Česko na MS 2026 podruhé vedlo 1:0, a podruhé nedotáhlo zápas do vítězného konce. Po remíze s Jihoafrickou republikou má jediný bod a postupová naděje visí na vlásku.
Šestá minuta v Atlantě, Michal Sadílek otevírá skóre. Tribuna ožívá, český tým vede. Jenže scénář, který se odehrál už proti Koreji, se opakuje s chirurgickou přesností: vedení 1:0, postupná ztráta kontroly, inkasovaný gól (tentokrát z penalty Teboha Mokoeny v 83. minutě) a výsledek 1:1. Bývalý ligový stoper Roman Polom, člen stříbrného českého týmu z EURO U19 2011 a hráč se zkušeností ze Sparty, Dukly, Mladé Boleslavi či Sigmy Olomouc, po zápase otevřeně pojmenoval to, co řada fanoušků cítila: problém se sebevědomím hráčů a taktiku, která dva největší české lídry, Tomáše Součka a Patrika Schicka, drží pod jejich možnostmi.
Souček na lavičce, Schick bez efektu
Trenér Miroslav Koubek proti JAR provedl oproti utkání s Koreou pět změn v základní sestavě. Jednou z nich bylo posazení Součka na lavičku. Kapitán West Hamu, hráč s více než 250 starty v Premier League, šel do hry až v 67. minutě, v momentě, kdy Česko stále vedlo, ale tempo i jistota na míči už klesaly.
Schick naopak odehrál celý zápas. Jenže v útoku, který po vedoucím gólu přešel do reaktivního módu, nedostal prostor pro rozhodující akci. Žádný gól, žádná asistence. Dva největší ofenzivní trumfy českého fotbalu tak na zápas dopadly podobně: jeden byl omezen rolí náhradníka, druhý rolí bez rozhodující produktivity.
Koubek se brání: Nejsme favorit
Koubek po zápase odmítl nálepku „zanďour“ a hájil pragmatické pasáže hry. Česko podle něj není favoritem mistrovství a musí pracovat i s blokem a nižší aktivitou bez míče. Zároveň ale přiznal klíčovou věc: po střídání tým „maličko ztratil stabilitu“. A právě v té nestabilní fázi přišla penalta pro JAR.
„Kdybychom dali druhý gól, uzamkli bychom to,“ řekl Koubek podle ohlasů na webu FAČR. Jenže druhý gól nepřišel. A to je přesně jádro sporu: pragmatismus, který má chránit výsledek, paradoxně brání hráčům, kteří by výsledek mohli pojistit.
Vzorec, který se opakuje
Nejde jen o jednu remízu. Na tomto turnaji Česko dvakrát otevřelo skóre a z obou zápasů vytěžilo dohromady jediný bod. Proti Koreji vedení 1:0 neudrželo, proti JAR totéž. Tým po vstřeleném gólu přestává diktovat hru a přepíná do režimu, ve kterém víc reaguje na soupeře, než aby ho tlačil.
Polomova kritika míří právě sem. Podle jeho expertního pohledu nejde o náhodu, ale o systémový problém: hráči po vedení ztrácejí jistotu a odvahu, místo aby ji potvrzovali. A trenérský plán, který staví na opatrnosti, tento efekt ještě zesiluje.
Poslední šance: Mexiko v Mexico City
Tabulka skupiny A po dvou kolech mluví jasně:
| Tým | Body | Skóre |
|---|---|---|
| Mexiko | 6 | 2:0 |
| Korea | 3 | 1:2 |
| Česko | 1 | 2:3 |
| JAR | 1 | 1:1 |
Mexiko už má postup jistý. Česko hraje poslední skupinový zápas právě proti němu, 25. června od 03:00 SELČ v Mexico City, ve výšce přes dva tisíce metrů nad mořem. Koubek sám naznačil, že taktiku bude třeba přizpůsobit i náročným podmínkám. Bez výhry je ale česká cesta turnajem u konce. A i výhra nemusí stačit, bude záležet na výsledku duelu JAR s Koreou a na skóre.
Jeden bod ze dvou zápasů, dvě ztracená vedení a debata o tom, jestli největší české opory dostávají prostor, který si zaslouží. Odpověď může přijít jen na hřišti v Mexico City. Čas na pragmatismus došel.
Hokej
|
PŘEČTENÍ: 9885
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 9145
