Nosková se ptá: Proč jsem tam já? Zahraniční web ji bez souhlasu spojil s trans kauzou v tenise

Devět dní po životním triumfu na trávě All England Clubu se Linda Nosková probudila do role, o kterou nestála. Americký web Outsports 20. července publikoval článek o nové politice WTA, která od následujícího dne zavádí povinný genetický screening všech hráček. Hlavní vizuál? Velkoformátová fotografie jednadvacetileté Češky. Pod postem na Instagramu se podle sekundárních citací zahraničních tenisových serverů objevila její stručná reakce ve smyslu „Proč jsem tam já?“ Odpověď, kterou dostala, je přinejmenším nedostatečná.

Jedna fotka, tisíc otázek

Článek autorky Karleigh Webbové na Outsports nesl titulek o zákazu trans žen na grandslamových turnajích. V textu samotném figurovala Nosková v popisku fotografie jako příklad hráčky, která bude muset novým testem projít. Jenže na sociálních sítích se sdílejí náhledy, ne celé články. A náhled říkal jediné: tvář Noskové vedle slov „ban trans women“.

Část publika si spojení vyložila přímočaře. V komentářích se začala objevovat otázka, zda je Nosková transgender. Není. Žádný veřejně dostupný zdroj nic takového nenaznačuje. Tenisový server Ubitennis to výslovně uvádí a celou situaci popisuje jako důsledek nešťastné redakční volby ilustračního snímku.

Spoluzakladatel Outsports Cyd Zeigler v e-mailu pro Ubitennis vysvětlil, že Nosková byla vybrána proto, že „je součástí tour“ a test se týká všech hráček WTA. Omluvu jsme v dostupných zdrojích nedohledali. Místo ní zazněla obhajoba redakční logiky: článek je o celém okruhu, ne o jedné tenistce. Logika, která ignoruje, jak funguje vizuální komunikace na sociálních sítích.

Co WTA skutečně zavedla

Nová pravidla WTA, účinná od 21. července 2026, představují zásadní obrat. Ještě v říjnu 2024 politika organizace výslovně počítala s účastí trans hráček a sportovkyň s odlišnostmi pohlavního vývoje (DSD) za stanovených podmínek. Aktualizovaná verze přešla na biologicko-sexové vymezení prostřednictvím screeningu genu SRY.

Klíčové body nové politiky WTA:

• Jednorázový test – každá hráčka podstoupí screening jednou za kariéru, při negativním výsledku se neopakuje.
• Metoda – stěr z tváře, sliny nebo krev; výsledky jdou přímo k medicínskému manažerovi WTA.
• Pozitivní nález SRY – znamená okamžitou ztrátu způsobilosti do dalšího medicínského posouzení.
• Výjimky – úzce definované pro případy CAIS nebo vybrané DSD bez fyziologických účinků mužské puberty.
• Odmítnutí testu – vede ke ztrátě způsobilosti, možné je i předběžné suspendování.

WTA zároveň může uznat výsledky screeningu provedeného jinou sportovní organizací. Prakticky to otevírá cestu ke sdílení dat o způsobilosti napříč strukturami.

Pro kontext: samotný Outsports v článku uvádí, že na současném okruhu WTA nejsou známy žádné aktivní trans hráčky. Poslední veřejně doložený případ trans tenistky na profesionální úrovni je Renée Richardsová na US Open 1981. Nové pravidlo tak nereaguje na konkrétní hráčku, ale nastavuje preventivní režim.

Věda říká: jeden gen nestačí

Právě spolehlivost zvoleného testu je přitom předmětem vědecké debaty. Andrew Sinclair, australský genetik, který gen SRY v roce 1990 identifikoval, řekl pro ABC News, že samotný SRY test není spolehlivým nástrojem pro určení biologického pohlaví ve sportu. Gen sám o sobě neříká, zda se vyvinula varlata, zda tělo produkuje testosteron, ani zda ho využívá. Jedinci s chromozomy XY mohou mít plně ženský fenotyp, a naopak.

Srovnání s dalšími tenisovými organizacemi ukazuje odlišné přístupy. ATP nemá žádný plošný SRY screening; řeší pouze účast trans mužů na mužském okruhu, případně s terapeutickou výjimkou pro testosteron. ITF od ledna 2025 pracuje s individuálním posouzením každého případu lékařským panelem, nikoli s univerzálním genetickým testem pro všechny ženy.

Když se z ilustrace stane nálepka

Případ Noskové není v tenise úplně ojedinělý svou mechanikou, i když srovnatelný precedens na úrovni seriózního sportovního média chybí. V roce 2024 se na sociálních sítích šířil virální fake o Venus Williamsové, která údajně vzdala zápas proti trans soupeřce. PolitiFact doložil, že jedna z vyobrazených žen byla ve skutečnosti Amélie Mauresmo. Mechanismus je podobný: fotografie sportovkyně vytržená z kontextu a zasazená do narativu o transgender sportovcích.

Rozdíl je v tom, že tentokrát nešlo o anonymní facebookový hoax, ale o redakční rozhodnutí etablovaného amerického webu zaměřeného na LGBTQ+ sport. A právě proto je dopad citelnější. Nosková se devět dní po wimbledonském titulu, nejmladší šampionka turnaje za patnáct let, kariérní maximum na sedmém místě žebříčku, musela veřejně ptát, proč je její tvář u článku, se kterým nemá nic společného.

V českém mediálním prostoru zatím téma nepřerostlo hlavní příběh jejího triumfu. Rozhovor pro ČT sport z 23. července se točí kolem titulů a soukromí, ne kolem trans kauzy. Právní kroky Noskové ani jejího týmu nejsou k 24. červenci 2026 veřejně známy.

Jedna ilustrační fotka dokázala z wimbledonské šampionky udělat nechtěnou tvář kulturně-politického sporu na jiném kontinentu. Nosková položila správnou otázku. Odpověď, kterou zatím dostala, za odpověď nestojí.