Jeden bod, skóre 2:6 a poslední místo ve skupině, kterou mělo Česko projít. Bývalý reprezentant Jan Morávek zkritizoval výkony nároďáku na MS.
Když se 25. června 2026 rozsvítil konečný stav 0:3 proti Mexiku, česká výprava na mistrovství světa oficiálně skončila. Bez výhry, s jedinou remízou a s bilancí, která by bolela i v těžší skupině. Jenže skupina A patřila k těm schůdnějším, a právě to dělá z Morávkových slov víc než pozápasovou frustraci. Bývalý bundesligový záložník, dnes skaut FC Augsburg a expert Livesport Zpráv, v podcastu Livesport Daily den po vyřazení řekl nahlas to, co si řada fanoušků teprve začíná připouštět: český fotbal nemá odkud čerpat a zlepšení je v nedohlednu.
Jeden bod ze tří zápasů, a ani ten nestačil
Česko se na světový šampionát dostalo poprvé po dvaceti letech, navíc v rozšířeném formátu 48 týmů, který kvalifikaci usnadnil. O to víc zamrzelo, jak rychle sen skončil. Jižní Korea vyhrála úvodní duel 2:1, remíza 1:1 s Jihoafrickou republikou, papírově nejslabším soupeřem skupiny, vzala poslední zbytky optimismu a závěrečný debakl s Mexikem 0:3 už jen potvrdil trend. Mexiko skupinu ovládlo s devíti body, JAR posbírala čtyři, Korea tři. Česko zůstalo na dně s jediným bodem.
Právě zápas s JAR je v Morávkově argumentaci klíčový. Proti soupeři, přes kterého měl český tým přejít, nedokázal vyhrát. A nedokázal to nikoli kvůli smůle nebo rozhodčímu, ale kvůli tomu, co Morávek pojmenovává jako chronický deficit: ztráta v soubojích jeden na jednoho a neschopnost pracovat s míčem ve vysoké rychlosti.
„Nemáme kde brát“ – diagnóza, ne výkřik
Morávkova kritika by šla snadno odbýt jako emoce po vypadnutí. Jenže on totéž říkal už před turnajem. V autorském textu pro Livesport Zprávy z 20. května psal o malé šířce kádru a výslovně použil větu „není kde brát“. Hájil přitom povolání teenagera Huga Sochůrka i na úkor zkušenějších hráčů. Po turnaji se k tomu vrátil ještě ostřeji: Sochůrek nedostal na šampionátu jedinou minutu a Morávek to považuje za symbol toho, jak český fotbal zachází s výjimečnými talenty. „Světu ho ani neukážeme,“ shrnul.
Trenér Miroslav Koubek na oficiálním webu FAČR vysvětlil, proč Sochůrek nenastoupil: zranění Tomáše Součka „vybouchlo“ jedno střídání a přednost dostal zkušenější Alexandr Sojka. Dát mladíkovi dvě tři minuty by prý bylo jen gesto. Slíbil mu šanci v Lize národů. Pro Morávka je to přesně ta „pohodlná cesta“, kterou český fotbal volí opakovaně: místo odvahy dát šanci mladým se sáhne po jistotě, která ovšem na turnaji žádnou jistotu nepřinesla.
Morávek není sám, experti se shodují
Důležité je, že podobný tón zaznívá z více stran. Miroslav Jirkal po porážce s Koreou popsal nekompaktnost týmu, chybějící mezihru přes střední záložníky a převahu nákopů nad kombinací. Pavel Karoch s Petrem Mikolandou ve Studiu MS na Sport.cz zašli ještě dál: podle nich je světový fotbal oproti českému „o dvacet let jinde“ a Česko nezachytává trendy, které předvádějí i menší fotbalové země.
Morávek se od ostatních kritiků liší v jednom podstatném ohledu. Nerozebírá jen taktiku nebo jednotlivé zápasy, posouvá problém k systému a k budoucnosti. Říká, že v posledních měsících viděl mládežnické reprezentace a „žádné velké změny nečeká“. Chybí mu totéž co u áčka: technika, odvaha, kreativita. A pokud se nic nezmění v přístupu od mládeže, nemá podle něj smysl čekat, že příští kvalifikační cyklus dopadne lépe.
Co by se muselo změnit
Z Morávkových výstupů za poslední měsíce se dají vyčíst čtyři linie toho, co český fotbal potřebuje:
- Lepší práce s míčem a souboje jeden na jednoho už od mládežnických kategorií.
- Dřívější a odvážnější zapojování talentů typu Sochůrka do seniorského fotbalu.
- Zvýšení „hernosti“, méně nákopů, víc kombinace, technicky konkurenceschopnější výběr hráčů.
- Větší ochota vedení jít do systémových změn, včetně varianty zahraničního trenéra.
Koubek po vyřazení konec neavizoval. Mluví o pokračování procesu a inovaci personálního obsazení. Otázka je, jestli proces, který na turnaji přinesl jeden bod ze tří zápasů, stačí inovovat, nebo jestli potřebuje zásadnější zásah.
Česko se na mistrovství světa vrátilo po dvou dekádách. Odešlo z něj s bilancí, která podle Morávka není náhoda, ale symptom. Nejbližší prověrkou bude Liga národů a pak kvalifikace na EURO 2028, a pokud má bývalý reprezentant pravdu, ani rozšířené formáty turnajů nebudou záchrannou sítí věčně.
