Známkování Česka proti JAR: Holeš a Sadílek obstáli, ostatní hráči nedosáhli ani průměru

Šestá minuta, stadion v Guadalajaře. Hložek posune míč na Sojku, ten najde Michala Sadílka a ten zavěsí, nejrychlejší gól dosavadního průběhu šampionátu. Česko vede, tribuna hučí, všechno vypadá na to, že pět změn v sestavě oproti prohře s Koreou zabralo. Jenže od téhle chvíle se příběh zápasu změřoval jinam. Tým, který měl převahu a šance na pojistku, nedokázal přidat druhý gól. A v 83. minutě přišla penalta po ruce Pavla Šulce. Konečných 1:1 bolí víc než běžná remíza, a iSport ve svém pozápasovém známkování vyzdvihl jako jediné nadprůměrné výkony právě Sadílka a Tomáše Holeše. Zbytek sestavy zůstal pod průměrem.

Sadílek a Holeš: dva světlé body v šedém zápase

Sadílkův přínos je nejsnáze měřitelný. Gól v úvodu, další zablokované zakončení po přestávce, aktivní pohyb ve středu pole. Sám po zápase řekl, že organizace týmu byla lepší než proti Koreji, ale zároveň přiznal problém: „Škoda, že jsme nedali druhý gól. Pomohl by nám.“ Přesně v tom je jádro celého večera: Sadílek odvedl svou práci, ale kolem něj se nikdo nepřidal.

U Holeše je hodnocení méně nápadné, zato systémově důležité. Po pěti změnách v základu potřebovala obranná linie nový tmel a Holeš ho dodal. Jižní Afrika si ze hry prakticky nevytvořila velkou šanci, dokud nepřišla penalta. Kompaktnost zadních řad držela český tým naživu, a Holeš byl jejím pilířem.

S kým žije Roman Šebrle: Opilý polibek se sekretářkou mu zničil manželství, po rozvodu našel štěstí u Hedviky Liškové

VIPživot.cz

1 h

Proč zbytek sestavy propadl

Patrik Schick hlavičkoval už v první minutě, ale minul. Další příležitosti mířily do středu branky nebo se ztratily v nedůrazném zakončení. Vladimír Coufal, Robin Hranáč, Ladislav Krejčí, Vladimír Darida; nikdo z nich podle iSportu nepřekročil průměrnou laťku. Negativně vyznívali zejména Šulc, jehož ruka v 81. minutě vedla k penaltě, a Tomáš Souček, který po příchodu na hřiště očekávaný impuls nepřidal.

Celkem nastoupilo šestnáct hráčů, jedenáct v základu, pět střídajících. Nad průměrem skončili dva. To znamená nejméně devět podprůměrných výkonů jen v základní sestavě, a po započtení střídajících číslo ještě roste. Trenér Miroslav Koubek sám připustil, že po střídáních tým ztratil část stability.

Nebyla to jen Šulcova ruka

Snadný příběh zní: penalta v 83. minutě, nešťastná ruka, ztracené dva body. Jenže tak jednoduché to není. Koubek po zápase odmítl výklad, že by Česko vědomě „hrálo beton“. Problém byl jinde, v neschopnosti odskočit na 2:0 v pasážích, kdy k tomu měl tým prostor.

Lukáš Červ to pojmenoval přímo: „Druhý gól měl zápas rozhodnout.“ Sadílek mluvil o zbytečně vyhazovaných míčích a slabém dostávání se do pozic. Jižní Afrika měla sice 62 % držení míče a čtyři střely na branku, ale české zdroje se shodují, že ze hry dlouho nehrozila. Česko si zápas neprohrálo jedním nešťastným momentem. Prohrálo ho tím, co neudělalo v předchozích 77 minutách.

Co to znamená pro zápas s Mexikem

Tabulka skupiny A po dvou kolech vypadá krutě: Mexiko 6 bodů, Korea 3, Česko a JAR po jednom. Poslední zápas hraje český tým s Mexikem 25. června ve 3:00 středoevropského letního času, v Mexico City, ve vyšší nadmořské výšce, proti soupeři s plným bodovým kontem.

Koubek už avizoval, že přípravu uzpůsobí podmínkám i takticky. Matematika je prostá:

• Výhra posune Česko na 4 body a udrží reálnou šanci na postup z prvních dvou míst, případně jako nejlepší třetí tým.
• Remíza znamená jen 2 body a odkázání na složitou tabulku třetích míst napříč skupinami.
• Prohra znamená konec v turnaji.

Prostor pro další personální změny existuje; Koubek už jednou sáhl k pěti obměnám a výsledek mu dal částečně za pravdu. Otázka zní, jestli má v kádru dost hráčů schopných dodat to, co proti JAR chybělo: odvahu zakončit, klid na míči a schopnost proměnit převahu v gól.

Historická poznámka na okraj

Vladimír Darida se v tomto zápase ve věku 35 let a 314 dnů stal nejstarším hráčem, který kdy nastoupil za český nebo československý tým na mistrovství světa. Rekord, který by za jiných okolností plnil titulky. Takhle se ztratil v šedivém příběhu zápasu, kde dva hráči táhli a čtrnáct dalších přihlíželo.

Česko na MS 2026 ještě žije. Ale kyslíku ubývá rychleji, než si kdokoli po Sadílkově gólu v 6. minutě dokázal představit.