Lavina na Broad Peaku zasypala expedici Nimse Purji

Lavina na Broad Peaku zasypala expedici Nimse Purji, držitele rekordu ve zdolání 14 osmitisícovek za 189 dní

Deset horolezců včetně Nirmala „Nimse“ Purji zahynulo pod lavinou na Broad Peaku. Z celé skupiny nikdo nepřežil.

i Zdroj fotografie: Iamthanes/ Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0
                   

Ve čtvrtek 30. července 2026 smetla lavina na pákistánské osmitisícovce Broad Peak celou desetičlennou expedici vedenou mužem, který před sedmi lety šokoval horolezecký svět tím, že zdolal všech čtrnáct osmitisícovek za 189 dní. V sobotu 1. srpna jeho společnost Elite Exped potvrdila, že všech deset členů výpravy je mrtvých. O den později, v neděli 2. srpna, identifikoval Alpine Club of Pakistan mezi nalezenými těly i samotného Purju. Hora, kterou komerční horolezectví prodává jako jednu z „lehčích“ osmitisícovek, ukázala, že slovo „lehčí“ v himálajské terminologii nikdy neznamenalo bezpečný.

Muž, který zkrátil osm let na šest měsíců

Nirmal Purja se narodil v Nepálu, prošel britskými Gurkhy a speciálními silami a v roce 2019 spustil projekt, který sám nazval Project Possible. Cíl zněl absurdně: vystoupit na všech čtrnáct osmitisícovek za jednu sezonu. Předchozí rekord držel jihokorejský horolezec Kim Čchang-ho, necelých osm let. Purja to stihl za 6 měsíců a 6 dní, tedy 189 dní. Podle Guinness World Records šlo o časový šok pro celý obor, byť s důležitou poznámkou: Purja při sérii používal doplňkový kyslík, zatímco Kim lezl bez něj.

Z bývalého vojáka se stal mediální tvář vysokohorského byznysu. Ještě 30. června 2026, přesně měsíc před svou smrtí, veřejně označoval Pákistán za jednu z nejlepších světových destinací pro vysokohorské lezení. V Česku není vzdáleným jménem: Klára Kolouchová na svém webu přímo zmiňuje Nimse a jeho tým jako klíčovou oporu při svém výstupu na K2 v roce 2019. Forbes Česko pak Purjův podíl na jejím úspěchu popsal jako zásadní.

Co se stalo na Broad Peaku

Časová osa události je krátká a krutá:

  • Čtvrtek 30. července – lavina zasáhla desetičlennou skupinu ve velkých výškách na Broad Peaku. Přesný mechanismus pádu laviny ani jeho spouštěč dosud nebyly veřejně analyzovány.
  • Pátek 31. července – sobota 1. srpna – záchranné operace komplikovalo špatné počasí, které omezovalo nasazení vrtulníků. Pákistán v horách standardně nasazuje armádní leteckou techniku a pozemní týmy, ale výška a povětrnostní podmínky lety opakovaně znemožnily.
  • Sobota 1. srpna – Elite Exped potvrdila smrt všech deseti členů výpravy.
  • Neděle 2. srpna – nalezena čtyři těla včetně Purjova. Identifikaci provedl Alpine Club of Pakistan.

Příčina laviny zatím nebyla oficiálně rozebrána. Bezpečné je říct, že šlo o objektivní horské riziko, tedy o nebezpečí, které horolezec nemůže svým rozhodnutím eliminovat, jen snížit pravděpodobnost, že se mu vystaví.

Proč ani zkušenost neznamená imunitu

Broad Peak měří 8 051 metrů a je dvanáctou nejvyšší horou světa. V komerčním horolezectví bývá nabízen jako vstupní osmitisícovka nebo příprava na K2. Elite Exped u něj uváděla 46denní expediční program. Právě tato pověst „dostupnosti“ může vytvářet falešný pocit bezpečí.

Mezinárodní horolezecká organizace UIAA popisuje zónu nad přibližně 7 500 metrů jako prostor, kde lidský organismus přestává aklimatizovat a směřuje k rychlému úpadku. American Alpine Club doplňuje, že u lavinových nehod zabíjí primárně asfyxie a trauma, často dřív, než může kdokoli zasáhnout. Časové okno pro záchranu se v takové výšce dramaticky zužuje. Vrtulníky operují na hraně svých možností, záchranáři se pohybují extrémně pomalu, a pokud počasí lety zablokuje, jako se stalo tentokrát, zbývá jen čekání.

Jan Trávníček, český himálajský horolezec, v rozhovoru pro Český rozhlas zdůraznil, že sen o vrcholu nelze klientům garantovat a bez zkušeností „nemají šanci se tam sami vyhrabat“. Reinhold Messner, legenda oboru, to kdysi shrnul ještě ostřeji: „Hora bez nebezpečí je atrapa.“ Riziko není chyba systému. Je to podstata.

Pravidla existují, všemocná nejsou

V Gilgit-Baltistánu, kde Broad Peak leží, už dnes platí regulační rámec pro expedice: licencovaní průvodci, povolení přes Alpine Club of Pakistan nebo licencovaného organizátora a povinné pojištění vrtulníkové záchrany ve výši 500 dolarů na osobu, tedy zhruba 11 500 korun. Institucionálně zajišťuje mimořádné události včetně lavinových katastrof služba Rescue 1122. Pákistán má nástroje, ale tato tragédie ukázala jejich praktický strop. Když lavina smete celou skupinu ve výšce přes osm tisíc metrů a počasí na dva dny zablokuje vrtulníky, žádný regulační rámec nezachrání životy.

Zda po tragédii přijdou přísnější pravidla, zatím žádný pákistánský úřad neoznámil. Horolezecká sezona v Karakoramu běží typicky od června do poloviny srpna a další expedice jsou na horách právě teď.

Purja zvládl čtrnáct osmitisícovek za 189 dní. Na patnácté ho zastavila lavina, proti které žádný rekord nepomůže.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jan Šusta

Zobrazit další články