Šéf Sparty Sivok bije do českého fotbalu. Nikdo tady nechce kombinovat, bojí se vyhazovu

Konec května 2025, Sparta právě odehrála zklamání sezony. Tomáš Rosický leží v nemocnici, sportovní agendu přebírá Tomáš Sivok. Místo diplomatického hodnocení před kamerami klubové televize otevře téma, které přesahuje Letnou: české fotbalové prostředí systematicky odměňuje jistotu a přímočarost. Kdo zkusí kombinovat, riskuje víc než ztrátu míče, riskuje místo. A to platí pro hráče i trenéry. Sivokova diagnóza je zajímavá právě tím, odkud přichází. Nemluví komentátor z televizního studia, ale člověk, který ve Spartě denně řeší kádr, trenéra a každodenní fungování A-týmu. Jeho kritika prostředí je zároveň sebekritikou.

Co přesně Sivok říká, a proč právě teď

Sparťanský manažer v posezonním rozhovoru pro klubové kanály mluvil o potřebě obnovit kádr, vrátit hladovost a jít „evropským stylem“, tedy kombinační cestou, která se nebojí držet míč a hrát po zemi. Zároveň ale přiznal, že česká liga má svá specifika, která nelze ignorovat. Šlo o víc než jen hodnocení jedné sezony. Sparta den předtím oznámila, že Sivok přebírá sportovní oblast po hospitalizovaném Rosickém, a právě v této roli poskytl hodnoticí rozhovor místo sportovního ředitele.

Klíčové je, že Sivok nekritizuje jednoho hráče ani jeden zápas. Mluví o návyku celého prostředí, o tom, že bezpečnější, přímočařejší řešení má v Česku systematicky přednost před odvahou kombinovat. A že tento návyk se reprodukuje od mládeže po dospělý fotbal.

Jsem chudý zpěvák, na dům to není. Matuš poprvé promluvil o majetku o tom, co si případně po rozvodu s Lucinkou rozdělí

VIPživot.cz

6 h

Čísla, která Sivokovi dávají za pravdu

Pocitový dojem o „nefotbalovosti“ české ligy potvrzují data. Analýza Sport.cz s podklady Opty ukázala, že v sezoně 2025/2026 se čtyři z pěti zápasů s nejnižším čistým časem hry mezi deseti nejsledovanějšími evropskými ligami odehrály v Česku. Fanoušek na tribuně i u obrazovky jednoduše dostává méně fotbalu za stejný čas.

Oficiální statistiky Chance Ligy po 28 kolech téže sezony ukazují propastné rozdíly i uvnitř soutěže:

Tři čtyři týmy hrají fotbal, který se blíží evropskému standardu. Zbytek soutěže se pohybuje v pásmu, kde je míč víc ve vzduchu než na zemi. A problém začíná ještě dřív: bakalářská práce Univerzity Karlovy analyzující českou ligu U19 v evropském srovnání zjistila, že čeští dorostenci hráli méně přihrávek, více dlouhých míčů a sváděli více soubojů než jejich zahraniční protějšky. Návyk se buduje od mládežnických kategorií.

Sivok není sám, ale je jediný, kdo za to nese odpovědnost

Podobnou diagnózu vyslovují i další lidé z českého fotbalu. Jan Morávek, bývalý hráč Augsburgu, veřejně popisuje, že česká liga zvýhodňuje tvrdost a souboje a že v těžkých chvílích dostávají prostor trenéři, kteří sáhnou po nakopávání. Roman Skuhravý jde ještě dál: „Hrát fotbal chce v Česku jen pár týmů,“ říká a dodává, že argument „hlavně bojovnost“ se tu poslouchá třicet let.

Jenže Morávek i Skuhravý mluví z pozice komentátorů. Sivok ne. V době svého výroku fakticky řídil sportovní oblast nejambicióznějšího českého klubu. Rozhodoval o posilách, jednal o trenérovi, ovlivňoval denní chod A-týmu. Jeho slova proto nesou jinou váhu, a zároveň jinou míru závazku. Když řeknete, že české prostředí trestá odvahu, a současně v tom prostředí stavíte tým, nemůžete se schovat za obecnou kritiku.

Co z toho plyne pro Spartu, a co pro ligu

Sivok nezůstal jen u slov. Sparta po nepovedené sezoně avizovala konkrétní kroky: omlazení kádru, rozšíření přestupového záběru za hranice českého trhu a hledání trenéra, který bude respektovat celý klub včetně akademie. Návrat Briana Priskeho na lavičku pak potvrdil, že debata o směřování probíhala ještě před jeho jmenováním. A i o rok později, v červnu 2026, Sivok v rozhovoru pro Rádio Impuls znovu pojmenovával charakterové a systémové nedostatky; jeho rétorika se nezměkčila.

Na úrovni celé ligy je dopad jiný. Jeden manažer jednoho klubu celoligový systém nezmění. Ale nastavování agendy funguje: čím víc hlasů z prostředí (ne od novinářů, ale od lidí s exekutivní mocí) pojmenuje stejný problém, tím těžší bude ho ignorovat.

Logika strachu z kombinace je přitom banálně jednoduchá. Ztráta míče po rozehrávce ze středu hřiště je viditelná, personifikovatelná, okamžitě trestatelná. Ztráta po dlouhém míči se rozpustí v chaosu. V prostředí, kde špatný výsledek rychle stojí místo, volí hráč i trenér cestu menšího odporu. A česká liga tu cestu třicet let zpevňuje.

Sivok to ví. A ví taky, že pokud to chce změnit, nestačí o tom mluvit do klubové kamery, musí to dokázat na hřišti. Zatím má slova. Důkaz bude v tom, jak bude Sparta hrát.