Nejdražší stadion v historii amerického fotbalu hostí mistrovství světa. A hráči po prvních zápasech říkají, že míč po trávníku pořádně nejede.
MetLife Stadium v East Rutherford, New Jersey, stál při otevření v roce 2010 zhruba 1,6 miliardy dolarů, v přepočtu přes 38 miliard korun, což z něj tehdy udělalo nejnákladnější sportovní arénu v USA. Přesná korunová částka závisí na kurzu a metodice, ale jedno je jisté: peněz do stadionu teklo dost na to, aby se od něj čekala bezchybná plocha pro finále mistrovství světa 19. července 2026. Jenže už skupinové zápasy v polovině června ukázaly, že právě trávník je nejslabší místo celé stavby. Brazilci i Francouzi po svých utkáních otevřeně kritizovali povrch, na kterém se má za měsíc rozhodnout o titulu mistra světa.
Suchý, tvrdý, pomalý
13. června remizovala Brazílie s Marokem 1:1. Vinícius Júnior, Bruno Guimarães i Igor Thiago po zápase shodně mluvili o „moc suchém“ povrchu, který zpomaluje hru a znemožňuje přesné přihrávky. Míč se podle nich po trávníku hůř rozhýbával, kombinační hra vázla. O tři dny později, po výhře Francie nad Senegalem, přidal svou kritiku záložník Adrien Rabiot, který popsal hřiště jako tvrdé a strnulé. Trenér Didier Deschamps na tiskové konferenci diplomaticky hovořil o „speciálním povrchu“ a jiném odskoku míče, ale podtext byl jasný: tohle není plocha, na jakou jsou zvyklí z evropských stadionů.
NFL aréna, která se učí být fotbalová
Jádro problému neleží v rozpočtu, ale v identitě stadionu. MetLife je domovem dvou týmů NFL, New York Giants a New York Jets. Celý rok na něm leží umělý povrch optimalizovaný pro americký fotbal. Pro mistrovství světa se musel kompletně vyměnit. FIFA oznámila dokončení instalace přírodního trávníku 8. května 2026. Šlo o odrůdu Bermuda Tahoma 31, pěstovanou téměř rok na farmě v Severní Karolíně a dovezenou na stadion v šesti stech rolích.
Oproti loňskému mistrovství světa klubů, kde se na stejném stadionu řešily viditelné švy mezi rolemi a Arsène Wenger veřejně přiznal, že trávníky v USA nebyly dost dobré, FIFA letos investovala do plnohodnotného zavlažovacího systému a delšího času na zakořenění. Přesto hráči popisují suchost a tvrdost. Stadion prostě není stavěný tak, aby přírodní tráva byla jeho trvalým řešením – je to dočasný host v prostředí navrženém pro umělý povrch.
Není to poprvé
Kritika hřišť na velkých turnajích má tradici. Během mistrovství světa 2014 v Brazílii si hráči a trenéři stěžovali na několika stadionech, zejména tam, kde se trávník pokládal pozdě kvůli zpožděné výstavbě. Před finále Konfederačního poháru 2017 v Petrohradu musela FIFA řešit poškozený „čerstvě položený trávník“; Cristiano Ronaldo i trenér Fernando Santos ho veřejně zkritizovali. Vzorec se opakuje: čím prestižnější zápas, tím víc bolí každá nerovnost pod nohama.
Rozdíl je v tom, že MetLife nese dvojí reputační zátěž. Jednak loňskou zkušenost z MS klubů, jednak fakt, že jde o finálové dějiště, místo, kde se od povrchu očekává absolutní špička.
Měsíc na nápravu
FIFA uvádí, že práce nekončí položením trávníku. Během turnaje pokračuje aerace, přísev, sečení, závlaha i okamžitá analýza po každém zápase. Na šestnácti stadionech a sedmdesáti sedmi tréninkových plochách pracují stovky specialistů. Prostor pro zlepšení před 19. červencem tedy existuje, otázka je, jestli měsíc stačí na to, aby povrch přestal brzdit hru týmů závislých na rychlé kombinaci.
Stadion za miliardy dolarů, pět let příprav, šest set rolí trávy dovezených přes půl východního pobřeží. A výsledek? Míč po hřišti pořádně nejede. Pokud se to do finále nezmění, nejdražší aréna v americkém sportu vstoupí do dějin mistrovství světa jinak, než si její stavitelé představovali.
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 5908
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 7182
