Česko skončilo na MS 2026 poslední ve skupině s jediným bodem. Záložník Michal Sadílek promluvil o výkonech týmu nezvykle otevřeně.
Porážka 0:3 s Mexikem 25. června zpečetila osud české reprezentace na mistrovství světa. Čtvrté místo ve skupině A, jediný vybojovaný bod, skóre 2:6. Čísla, která nepotřebují komentář, a přesto si ho vzal právě Sadílek. Jeden z mála hráčů, kteří na turnaji odehráli kompletní minutáž, veřejně pojmenoval to, co se v kabině možná říkalo už dřív: tým nedokázal udržet náskok, hrál pod svými možnostmi a z příznivých situací vytěžil minimum.
Co přesně Sadílek řekl
Ještě před rozhodujícím zápasem s Mexikem Sadílek v rozhovoru pro ČT sport otevřeně zhodnotil dosavadní průběh turnaje. Česko v obou předchozích zápasech vedlo, přesto mělo na kontě jediný bod. „Musíme být ještě aktivnější,“ řekl a dodal, že tým si nesmí v hlavě hlídat jen příznivý průběžný výsledek. Žádné diplomatické fráze o „dobrém výkonu s drobnou chybou“. Sadílek mluvil o tom, že mužstvo jako celek selhalo v momentech, kdy mělo zápasy kontrolovat.
Jmenovitě nikoho nepranýřoval, ani brankáře Matěje Kováře, ani konkrétního spoluhráče, ani realizační tým. Tvrdost jeho slov spočívala v něčem jiném: odmítl obvyklou turnajovou rétoriku, ve které se prohra schovává za „bojovnost“ a „snahu“. Místo toho pojmenoval problém přímo, a to nedostatečný výkon celého týmu.
Koubek přidal ještě ostřejší sebekritiku
Sadílek nebyl jediný, kdo po vyřazení zvolil přímou řeč. Trenér Miroslav Koubek ve svém oficiálním hodnocení po zápase s Mexikem přiznal, že výkony v prvních dvou zápasech nebyly dobré a tým měl vytěžit víc než bod. Šel ale ještě dál. Otevřeně řekl, že část klíčových hráčů nedokázala navázat na klubovou formu, a zmínil náročný program, klima, přelety i nadmořskou výšku jako faktory, které mohly tým limitovat.
Koubkova slova o „inovaci personálního obsazení mužstva“ naznačují, že změny v kádru jsou na stole. Okamžité odstoupení trenéra oznámeno nebylo, ale tlak na přehodnocení rolí jednotlivých hráčů je po takovém výsledku nevyhnutelný.
Dva turnaje, stejný scénář
Nejznepokojivější na celém příběhu není samotná porážka s Mexikem. Je to vzorec. Na EURO 2024 v Německu Česko skončilo rovněž čtvrté ve skupině: prohra 1:2 s Portugalskem, remíza 1:1 s Gruzií, porážka 1:2 s Tureckem. Jeden bod, konec ve skupině. O dva roky později na MS totéž: jeden bod, čtvrté místo, žádný postup.
| Turnaj | Zápas 1 | Zápas 2 | Zápas 3 | Body | Umístění |
|---|---|---|---|---|---|
| EURO 2024 | Portugalsko 1:2 | Gruzie 1:1 | Turecko 1:2 | 1 | 4. ve skupině |
| MS 2026 | 1:2 | 1:1 | Mexiko 0:3 | 1 | 4. ve skupině |
Dva velké turnaje po sobě, pokaždé ztracená vedení, pokaždé jediný bod. To už není výpadek. To je systémový problém, který se projevuje ve chvílích, kdy je na hřišti nejvíc v sázce.
Co čeká reprezentaci na podzim
Čas na nápravu přijde rychle, a v té nejtěžší možné podobě. V Lize národů 2026/27 hraje Česko v elitní skupině A3 se Španělskem, Chorvatskem a Anglií. Šest zápasů mezi 26. zářím a 15. listopadem 2026. Začíná se doma proti Chorvatsku, tři dny nato přijede Anglie. Papírově nejtěžší los, jaký si česká reprezentace mohla přát, nebo potřebovat.
Právě tady se ukáže, jestli Sadílkova kritika a Koubkova sebekritika byly jen pozápasovou emocí, nebo skutečným impulzem ke změně. Proti Španělsku a Anglii se ztracená vedení neodpouštějí. Česko to ví, dvakrát po sobě se o tom přesvědčilo.
