Adam Karabec se nedostal do finální nominace na mistrovství světa 2026. Teď řeší, kde bude hrát, a stopa vede do Anderlechtu.
Když mu na konci května zavolal trenér Miroslav Koubek, Karabec podle vlastních slov plakal. Věděl, že je v širším okruhu pro mundial v USA, Kanadě a Mexiku, věděl, že figuroval v předběžné nominaci. A přesto slyšel, že na turnaj nepojede. Důvod? Nízká herní vytíženost v závěru sezony. Koubek to pak potvrdil veřejně: od baráže o postup Karabec prakticky vypadl ze zápasového rytmu Lyonu. Čtyřiadvacetiletý záložník tak stojí před další kariérní křižovatkou, a tentokrát se zdá, že cesta vede do Belgie.
Proč vypadl z nominace
Karabcův příběh s reprezentací nekončil náhle. Ještě v květnu byl součástí širšího výběru, který čítal 29 jmen. Finální řez ho ale minul. Koubek na tiskové konferenci vysvětlil, že problém nebyl v typu hráče ani v kvalitě, ale čistě v absenci minut. Po jarní baráži, kde Česko vybojovalo postup na šampionát, Karabec v Lyonu prakticky přestal nastupovat. A trenér, který skládá tým na světový turnaj, si nemůže dovolit vzít hráče bez zápasové praxe.
Karabec sám to popsal jako jednu z nejhorších zpráv kariéry. Zároveň ale překvapivě přesně pojmenoval kořen problému, a ten nesouvisí jen s Lyonem.
Opakující se vzorec: Sparta, Hamburk, Lyon
Když Karabec v září 2024 vysvětloval svůj odchod ze Sparty do Hamburku, řekl větu, která zpětně definuje celou jeho dosavadní kariéru: „Neměl jsem úplně svoji pozici v systému.“ Ve Spartě musel hrát jinak, než byl celý život zvyklý. V Hamburku si naopak sedl: dvě klasické desítky, volnější kreativní role, prostor pro jeho typ hry. Výsledek? Jednatřicet ligových startů ve druhé Bundeslize a podíl na postupu HSV do nejvyšší soutěže.
Jenže k trvalému přestupu nedošlo. Karabec zamířil na hostování do Lyonu, na prestižnější adresu s evropskou výlohou. A tam se scénář ze Sparty zopakoval v jiné podobě. Trenér Paulo Fonseca přešel na systém se třemi stopery a otevřeně přiznal, že se pro Karabce v novém rozestavení těžko hledá místo. Z perspektivní posily se stal hráč na okraji kádru.
Tisková zpráva Lyonu z loňského srpna přitom ukazuje, jak vážně to klub myslel: poplatek za hostování 300 tisíc eur, opce na trvalý přestup za 3,5 milionu eur plus bonusy až 800 tisíc eur a patnáctiprocentní podíl z dalšího prodeje. Dohromady balík kolem 100 milionů korun. Lyon ho ale nevyužil.
Proč zrovna Belgie
Podle zahraničních spekulací se jako nová destinace rýsuje Anderlecht. Oficiální potvrzení zatím chybí, ale logika přestupu dává smysl. Anderlecht je tradiční evropská značka, která pravidelně hraje pohárové soutěže. Belgická liga není top pětka, ale nabízí něco, co Karabec zoufale potřebuje: reálnou šanci na pravidelné minuty v konkurenceschopném prostředí.
Srovnání tří dosavadních zahraničních štací mluví jasně:
| Klub | Liga | Zápasy | Role | Výsledek |
|---|---|---|---|---|
| HSV | 2. Bundesliga | 31 | Stabilní, kreativní desítka | Postup, ale bez trvalého přestupu |
| Lyon | Ligue 1 | Výrazný pokles v závěru | Po změně systému na okraji | Opce nevyužita |
| Anderlecht (spekulace) | Jupiler Pro League | – | Potenciálně klíčový ofenzivní hráč | – |
Pokud Anderlecht skutečně hledá náhradu za kreativního ofenzivního záložníka, a Karabec typologicky do takové role zapadá, může jít o prostředí, které mu konečně nabídne stabilitu. Cenový rámec kolem 100 milionů korun, vycházející z lyonské opce, nepůsobí mimo realitu ani pro belgický klub s ambicemi.
Co rozhodne o úspěchu
Karabcův problém nikdy nebyl v talentu. Dvakrát dokázal zaujmout natolik, že si ho vzal zahraniční klub. Dvakrát ale narazil na stejnou zeď: systém, do kterého nezapadl, nebo trenér, který pro něj nenašel místo. Třetí pokus si nemůže dovolit dopadnout stejně.
Klíčové proto nebude jméno klubu na dresu, ale odpověď na jednu jedinou otázku: dostane jasně definovanou roli v ofenzivě? Pokud ano, překážka, kvůli které přišel o mistrovství světa, zmizí. Koubek neřekl, že Karabce nechce. Řekl, že nemůže vzít hráče, který nehraje.
Kompromis, nebo chytrý tah?
Ve srovnání s Lyonem je Anderlecht krokem dolů v ligové prestiži. Ve srovnání s návratem do Sparty, kde Karabec nikdy nenašel svou pozici, to ale může být krok vpřed. Belgie není vysněná top pětka. Je to ale liga, kde se dá hrát evropské poháry, kde skauti z větších soutěží sledují každý víkend a kde čtyřiadvacetiletý záložník s bundesligovými i prvoligovými francouzskými zkušenostmi může být rozdílovým hráčem, ne doplňkem kádru.
Karabec má za sebou léto plné hořkosti: ztracený mundial, nevyužitou opci, návrat do nejistoty. Pokud belgická stopa dopadne, může z toho být příběh o hráči, který konečně přestal honit prestiž a začal honit minuty. A právě ty ho můžou vrátit tam, kde chce být nejvíc, na velký turnaj v českém dresu.
