Provokace fanoušků. Šéf českého fotbalu Trunda podržel hráče i trenéra Koubka

Závěrečný debakl 0:3 s Mexikem v Dallasu nejenže uzavřel skupinu A, ale otevřel otázku, kterou si český fotbal pokládá po každém velkém neúspěchu: padne trenér, nebo se konečně změní systém? Předseda Fotbalové asociace David Trunda zatím nevolí cestu okamžitého personálního řezu. Místo toho veřejně podržel jak hráče, tak trenéra Miroslava Koubka, a debatu přesměroval k tomu, co šampionát odkryl o stavu celé fotbalové pyramidy. Jenže právě tohle gesto vyvolává stejně silné reakce jako samotné výsledky na hřišti.

Tři zápasy, jeden bod a hořká čísla

Česká skupina vypadala na papíře hratelně. Mexiko, Jižní Afrika, Korea. Žádný z těchto soupeřů nepatří mezi absolutní světovou špičku. Konečná tabulka ale mluví krutě jasně: Mexiko ji ovládlo s devíti body a bez inkasovaného gólu, JAR nasbírala čtyři body, Korea tři. Česko zůstalo na dně s jediným bodem za remízu 1:1 s Jihoafričany.

Srovnání s posledním českým startem na MS v roce 2006 je ještě nepříjemnější. V Německu tehdy národní tým skončil třetí se třemi body a skóre 3:4. Letos? Poslední, jeden bod, 2:6. Výsledkově i tabulkově nejhorší český výkon na světovém šampionátu v historii.

Brankář Kovář zpochybnil nasazení některých spoluhráčů: Každý se musí podívat do zrcadla

SportyŽivě.cz

3 h

Koubek po závěrečném zápase uznal, že tým měl uhrát víc. Zároveň ale mluvil o procesu, o nutnosti inovovat kádr a zlepšit technickou stránku hry. Slova, která po debaklu 0:3 znějí jako slabá útěcha, ale která přesně pojmenovávají deficit, jejž jeden trenérský odchod nevyřeší.

Proč Trunda nesáhl po rychlém řezu

Odvolat trenéra po skupinovém vyřazení je reflexní reakce, kterou český fotbal zná. Trunda ji tentokrát zvolil jinak. Už v lednu, krátce po svém nástupu do čela FAČR, veřejně rámoval Koubka jako „správné řešení“ a opakovaně zdůrazňoval, že prioritou asociace je mládež, trenéři, regiony a infrastruktura. Bezprostředně po vyřazení tuto linku nezměnil.

Má to logiku, i když to fanoušky neuspokojí. Čísla z turnaje ukazují deficit, který přesahuje taktickou přípravu jednoho trenéra. Česko na šampionátu nedokázalo držet míč, vytvářet šance v pohybu ani zvládat tlak soupeře v přechodové fázi. To jsou problémy, které se rodí v mládežnických akademiích a na tréninkových hřištích okresních klubů, ne v kabině reprezentace týden před zápasem.

Podle nás je Trundovo „podržení“ spíš pokus zabránit tomu, aby se strukturální problém českého fotbalu zúžil na jedno jméno na lavičce. Jestli je to odvaha, nebo naivita, ukáže až to, co za slovy skutečně následuje.

Co za slovy stojí, a co zatím chybí

Fér je říct, že mládežnická agenda FAČR tentokrát není jen rétorika. Měsíc před startem MS asociace oznámila partnerství s ČSOB s prvním ročním balíkem 45,5 milionu korun rozděleným do šesti projektů: Můj první gól, Nová generace trenérů, Festival ženského fotbalu, Podpora klubů, FIFA Areny a e-learning pro trenéry. Od dubna běží proměna trenérských licencí FAČR C, UEFA C a UEFA B směrem k evropským standardům. Asociace je zapojená do programu FIFA Talent Development Scheme i pilotního FIFA Academy System.

Jenže 45,5 milionu korun ročně je na celostátní proměnu mládežnického fotbalu kapka. A realistický horizont, kdy se systémová práce s mládeží projeví na úrovni A-týmu, je šest až deset let. Rychlejší efekt v řádu dvou až čtyř let může přijít jedině přes razantnější zapojení hráčů z kategorií U17 až U21, kteří už v systému jsou.

Finanční dopad vyřazení po skupině přitom není katastrofální. Podle rozhodnutí FIFA Council z dubna 2026 dostane každý z 48 účastníků 2,5 milionu dolarů na přípravu a 10 milionů dolarů za kvalifikovanou účast, dohromady přes 300 milionů korun. Vyřazení zavírá cestu k vyšším výkonnostním odměnám, ale základní příjem zůstává. Podle rámcové smlouvy FAČR s LFA navíc 15 procent bonusu za postup na MS směřuje k ligové úrovni, takže domácí kluby z účasti profitují bez ohledu na výsledek ve skupině.

Co šampionát skutečně ukázal

Turnaj v USA a Mexiku odkryl propast mezi tím, kam se český fotbal dostal organizačně (postup po dvaceti letech, dramatická baráž přes Irsko a Dánsko, plné tribuny), a tím, kde je herně. Koubkův tým nedokázal na hřišti přenést energii, která ho protlačila barážovými penaltami.

Trunda teď stojí před volbou, která definuje jeho mandát. Buď mládežnické projekty a trenérské licence zůstanou tiskovými zprávami, nebo se za dva tři roky začnou objevovat hráči, kteří umějí s míčem víc než běhat a bojovat. Jeden bod ze skupiny A jsou tvrdá data. Odpověď na ně ale neleží v otázce, kdo sedí na lavičce, leží na tréninkových hřištích, kam se kamery nedívají.