Michael Krmenčík po vypršení smlouvy ve Slovácku končí s profesionálním fotbalem. Hlavní důvod? Tělo, které už nechce, a hlava, která přestala hledat důvod pokračovat.
Rozhodnutí nezaznělo jako blesk z čistého nebe. Krmenčík už na podzim 2024 v rozhovoru pro iSport přiznal, že si v jednu chvíli říkal, jestli chce ještě vůbec hrát fotbal. Tehdy ho přemluvila manželka, okolí, zbytky odhodlání. Jenže poslední sezona ve Slovácku, 29 ligových startů bez jediného gólu, ukázala, že motivace nevydrží donekonečna. Když mu 30. června 2026 vypršela smlouva, nový klub už nehledal. „Chybí mi motivace,“ shrnul stručně důvod, proč věší kopačky na hřebík.
Kolena, která diktovala tempo
Zdravotní problémy provázely Krmenčíka celou druhou polovinu kariéry. Nejzávažnější záznam v historii zranění na Livesportu je zranění kolena od října 2018 do června 2019, téměř osm měsíců mimo hru v nejproduktivnějším období jeho plzeňské éry. Další zdravotní výpadky přišly v letech 2021, 2022 i 2025. Opakované operace kolen postupně ukrajovaly z fyzické kapacity, která dělala z Krmenčíka nebezpečného útočníka: sílu v soubojích, výbušnost v šestnáctce, schopnost přetlačit stopera.
Ve třiatřiceti letech už nešlo o to, jestli ještě může hrát. Šlo o to, jestli to ještě chce dělat za cenu neustálého boje s vlastním tělem.
Plzeňský vrchol jako definice kariéry
Když Krmenčík na klubovém webu Slovácka bilancoval svou dráhu, nemluvil o posledních měsících v Uherském Hradišti. Mluvil o Plzni. Tituly s Viktorkou, skupinu Ligy mistrů a korunu krále střelců za sezonu 2017/18, kdy nasázel šestnáct ligových branek, označil za něco, na co bude vzpomínat do konce života.
Náš součet jeho prvoligových sezon dává 194 zápasů a 61 gólů v české nejvyšší soutěži. Čísla, která ho řadí k výrazným útočníkům své generace, byť ne na absolutní historický vrchol. V historickém žebříčku střelců Chance Ligy na Transfermarktu začíná první pětadvacítka nad hranicí 67 branek. K tomu dva belgické tituly s Bruggami, řecký pohár s PAOKem a vítězný gól ve finále proti Olympiakosu. Zahraniční štace ho podle vlastních slov posunuly lidsky i fotbalově, ale český fotbal vždy popisoval jako důraznější, tvrdší a taktičtější, a dodával, že mu to vyhovuje.
Návrat do Česka jako rodinné rozhodnutí
Příchod do Slovácka v roce 2024 nebyl jen sportovní krok. Krmenčík otevřeně mluvil o tom, že po letech v Bruggách, Soluni a Indonésii chtěl s rodinou klid, menší město, méně aut. Přestup silně ovlivnil Milan Petržela, s manželkou se shodli, že návrat do Česka dává smysl. Uherské Hradiště mělo být místem, kde si fotbal ještě užije a zároveň začne budovat život po kariéře.
Ten plán už běží. Už na podzim 2024 prozradil, že má s agentem Danielem Smejkalem domluvenou spolupráci na práci spojené s fotbalem, ne na lavičce, ale v byznysovém zázemí hry.
Slovácko už staví dál
Klub na odchod zkušeného útočníka reagoval rychle. Už 17. června zkoušel v přípravě Filipa Horského ze Slavie, o devět dní později oficiálně představil Davida Puškáče se smlouvou do léta 2028. Krmenčíkův konec navíc zapadá do širší generační obměny: Vlastimil Daníček po konci hráčské kariéry rozšířil realizační tým A-mužstva, Tomáš Fryšták se přesunul k trenérské roli u brankářů. Nejde o izolovaný odchod jednoho hráče, ale o přestavbu.
Šedesát jedna ligových gólů, tituly doma i venku a skupina Ligy mistrů, to je bilance, kterou si Krmenčík odnáší. Poslední sezona bez gólu ji nezmaže. Spíš potvrzuje, že odešel ve chvíli, kdy už nemělo smysl čekat na další.
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 6357
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 9213
