý sehrála jeho matka, která ho do domu doprovázela a emotivně reagovala na to, co tam po letech viděla.

Jenže vzápětí dodal větu, která celý plán odložila: „Nejdřív musím vyřešit všechno tady v Kladně.“

Od té doby se dvě věci pohnuly. V lednu 2025 Jágr prodal 80 procent Rytířů Kladno a zůstal menšinovým vlastníkem. A v březnu 2026 pro NHL.com řekl, že není oficiálně v důchodu, ale další hraní mu už nedává smysl; v sezoně 2025/26 nastoupil jen do šesti zápasů, naposledy 21. prosince 2025. Poprvé od roku 1990 nemá na krku ani klub, ani aktivní kariéru.

Muzeum, nebo jen nápad?

K srpnu 2026 neexistuje veřejný harmonogram přestavby, stavební povolení, oznámený partner projektu ani režim vstupu. Jágr vtipkoval, že by domem mohla provázet jeho matka. To je zatím všechno.

Zároveň ale jeho záměr není ve vzduchoprázdnu. Penguins od sezony 2025/26 budují vlastní klubovou Síň slávy s fyzickým prostorem v PPG Paints Arena a Jágr patří mezi jména, která mají být uvedena v příštích dvou letech. To je institucionální paměť, oficiální, klubová, kurátorovaná. Jágrův dům by byl něco jiného: autorský, osobní prostor, kde si sám rozhoduje, co a jak ukázat.

V hokejovém světě to není úplně bez precedentu. Bobby Orr má veřejnou Síň slávy v rodném Parry Sound, plnohodnotnou instituci s vlastním programem. Na opačném konci spektra stojí Frank Mahovlich, jehož suterén v Torontu funguje jako soukromá domácí „síňka“ plná dresů a medailí. Jágrův plán sedí někam mezi: přesahuje soukromou sbírku, ale zatím nedorostl do institucionálního rámce. A pokud by muzeum zůstalo v rezidenční čtvrti, realisticky by šlo spíš o objednané prohlídky než o každodenní provoz.

Odkaz mimo instituci

Nejzajímavější na celém příběhu není dům ani trofeje. Je to rozhodnutí, které Jágr udělal už v roce 2001, aniž o tom tehdy přemýšlel jako o strategii: nechal pittsburghskou část svého odkazu v Pittsburghu, ale mimo dosah klubu. Penguins mu mohou vyřadit dres, uvést ho do síně slávy, pojmenovat po něm chodbu v aréně. Ale pět Art Ross Trophy nad krbem v Upper St. Clair patří jemu. A jednou možná i veřejnosti, až se rozhodne otevřít dveře.