Miroslav Koubek odešel z pozice reprezentačního trenéra 29. června 2026. Oficiálně po dohodě. Karel Poborský to čte jinak, jako důsledek signálů, které hráči vysílali celý turnaj.
Čtyři dny před Koubkovým koncem Česko prohrálo 0:3 s Mexikem a na mistrovství světa skončilo. Poborský, který turnaj sledoval jako expert České televize, nečekal ani den. Před kamerou řekl, že šampionát „svlékl český fotbal donaha“, že taktická stránka nebyla dobrá, sestava se pořád hledala a že je potřeba změna. Ale nejzajímavější nebyl jeho vlastní verdikt. Bylo to, jak četl výroky samotných hráčů, ne to, co řekli nahlas, ale co naznačili mezi řádky.
Co hráči říkali a co tím mysleli
Po úvodní porážce s Jižní Koreou 12. června se před mikrofony postavili Ladislav Krejčí, Tomáš Souček i Pavel Šulc. Nikdo z nich Koubka přímo nekritizoval. Krejčí ale mluvil o tom, že se tým „ještě pořád sžívá s taktikou“. Šulc popsal dlouhé pasáže, kdy mužstvo běhalo bez míče, a po jeho zisku bylo zadýchané. Souček vyzval k větší odvaze.
Jednotlivě? Běžné pozápasové hodnocení. V součtu? Obraz týmu, který svému hernímu plánu nevěří.
Ještě výmluvnější byl moment po remíze s Jihoafrickou republikou 20. června. Krejčí v rozhovoru naznačil problém s fyzickým stavem mužstva, ale nedořekl ho. Poborský to na ČT sport komentoval slovy, že „nevíme, co přesně myslel, na plnou pusu to neřekl“. Právě tady se rodil motiv čtení mezi řádky, televizní expert veřejně dekódoval to, co kapitán záměrně nechal nedopovězené.
Krejčího zápisník po příletu
Nejsilnější signál přišel 27. června, dva dny po vyřazení. Krejčí po návratu z mistrovství světa vytáhl zápisník a před novináři přečetl připravené vyjádření. Klíčová věta: „Zklamání z našeho fungování zažívám už déle.“ Ne z jednoho zápasu, ne z turnaje, déle.
Šlo o promyšlený, nikoli spontánní výrok. Kapitán si ho napsal předem, což naznačuje, že věděl, jakou váhu ponese. Přímý útok na trenéra v něm nezazněl. Ale slovo „fungování“ v kontextu reprezentace míří na systém, na přípravu, taktiku, komunikaci. Na všechno, za co odpovídá realizační tým.
Oficiální verze versus Poborského čtení
FAČR oznámila Koubkův odchod 29. června. Podle stanoviska trenér sám nabídl svou pozici předsedovi Davidu Trundovi, ten ji po osobním jednání přijal. Svaz poděkoval za splněný cíl, postup na šampionát, a celý text držel smířlivý, institucionální tón. Koubek sám zmínil, že k rozhodnutí přispěla i „mediální kampaň“ založená na „polopravdách a fabulacích“.
Poborského interpretace je ostřejší. Podle něj nejde jen o výsledkový neúspěch, ale o erozi důvěry v trenérský model, kterou hráči dávali najevo celý turnaj, jen ne na plnou pusu. Varoval také před opakováním „bezvládí“, které zažil český fotbal po odchodu Ivana Haška, Koubkova předchůdce, a před dalším „dlouhým a kostrbatým“ hledáním nástupce.
Důležité je, co z veřejných zdrojů nevyplývá: otevřená vzpoura. Žádný hráč nepředstoupil s požadavkem na Koubkovo odvolání. Šlo o něco subtilnějšího, sérii náznaků, které jednotlivě vypadají jako běžná frustrace z prohry, ale dohromady skládají obraz mužstva, které ztratilo víru v herní směr.
Léto bez trenéra, podzim s Chorvatskem a Anglií
K 30. červnu 2026 FAČR nového kouče nejmenovala. Koubek ve svém vyjádření popřál „nástupci“ hodně štěstí, ale žádné jméno nepadlo. Mezitím se tým začal rozpadat i personálně: 25. června ukončil reprezentační kariéru Patrik Schick, o den později Tomáš Holeš.
Nejbližší soutěžní zápasy přitom čekají už 26. září doma proti Chorvatsku a 29. září proti Anglii v Lize národů. Nový trenér bude mít na přípravu necelé tři měsíce, a k dispozici tým, který prošel turnajovým zklamáním a přišel o dva zkušené hráče.
Podle nás právě tohle je skutečný důsledek Koubkova konce. Ne samotná výměna na lavičce, ale zhuštěný přerod, který se musí odehrát přes léto. Krejčího slova o „fungování“ zněla jako kritika minulosti. Ve skutečnosti jsou zadáním pro budoucnost.
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 6864
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 11866
