Český tým má po dvou zápasech na mistrovství světa jediný bod a bývalý reprezentační trenér Petr Rada otevřeně zpochybňuje klíčové nominační rozhodnutí Miroslava Koubka.
Václav Černý na šampionátu chybí. Nechybí přitom kvůli zranění ani kvůli formě; trenér Koubek jeho absenci zdůvodnil „typologií, mentalitou a obrannou fází“. Hráč s bilancí 30 reprezentačních startů a 8 gólů, jeden z nejproduktivnějších českých ofenzivních fotbalistů posledních let, sleduje turnaj z domova. Rada, který se v médiích dlouhodobě nebojí ostrých soudů, nyní míří přímo na Koubkovu filozofii výběru: podle něj nemají neherní a typologická kritéria převážit nad čistou fotbalovou kvalitou. A načasování této kritiky není náhodné, Česko musí v posledním skupinovém zápase porazit domácí Mexiko, jinak balí kufry.
Proč Černý na šampionátu není
Příběh Černého vynechání nezačal až u finální nominace. Už v březnu, když Koubek sestavoval soupisku na baráž o MS, křídelník na seznamu chyběl. Když se 31. května zveřejnila konečná 26členná nominace, Černého jméno v ní opět nebylo.
Koubek svůj postoj vysvětloval veřejně a opakovaně. Na tiskové konferenci v březnu hovořil o tom, že Černý se nehodí do zvoleného herního modelu, konkrétně zmínil typologii, mentalitu a práci v obranné fázi. Zároveň ale dodal, že jde o „velmi dobrého hráče“. Podobnou linku držel i Pavel Nedvěd, který zdůrazňoval, že vedení reprezentace řeší kromě kvality i charakterovou a týmovou stránku nominace.
V pozadí přitom rezonuje jeden konkrétní moment. Po říjnové porážce 1:2 s Faerskými ostrovy reagoval Černý na otázku reportéra České televize Jana Lutonského slovy: „Klidně udělejte to, že to dáte na mě, ten gól.“ A odešel. Podle Sport.cz mu to v očích veřejnosti nepomohlo. Oficiální důvod vynechání ale zůstal sportovní, ne disciplinární.
Rada útočí na filozofii, ne na osobu
Petr Rada není typ trenéra, který by si nechával názory pro sebe. Letos na jaře veřejně kritizoval chování hráčů i práci s týmem, takže jeho výstup směrem ke Koubkovi nepřekvapí svou formou, spíš svým načasováním a ostrostí.
Jádro jeho argumentu je prosté: když máte k dispozici hráče s 30 starty a 8 góly za reprezentaci, tedy zkušenějšího a produktivnějšího než většina ofenzivních alternativ v kádru, měla by jeho fotbalová kvalita převážit nad tím, jestli přesně zapadá do trenérova schématu. Pro srovnání: Pavel Šulc má za národní tým bilanci 18 zápasů a 4 góly, Lukáš Červ 12 startů a 2 branky, Michal Sadílek 29 utkání a jedinou trefu. Hugo Sochůrek, jedna z nových tváří v kádru, má podle oficiálního klubového zdroje Sparty za sebou teprve 10 soutěžních zápasů za sparťanský A-tým v jarní části sezony.
Čísla dávají Radovi oporu. Jenže Koubek nestaví nominaci na číslech, staví ji na rolích. A v tom je podstata celého sporu: jde o střet dvou legitimních trenérských filozofií. Jedna říká „vezmi nejlepší a přizpůsob systém“. Druhá říká „postav systém a vyber hráče, kteří do něj zapadnou“.
Jeden bod a mexická výška
Debata by měla jinou váhu, kdyby Česko ve skupině vyhrálo oba zápasy. Jenže nevyhrálo ani jeden. Po úvodní prohře s Jižní Koreou přišla remíza 1:1 s Jihoafrickou republikou, kde český tým držel míč pouhých 38 % času. Sadílek sice otevřel skóre, ale Mokoena z penalty srovnal. Koubek po zápase mluvil o čtyřech až pěti téměř vyložených šancích, které tým neproměnil, a přesto hodnotil výkon pozitivně.
Situace v tabulce je ale nemilosrdná. Mexiko má tři body, Korea tři, Česko jeden, Jihoafrická republika jeden. Koubek sám řekl, že jeho tým musí „bezpodmínečně vyhrát“ poslední zápas. A právě tady Radova kritika získává praktický rozměr: pokud potřebujete proti domácímu Mexiku mimořádný ofenzivní impuls, otázka, zda v kádru nechybí profil typu Černého (kreativní křídelník schopný individuální akce), je na místě. Finální nominace je ovšem uzavřená. Černý se vrátit nemůže. Zbývá jen hodnocení Koubkovy volby pod tlakem výsledků.
Výška jako druhý protivník
K taktickému dilematu se přidává fyziologický. Zápas s Mexikem se hraje v Mexico City v nadmořské výšce přes 2 200 metrů. Český tým zvolil strategii pozdního příletu, dorazit na poslední chvíli a rychle zase odletět. Týmový lékař Petr Čechal vysvětloval, že organismus začíná výškové změny výrazněji vnímat mezi druhým a třetím dnem pobytu, takže cílem je tomuto oknu uniknout.
Korejci šli opačnou cestou. Před vzájemným zápasem s Českem trénovali v Mexiku už čtyři dny. A vyhráli. Korelace není kauzalita, ale kontrast je nápadný. Rada podle dostupných informací argumentoval i historickou zkušeností z dřívějších šampionátů konaných ve výškových podmínkách, přímý vědecký důkaz pro jednu či druhou strategii ale otevřené zdroje nenabízejí. Český přístup nebyl improvizací po prvním neúspěchu; šlo o plán oznámený už před turnajem, zahrnující konzultace s odborníky a rozbory krve.
Co je ve hře víc než jeden hráč
Spor Rada–Koubek není jen o Václavu Černém. Je o tom, jestli český fotbal na největším turnaji vsadil na disciplínu a systémovou čistotu za cenu ztráty individuality. Koubek věří, že ano, a že to je správná cesta. Rada věří, že talent a zkušenost mají mít přednost před typologickým škatulkováním. Oba mají argumenty. Odpověď dá až zápas s Mexikem, kde se ukáže, jestli Koubkův systém bez Černého dokáže vyrobit to, co dosud chybělo, gól navíc.
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 5340
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 8953
