Polák Sebastian Karaś přeplaval Baltské moře jako první člověk v historii. Trasa měřila 160 km a trvala 22 hodin

Příběh prvního dokončeného přeplavání Baltského moře nese jiné jméno, než jaké koluje titulky, a výrazně jiný čas. Primární zdroje k výkonu z léta 2026, oficiální web projektu Ultra Baltic Swim i sbírková stránka nadace Cancer Fighters, identifikují plavce jako Bartłomieje „Bartka“ Kubkowského, autora celého projektu, který mu věnoval posledních pět let života. A místo 22 hodin strávil ve studené brakické vodě mezi švédským Kåsebergem a polským Dziwnówem více než 56 hodin bez spánku, bez odpočinku, bez jediného dotyku eskortní lodě. Údaj 22 hodin se v dostupných primárních zdrojích k letošnímu výkonu nepodařilo doložit.

Pět let, pět pokusů, jeden cíl

Kubkowski neuspěl čtyřikrát za sebou. V roce 2022 vzdal po 115 kilometrech a 32 hodinách. O rok později se dostal na 117 kilometrů za 40 hodin. Rok 2024 přinesl nejkratší pokus: 72 kilometrů za 19 hodin. A pak přišel rok 2025, ten nejkrutější.

Loni uplaval 159 kilometrů. Strávil ve vodě 53 hodin. Do cíle zbývalo pouhých 11 kilometrů, když ztratil vědomí. Tým ho musel vytáhnout z vody.

Schick za miliardu a půl, Rosický za 630 milionů. Ceny českých fotbalistů po přepočtu inflací zamíchaly žebříčkem

SportyŽivě.cz

Právě teď

Letošní pokus od začátku komunikoval jako „poslední tanec“. Buď to vyjde, nebo projekt skončí. Vyšlo to. 3. srpna 2026 vstoupil na pláž v Dziwnówě a stal se prvním člověkem, který prokazatelně dokončil celou trasu přes Baltské moře.

Proč je Balt tak extrémní soupeř

Lamanšský průliv, zlatý standard dálkového plavání, měří podle oficiálních ratifikačních orgánů 33,5 kilometru. Kubkowského baltská trasa je zhruba 160 kilometrů, téměř pětkrát delší. Jenže samotná vzdálenost je jen začátek.

Balt je podle HELCOM jedno z největších brakických moří na světě, relativně izolované, s pomalou výměnou vody a specifickými fyzikálními podmínkami. Pro plavce to znamená:

• Chlad – teplota vody v otevřeném Baltu i v létě klesá výrazně pod komfortní hranici pro vícedenní pobyt.
• Proměnlivé proudy a vlny – navigace po desítky hodin vyžaduje neustálou korekci kurzu.
• Délka zátěže – přes 56 hodin bez spánku a odpočinku, s jídlem a pitím podávaným výhradně z eskortní lodě.

Že nejde o marketingovou nadsázku, dokázal už loňský kolaps. Po 53 hodinách ve vodě přišla ztráta vědomí. Letos Kubkowského tým zahrnoval mentálního kouče, silového trenéra, fyzioterapeuta i dietologa. Co přesně změnili v taktice oproti předchozím čtyřem pokusům, primární zdroje nerozebírají. Výsledek ale mluví sám.

„První v historii“ – co to přesně znamená

Kubkowski nebyl první, kdo se o přeplavání Baltu pokusil. Byl první, kdo trasu dokončil. Důležitý kontext nabízí případ polské plavkyně Karoliny Szczepaniakové: její ratifikační report WOWSA z roku 2025 uvádí 142,4 kilometru za 57 hodin, ale pokus nebyl ratifikován, protože nedosáhla deklarovaného cíle. Změna počasí a problémy na lodi ji zastavily.

U samotného Kubkowského výkonu je třeba rozlišovat mezi tím, co je doložené, a tím, co zatím chybí. Sbírková stránka Cancer Fighters označuje výzvu jako „ověřenou“. Samostatný veřejný ratifikační report od mezinárodní autority, jako je WOWSA, se ale v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat. Podle obecně používaných pravidel WOWSA se pro ratifikaci podobných přeplaveb vyžaduje předem deklarovaná trasa, nezávislý pozorovatel, dodržení pravidel bez podpůrného kontaktu a zařazení do kategorie s asistencí nebo bez ní. Kubkowského projekt deklaruje pravidla konzistentní s tímto rámcem: žádný dotyk lodě, žádný spánek, žádný odpočinek. Formální ratifikace ale může přijít až dodatečně.

Charita jako druhý motor

Celý projekt od začátku sloužil i jako sbírka pro nadaci Cancer Fighters, která podporuje dospělé onkologické pacienty. Po dokončení přeplavby sbírka pokračovala, termín uzavření byl stanoven na 5. srpna 2026. Stránka výzvy evidovala více než 13 tisíc jednotlivých příspěvků. Přesnou vybranou částku primární zdroje v okamžiku doplavání nezobrazovaly.

Kubkowski k charitativní rovině přidává i osobní symboliku. V lednu 2025 v koszalinském bazénu uplaval za 24 hodin 103,58 kilometru a podle oficiálního webu města Koszalin tím překonal dosavadní světový rekord Maartena van der Weijdena. Pět let věnovaných jednomu projektu, bazénový rekord, čtyři selhání a jeden kolaps s bezvědomím, to všechno vedlo k jedinému srpnovému ránu na pláži v Dziwnówě.

Co zůstává otevřené

Délka trasy kolísá i ve vlastních materiálech projektu: projektový web mluví o „okolo 160 km“, sbírková stránka před pokusem uváděla „okolo 170 km“ a po doplavání „přes 150 km“. Redakčně nejpoctivější je pracovat s přibližnou hodnotou 160 kilometrů a nepředstírat přesnost, kterou ani sám tým nedeklaruje.

Kubkowski vstoupil na břeh po více než 56 hodinách v moři, na pátý pokus, rok po tom, co ho z téhož moře vytahovali v bezvědomí. Ať už formální ratifikace přijde odkudkoli, tohle je příběh, který nepotřebuje zkratky.