Ministerstvo kultury odmítlo dosavadní výškovou variantu stadionu Za Lužánkami. Tribuny o výšce 37 metrů by podle úřadu narušily chráněné pohledy na brněnskou vedutu.
Čtvrt století čekání fanoušků Zbrojovky na návrat do Lužánek právě dostalo další ránu. Nikoli smrtelnou, ale bolestivou: odbor památkové péče Ministerstva kultury dal najevo, že dosud veřejně prezentovaná varianta stadionu s tribunami vysokými 37 metrů je nepřijatelná. Problém nejsou Lužánky jako místo pro fotbal. Problém je, jak vysoko by se nad ně nový stadion zvedl, a co by z brněnského panoramatu zakryl.
Tři pohledy, které stadion nesmí zničit
Brněnský radní pro sport Tomáš Aberl veřejně pojmenoval tři konkrétní místa, z nichž by 37metrové tribuny zasáhly do chráněné siluety města. Prvním je arboretum nad stadionem, odtud by stavba podle jeho výkladu zabrala velkou část výhledu na vedutu. Druhým je pohled ze Sadové, třetím pak výhled z hradu Špilberk.
Ministerstvo tedy neříká „stadion tu nechceme“. Říká „stadion v této výšce tu nechceme“. Rozdíl je zásadní. Spor se přesunul od otázky „zda“ k otázce „jak“. Město s klubem teď hledají kompromis někde v pásmu 28 až 34 metrů. Právě dolní hranice tohoto rozpětí odpovídá oněm devíti metrům dolů, jde ale o nejtvrdší z uvažovaných variant, nikoli o definitivně schválený limit.
Co znamená každý metr dolů
Varianta kolem 34 metrů vypadá na první pohled jako snesitelná korekce. Londýnský Tottenham Hotspur Stadium, jedna z nejmodernějších arén v Evropě, má boční tribuny vysoké 33 až 34 metrů a nejvyšší severní tribunu 35,5 metru. Polská Arena Zabrze pro bezmála 28 300 diváků funguje se střešním maximem 31,5 metru. Třicet čtyři metrů tedy není anomálie, je to pásmo, v němž se moderní stadiony běžně pohybují.
Jenže 28 metrů je jiný příběh. Oproti původním 37 metrům jde o snížení o téměř čtvrtinu. Tak razantní zásah by podle nás pravděpodobně znamenal:
- plošší nebo jinak vrstvené hlediště,
- tlak na přeskupení VIP a komerčních prostor,
- možné ohrožení ambice splnit nejpřísnější kritéria UEFA elite při kapacitě 30 000 míst.
Novou kapacitní studii pro snížené varianty ale město ani klub dosud nezveřejnily. Přesný dopad na počet sedaček a vnitřní skladbu stadionu tak zatím nelze ověřit.
Spor o metry i o miliony
Výška tribun není jediná brzda. Souběžně běží spor o cenu pozemků, které má město Zbrojovce prodat. Městský znalecký posudek ocenil areál zhruba na 420 milionů korun, klubový na 207 milionů. Rozdíl činí 213 milionů, téměř dvojnásobek nižší varianty. Město proto nechalo vypracovat revizní znalecký posudek, jehož výsledky se očekávají kolem 19. srpna 2026.
Dokud není jasná ani cena pozemků, ani povolená výška, nelze uzavřít klíčovou smluvní a povolovací část projektu. Celý model přitom stojí na koncesi: náklady na projekt, výstavbu i provoz má nést vybraný koncesionář, nikoli město. Ale koncesionář potřebuje vědět, co vlastně staví, a za kolik kupuje zem pod tím.
Čekání trvá od roku 2001
Zbrojovka opustila Lužánky na přelomu tisíciletí a od té doby hraje na Srbské. Starší územní řízení k modernizaci stadionu, zahájené v lednu 2018, je přerušeno do 31. prosince 2026. Projektová dokumentace zůstává ve stupni pro územní rozhodnutí. I při okamžité politické shodě by zahájení stavby ještě letos nedávalo smysl.
Podle vyjádření Mynáře neexistuje jedno tvrdé měřítko, které by řeklo „přesně tolik metrů ano, o centimetr víc ne“, posouzení je do značné míry subjektivní. Právě v tom spočívá jádro celého konfliktu: právo je teď spíš na straně ministerstva, které chrání vedutu. Uživatelská ambice je na straně klubu, který chce moderní třicetitisícovou arénu.
Fanoušci Zbrojovky čekají pětadvacet let. Každý metr, o který se tribuny sníží, je přibližuje k reálnému stadionu, a zároveň vzdaluje od toho vysněného.
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 8556
Hokej
|
PŘEČTENÍ: 9943
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 4073
